Pějme píseň dohola

Trojan v sobě Sklepáka nezapře, během sledování si určitě vzpomenete přinejmenším na Vorlův Kouř... Jestli máte podobný styl rádi, budete spokojeni, stejně jako každý, kdo byl alespoň jednou na podobném táboře a rád si připomene o čem že bývaly ty ztracené tři týdny z prázdnin... to přísahám na France Kafku :) (18.06.2008)

"Až přijde mor, budu tu ještě... až přijde chorela, budu tu ještě... až přijdou kobylky, co všechno sežerou, budu tu ještě... jsem totiž dřevěný kašpárek Matěje Kopeckého a všechny vás, milé děti, přežiju CHA CHA CHA CHA CHÁ!" - naprosto neprávem opomíjený kult naší rané postkomunistické filmové tvorby (23.01.2007)

Jeden z mnoha filmů, který padl za oběť době svého vzniku, tomu chaotickému porevolučnímu kvasu, neprávem opomíjený debut kmenového člena divadla Sklep (sklepácká poetika je tu skutečně hodně znát) a pozdějšího filmového producenta Ondřeje Trojana, svérázná, hodně vtipná a osobitá komedie, kterou pohltila převratná doba a která by se jistě za jiných okolností prosadila do širšího povědomí a dočkala se přízviska kultovní. Jeden z mnoha filmů, který si nezasloužil být zapomenut... Podobné filmy: Vrať se do hrobu (13.02.2007)

Sled vtipných scének bez výrazného děje. 1) Sled vtipných scének (vracení soušky zpátky do lesa nebo spouštění vlajky je fakt dobré) bez výrazného děje stojí bez ohledu na rok výroby (do kin šel film 1. 7. 1991) oběma nohama v pozdním socialismu a je to znát. 2) Plné pochopení filmu vyžaduje důvěrnou znalost dobových pionýrských táborů (zejména těch podnikových) a dále opakované zhlédnutí. Trpělivý divák bude odměněn vpravdě hlubokým vhledem do duší mladých pionýrů i jejich ideových vůdců. Je to tak, nehádejte se se mnou. Šmidra vydra. 3) Říkej rychle za sebou: mlmlmlmlmlml...rychleji...ještě rychleji. A teď rychle odpověz: Co pije kráva? (15.05.2016)

Pokud je někdo příznivcem humoru svérázného uskupení divadla Sklep, neměl by mít problém s kladným přijetím filmu Pějme píseň dohola. Ondřej Trojan, Jan Hřebejk a Petr Jarchovský tím zároveň učinili první plnohodnotný krok ve filmové tvorbě. David Vávra dodal povedené koláže a rozdováděný sklepácký duch prostupuje každým vybudovaným obrazem i mluvenou replikou. I ta určitá herecká topornost není výsledkem nezkušenosti filmových tvůrců, ale je jedním ze stavebních kamenů, které přibližují křečovitou absurditu všednosti dne a fungování socialistické společnosti. Pionýrský tábor, nenáviděná i nadšeně očekávaná součást letních prázdnin, kumuluje v tomto případě všechny možné nešvary a stereotypy. Vše přizpůsobeno typické škodolibosti konfrontačně-provokativního vyjadřovacího stylu divadla Sklep. Hlavní postavou příběhu je mladý táborový praktikant Ondra (Václav Chalupa) ve světle prvních nesmělých krůčků milostného probouzení. Kdo jiný ve své bezelstnosti a smršti bouře tělesných potřeb může způsobit rozvratnější zmatek? Hlavní ženskou postavou je tábornická zdravotnice Vendy (půvabná Ulrika Kotajná), mladá, atraktivní, rafinovaná a naivní puritánka, která si bezstarostně hraje a dráždí mužskou touhu. Výraznější postavou je také vedoucí táborového oddílu Bob (Radek Říha), dobromyslný i slaboduchý svalovec. Z dalších dospělých postav: svérázný samorost a táborový vedoucí Bizon (Ladislav Brothánek s hlasem Mirko Musila), ležérní správce Čada (Jiří Šašek), vynalézavý pohodář Faustus (Jan Procházka), věčně opilý Bušek (Jiří Remeš), snaživá Margot (Andrea Sousedíková), nevyzrálý praktikant Saďour (Jiří Strach) a uvědomělý a suchopárný Vendin snoubenec Jaroušek (Martin Janouš). Z dětských rolí zaujme citově tápající Lucie (Jitka Andělová), její dětsky zamilovaná kamarádka Sjůzn (Tereza Hubená), životem zkušenější Tráva (Aňa Geislerová), upjatá pionýrka Hybrida (Valerie Halabicová), chlapečtí suveréni Marek (Martin Chmátal), Brunďák (Karel Sládek) a Magor (Jan Semotán), na Smraďocha přejmenovaný Laco (Jan Demeter) a čestný pionýr Dan (Robert Paulů). V tomto období byla nezbedná poetika divadla Sklep na vrcholu tvůrčích sil a tento film svým výrazem přesně a radostně zapadá do stejného okruhu zábavy. Nelze se divit, že lidé stále pronášejí místní kultovní hlášky a slova v pauzách nezbedného chichotání. (01.12.2016)