Quo vadis, Aida?

No, občas ti takle na skorobalkán zajedu malovat a jednou když sme tam jeli s tomem, tak sme si v autě dali historii tědlech "válek". A pak tam jednou s náma jel fotřík "pomáhat" a ten říkal, že srbové sou vlastně takový blakánský rusáci, což je prostě špatně. Tohle je film o tom, že v tědlech těžkých dobách moddré helmy nemohli vlastně vůbec nic, stejně jako ve Rwandě. Tady teda neumřelo tolik lidí jako v africe, ale smutný je, že o tom celý Svět věděl a stejně se nic nestalo. A vůbec nejhoší na tom je, že i dnes něco podobnýho probíhá, všichni o tom ví a stejně se najdou pitomci, kteří budou obhajovat rusáky. Strašný :o( (23.04.2024)

Onen tendencni postoj,ze Srbove jsou zli je zde oslabovan az skoro stylem dokumentarni rekonstrukce. A pohledem hrdinky,ktere jde o rodinu. Obcas film citove vydira, ale zrejme reziserka chtela, aby se tato historicka udalost kazdemu vryla pameti, byt za cenu nazorneho rozdelovani rodin do autobusu a nakladaku (26.11.2021)

RECENZE: Quo vadis, Aida? je film, po kterém se těžko dýchá. Srebrenica ožívá - Českokrumlovský deník Masakr ve Srebrenici, který v roce 1995 spáchali na civilním obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny vojenské jednotky Republiky srbské pod velením generála Mladiće, otřásl ve své době nejen Evropou a dodnes, více jak 25 let poté, se s ním Bosňáci nedokázali zcela vyrovnat. O to větší díky patří těm, kteří se zasloužili o filmové zpracování této citlivé látky; nejvíce pak režisérce Jasmile Žbanić, jež k tématu přistoupila s náležitou úctou i tvůrčí naléhavostí. Výsledkem je film neobyčejně silný. Chvílemi možná sklouzává k emočnímu vydírání, jinde ovšem útočí tak přirozeně až divákovi naskočí husí kůže. A to doslova, jelikož film sám nevynechá vůbec nic. Režisérka s dokumentární věrností přesně zachycuje několik málo dní před masakrem. Vše nazírá očima tlumočnice Aidy, pracující na holandské základně OSN. Aida je původní profesí učitelka, stejně jako její manžel, ředitel místní školy. Mají dva syny a nic nenasvědčuje tomu, že by se jejich budoucnost měla ze dne na den sesypat k zemi. V okolí nicméně zuří válka a osud pomalu, ale jistě začíná rozdávat nemilosrdné karty. Quo vadis, Aida? je skvěle vystavěno a filmařsky se rovněž pohybuje na značně vysoké profesní úrovni. Ve finále pak nerozhoduje ani tak moc o čem, nýbrž jak vypráví. Význačná je zejména práce s atmosférou, která by se dala označit za tíživě mrazivou. Se závěrečnými titulky musí každému v duši vyvstat otázka, jak je možné, že se i v dnešní době může udát něco takového. Odpověď však zůstává stále stejná, ať už jde o holocaust nebo Srebrenici. A i když to pro slabší povahy nebude lehké, je rozhodně proč na film Quo vadis, Aida? do kina vyrazit. Pojednává totiž o poměrně nedávné historii, která by se už nikdy neměla opakovat... 75% (15.10.2021)

Skvělé psychologické válečné drama, na kterém si nejvíce cením, že udrží napětí, autenticitu a dusnou atmosféru bez zbytečného naturalistického násilí, které si samozřejmě domyslíte, ale nemusíte vždycky vidět. Výborný herecký výkon hlavní představitelky. Její a holandská bezradnost z obrazovky přímo tekla, tak jako moje slzy v poslední třetině filmu. (14.09.2022)

Jakmile jsem uviděl  jméno na režisérském postu, bylo mi jasné, že se spokojenost nemůže dostavit. Svými dosavadními kousky mě Jasmila Žbanič nedokázala na rozdíl od filmové kritiky o svých kvalitách přesvědčit. Ani Aida neoplývá darem své diváky strhnout, stejně jako u předchozích prací Žbanič jsem měl pocit nevýrazné práce s filmovým obrazem a neschopnosti vyvolat u diváka emoce v místech, které by si to zjevně zasloužily. Po umělecké stránce sice jen průměrné, ještě je tu ale výbušné téma největšího masakru s příchutí genocidy od 2. světové války na teritoriu Evropy... Lehce tedy přimhouřím oko abych si obhájil čtvrtou hvězdičku a 70 % celkového dojmu (03.06.2024)