Bota jménem Melichar

Krevní skupina socialisticko - sociálních dítek. Tenkrát Tuzex, dnes Makro, Tesco, Globus, Billa,........V podstatě dnes už učebnice pozdního socializmu, aby děti naše viděly jak jsme to měli těžké. Ten nezkažený elán mladých učtelů narážející na zkostnatělý systém starých kmetek. Děcka budou furt stejné svině....že? 55% (10.07.2007)

Teprve až nedávno jsem se dozvěděl, že tenhe film režíroval Troška. Jako teenageři jsme Botu měli celkem rádi, i když tam je nepřehlédnutelný moralizující efekt. Ale ve srovnání s podobnými filmy té doby to bylo dost v pohodě. V osmdesátkách holt Troška ještě celkem uměl, degenerovat začal až když dostal volnou ruku a možná také, že zblbnul z těch svejch pohádek. (07.02.2016)

// Jedinný Troškův film, který lze sledovat aníž bych přitom začal krvácet z očí případně si musel píchat silné halucinogenní látky, které by mi pomohly se přenést přes tu neskutečnou bolest, způsubenou sledováním nahých šedesátiletých bab, posloucháním sexuálně-infantilních rádobyvtipů a vnímáním nadšených reakcí z mého (mnou nikdy nepochopeného) okolí. Fuj, o čem jsem to předtím mluvil? (05.05.2013)

„Já počkám. Já mám času dost.“ Zase tolik času není. Vyučovací hodina má totiž 45 minut a během ní se musí stihnout spoustu věcí. Děcka se nejdříve musí vyřvat, najít si svoje místo a až potom se může začít učit fyzika nebo výtvarka s Hofmankou. Ta třída byla strašně fajn. Pobavil jsem se u zpívání pod okny, při smíchu Lamkové jsem vždycky měl výbuch smíchu a ta fronta na obědě byla přímo ukázková. Radima Dochlebu jsem měl úplně nejradši, protože v něm jsem se vždycky našel. „On má poslední číslo bot.“ - „Jak poslední?“ - „No, dál už začínají dětský lyže.“ /75%/ (18.11.2020)

Pro každého znamená začátek školního roku něco jiného - pro malého Honzíka jde o radikální životní změnu, zatímco pro dospívající Jolanku už jen znovu začínající otravu s učiteli. Ale to ještě netuší, že právě tento školní rok bude něčím vyjímečný ... I když se na film podepsal zub času, tak jsem si zavzpomínal na knížku, kterou jsem před mnoha a mnoha lety nesčítelněkrát četl. Zdeněk Troška (ano, film opravdu natočil Zdeněk Troška - taky jsem na to nevěřícně koukal) převedl knihu docela věrně, včetně vykreslení jednotlivých postav. Docela by mě zajímalo, kam se dětší herci poděli - hlavně představitel Honzíka - Martin Šotola... (29.08.2009)