Kanárská spojka

Vskutku po všech stránkách originální snímek, který jde ve stopách nejrůznějších Bláznivých střel a Žhavých výstřelů (i když pravdou je, že přímo tyto parodie paroduje). Snad by se i nabízelo srovnání s parodiemi Oldřicha Lipského, ovšem zde hraje prim devadesátková ujetost a vrhání se do všeho po hlavě (třeba i do točení filmu takřka bez scénáře). Na rozdíl od nejrůznějších Fialek a Hotýlků v srdci Evropy je však patrné, že s tímto filmem si někdo práci dát chtěl a navzdory přiznané dávce amatérismu a improvizace ve filmu nevidím odfláknutost, která je jinak pro značnou část české filmové tvorby po roce 1990 typická. Gagy vystupují z děje nečekaně, některé jsou výstřelem naprázdno, jiné zastihnou člověka nepřipraveného. Ale musím říci, že jsem se pobavil opravdu dobře a zdejší hodnocení mi přijde dost nespravedlivé. (20.01.2021)

Nemyslím si, že si Kanárská spojka zaslouží "odpad". Není to bůhvíjak vynikající film, ale hodně ujetá, místy až bizarní crazy komedie a nic jiného se ani divákovi nesnaží sdělit. A vzhledem k tomu že jsem se i párkrát od srdce zasmál (konkurs modelek, Penk vs. Kodym na letišti...) a bylo to skutečně v místech zamýšlených vtipů, tak si aspoň těch 40% zaslouží. Pravda, hlavně v druhé půlce už scénář docela ztrácí dech. (22.11.2009)

Ve své době jsem byl ze snímku hodně zklamán a to hlavně vlivem americkými parodiemi, které se hrnuli do českých kin. Děj byl v různých epizodách nedotažený a mnohé parodované scénky mnohdy nesplňovali svůj účel. S konkurencí to prostě neobstálo. Ale řekl bych, že po tolika letech snímek uzrál a lze vidět i klady. Nejvíce tu vyčnívá Karel Roden, který tu svůj herecký komediální talent předvedl velmi precizně. V žádném jiném filmu ho takto řádit vidět nelze. Ale nejde samozřejmě jen o něj. Dnes již legenda Miloš Kopecký v roli 'Kmotra' vypadá prostě úžasně. Ano, párkrát jsem se tu už i zasmál. Parodie je složitá hlavně v tom, že ne každému ony scénky padnou. Tady je však příznačné, že se tu nijak netlačilo na pilu a tak tu nic nepadá do ztřeštěnosti. Zajímavostí je, že již na začátku můžeme ve scéně, kdy Michal Penk sedí ve své kabince po svém výstupu na koncertě poslouchající televizi a kdy za ním přijde Karel Roden coby jeho manažér, slyšet recenzi právě na sebe sama. Tedy na film 'Kanárská spojka' a lichotivé to opravdu není. Že by už předem tvůrci věděli, jak to celé dopadne? Já dnes na celý snímek pohlížím okem shovívavým. Do dnešní doby je to stále jediná parodie v americkém stylu a i přes mnohou nepovedenost má své určité kouzlo. Počátkem 90. let vznikli daleko horší české snímky. (26.11.2014)

Zatímco lokální hvězda pop-music Michal Penk točí na Kanárských ostrovech videoklip, jeho manažer Don Giovanni (Karel Roden) se připlete do plánu na loupež století. Kmotr zdejší mafie Don Padre (Miloš Kopecký) chce získat přísně tajný recept na becherovku a ten je po nepřehledně složitém transportu z Karlových Varů k nenalezení. Každý, kdo si chce kmotra z nějakého důvodu naklonit, po receptuře pátrá... Dobová propagace vsadila na slogan "Proč chodit na jiné filmy, když v tomhle je všechno?" Zní to sice podobně nabubřele jako naivní zlatokopecké pokusy o instantní kasaštyk typu Nahota na prodej nebo Trhala fialky dynamitem, ale to je klam. Jmenované filmy byly pochybné od samotného začátku, kdežto na Kanárské spojce jsou znát prvotní dobré úmysly i značné množství tvůrčí invence, kterým okolnosti nedopřály dotáhnout věc do konce. Film se sice točil v exotických lokacích, ale v polních podmínkách a s viditelně nedostatečným produkčním zázemím. Přesto má vtipný scénář, neurážlivý humor i solidní herecké výkony. Pokud někdo v komentáři teatrálně běduje nad vulgaritou nebo přehráváním, buďte si jistí, že film neviděl. Protože právě tyto dvě obvyklé ingredience českých filmových hurápodniků ze začátku devadesátých let Kanárská spojka vynechala. Gagy jsou lepší a horší, ale téměř vždycky podané civilně. Navíc nejsou takzvaně "lidové", alespoň ne ve smyslu přízemní pivní legrace soudobé konkurence. Jestli mi něco skutečně vadilo, byly to spíš některé technické nedostatky (obraz je neustále buď přehnaně temný nebo naopak přesvícený, vyloženě strašlivá je hudba Michala Penka), ale nemohl bych říct, že jsem se nudil nebo nedejbože propadal hanbou, jak je to trapné. Vůbec ne. Film patří mezi nedotažené kousky jako Buldoci a třešně nebo Každá koruna dobrá a mezi odpad ho neřadím. 40% (19.09.2010)

Parodie na parodii. Protože ze všech slavných filmů, na které se tady odkazuje, vypadá, že Spojka cílí nejvíce na Limonádového Joa. Občas se zde povede opravdu vtipně absurdní fórek nebo situace, ovšem většinou je to podáno nezajímavě a nudně. A o trapné scénky tu rozhodně nouze není. Hraje tady skoro celá naše tehdejší herecká špička, někteří z nich ve svých nejlepších letech, už kvůli nim bych film nemohla hodit do odpadu. Někteří komentátoři naznačují že tato komedie byla nepochopena a nedoceněna dobou vzniku, já bohužel ty kvality nevidím ani skoro po třiceti letech od jejího natočení. (13.02.2020)