Reklama

Reklama

Nákupčí peří

  • Jugoslávie Skupljači perja (více)

Obsahy(1)

Jugoslávský barevný film Nákupčí peří režiséra Aleksandra Petroviče je nesporně nejvýznamnějším činem a mezinárodně nejúspěšnějším dílem jugoslávské kinematografie posledních let. Vypráví baladický milostný příběh z jugoslávské Vojvodiny, z kraje, v němž žije pohromadě zcela nezvyklá směsice národností. Vedle Srbů, Slovinců, Rumunů a Maďarů je zde i velké množství Cikánů. A právě ti jsou hrdiny Petrovičova filmu. Jejich primitivní způsob života, v němž se melancholická romantičnost podivně snoubí s drsností všedních životních situací a projevů, dává barvitý podklad filmového díla, ve své sugestivnosti patrně neopakovatelného. Pro tyto kvality získal film Nákupčí peří Velkou speciální cenu (Grand Prix Spécial) a Cenu mezinárodní filmové kritiky na MFF v Cannes 1967. Na XIV. Festivalu jugoslávských filmů v PULE 1967 získal film Velkou zlatou Arénu, jeho režisér Zlatou Arénu, herec Baťa Živojinovič Zlatou Arénu za herecký výkon ještě v dalších dvou filmech, herec Bekim Fehmiu Stříbrnou Arénu, Tomislav Pinter získal za kameru Cenu za nejlepší fotografii. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

whitas 

všechny recenze uživatele

Bora je agresivní typ, ve filmu zmlátí obě své ženy, načež zavraždí svého konkurenta Mirtu. Přesto se v tomto člověku najde místo i pro lásku. Chudý, bahnitý a jednotvárný kraj dokresluje sugestivní kamera, která ladí záběry do šedožluta. Ve filmu hraje spousta neherců, které doplňují zkušené osobnosti, jako Bata Živojinovič (Mirta) či Bekim Fehmiu (Bora), podávající životní výkon. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Nepochopil jsem, co je na tomto filmu sugestivního, i romance jako označení vztahu 2 hlavních protagonistů mi přijde jako docela silné slovo (nehledě na to, že sympatie k hlavním hrdinům byly v mém případě na nule) . Až na pár zajímavých scén (jako třeba souboje na nože) mě mnohokrát přepadla nuda, což u stopáže trvající cca hodinu a půl rozhodně není v pořádku a určité zklamání z očekávání vzhledem k pověsti snímku se zde také podepsalo, takže pouze 2*. ()

Reklama

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Realistický vhled do drsného života Romů, natočený v oblasti Vojvodina, se po oceněních v Cannes, další nominaci na Oscara a prodeji do desítek zemí stal úspěchem Petrovićova objektivizovaného, přesto plnohodnotně zaníceného autorského pojetí, v němž tentokrát (spíše posmutnělé) cikánské písně doprovází epizody vzájemných svárů, podvodů, soupeření, vztahů i odplat a namísto spíše bezstarostné, idealizovanější atmosféry pozdějších Kusturicových „cikánských“ filmů v příběhu dominují kontrasty temperamentu a existenciální tíže skutečných životních podmínek, spontánnosti povah, vedoucích přes vášeň k násilí a tragédiím. Figurou, na kterou se soustředí pozornost, je přitom podvodný zkupovatel peří Bora (Bekim Fehmiu), jenž odolává místním konfliktům i policii a svým (belmondovským) šarmem získává srdce dívky Tisy, ačkoliv je sám ve svazku se starší zpěvačkou Lenče. Syrový a narativně rozvolněný vývoj přitom zahrnuje i střet s bílou civilizací, když se Tisa snaží dostat do Bělehradu (a je cestou zneužita a bezohledně pohozena cizími řidiči dodávky). Hodnotu, jež má viditelně i dokumentaristický ráz, stvrzuje pak závěr snímku, kde srbští policisté ve vsi pátrají po zmizelém Borovi a do popředí se dostávají autentické záběry místních lidí. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Překvapivě technicky nedokonalý (skript!!!) film, značně iritující a ...realistický. Žádné barevné ...jdou do nebe anebo tak něco se tu nekoná. Ani Růžové sny nejsou dost festovní. Tohle je opravdu bída uprostřed rozbahněné Vojvodiny v zimě a jí se přizpůsobivší nepřizpůsobiví. Skvělý Fehmiu; Belmondo by si s ním nezadal. ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Nákupčí peří, se kterým režisér Aleksandar Petrovič sklidil velký mezinárodní úspěch, může být chápán jako jakýsi drsnější a realističtější předobraz pozdějších populárních filmových fresek o cikánských komunitách. Petrovič do centra dění vkládá mladého rebelského nákupčího peří, ztvárněného typově přesným Bekimem Fehmiu a rozkrývá tak propletenec rodinných a pracovních vztahů v komunitě. Film se zaměřuje zejména na zmiňovanou neobyčejnou realističnost (podporovanou blátivými exteriéry), avšak nechybí ani několik stylizovaných a velmi vtahujících, magnetizujících okamžiků – zejména vynikající, až éterická scéna s cikánkou zpívající píseň Djelem, djelem v podání Olivery Katariny, kde ona jakási vrozená melancholie v kombinaci s náhlým propukáním divoké radosti či hněvu přímo tryská z plátna. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (2)

  • Členové Jugoslávské sekce Akademie filmového umění a věd film v roce 1996 zvolili druhým nejlepším srbským filmem za období 1947-1995. (džanik)

Reklama

Reklama