Princezna ze mlejna

Sluncem zalitá malebná jihočeská krajina se zlatými klasy, křišťálovým rybníkem a uvřísklým čerchmantem. Pozastavovat se nad desetiletí přetrvávající masovou popularitou Troškovy pohádky je holý nesmysl. Je to přesně ten typ filmu, který cílového diváka plně zaujme a osloví. A jako takový ho i respektuji. (04.10.2008)

Podle mě povedená pohádka s patřičnou mírou originality, s klasickými pohádkovými postavami (vodník, čert, čarodejnice) a příjemným hudebním doprovodem. Originální jí činí především to, že se neřídí typickým pohádkovým dějem, kde obyčejný mládenec k princezně a půl království přišel. Původně to Jindra měl v plánu, ale sám zjistí, že štestí lze najít i jinde a není k tomu zapotřebí zámek a princezna, ale prostě jen Eliška ze mlejna. (02.01.2007)

Tak tahle pohádka mě teda neuchvátila ani Trošku;-). Kladní hrdinové mi nebyli sympatičtí, záporáky si nemůžu vybavit, jak byli slabí a nevýrazní, hlučné pohádkové postavičky mě vyloženě sraly! Přijde mi to vhodné tak pro příznivce Teletubbies. Jednou jsem to přetrpěla, ale tu třetí hvězdičku dávám jen ze soucitu a vzhledem k faktu, že z pohádek natočených po revoluci tohle není zdaleka nejhorší. Podruhé už fakt ne... A seru na to, žádná třetí hvězdička nebude! 45% (17.08.2009)

Tak předně určitě nebudu dávat nízké hodnocení jen kvůli tomu, že to natočil Troška. Z celé jeho tvorby filmy spíš stojí za *píp* , ale Princezna ze mlejna patří k tomu lepšímu. Určitě jí nejde srovnávat se starými, klasickými, českými pohádkami, ale i tak můžu říct, že má pro mě hezké pohádkové kouzlo. Písničky jsou fajn, postavy jakbysmet - a to hlavně čarodějnice Lucie Bílé, překvapivě mi Yvetta Blanarovičová neleze na nervy a příběh je zkrátka pohádkový. Princeznu ze mlejna mám ráda, je to zřejmě jediná "modernější" pohádka, která se mi líbí. Narozdíl od druhého dílu....tam už je to zase klasický Troška :-) (29.12.2012)

Tradiční jihočeské nazírání na atributy české pohádky, to jsou veškerá archetypální plus, se kterými se Zdeněk Troška naučil žonglovat na výbornou. Zdání rekapitulace starého a osvědčeného bez výrazné aktualizace mu dodnes přeje lačné publikum nikdy neznavené pravidelnými reprízami. Jako na vánoční stromeček jsou zde pak navěšeni herci, tu noví, tu osvědčení, tu celebrity. Proč to ale nakonec celé drhne? Pro karikaturu, která se přese všechno do celku vloudila a to nejen v rozměru kníže pána a jeho věrného sluhy Žána. Hra strašidel je maximálně přepálená, stejně jako dávka bodrého chasníka a celého mlýna. Snad kdyby na omak nebylo vše tak rozjasněné a líbivé, snad by to bylo ideální. Jen ta Andrea Černá časem ukázala, že něco umí... (17.02.2009)