K zemi hleď!

Žádný hollywoodský filmař nejspíš v uplynulých letech neprošel tak výrazným vývojem jako Adam McKay. Ano, tvůrce šílených komedií Zprávař, Bratři z donucení nebo Benga v záloze sice pořád zůstal komediálnímu žánru víceméně věrný, jeho poslední dva filmy Sázka na nejistotu a Vice ovšem též byli vážnými dramaty s výraznými kritickými úspěchy a za oba filmy si McKay dokonce došel na Oscarech pro nominaci za nejlepší režii a scénář a dokonce za Sázku na nejistotu Oscara za scénář získal. I proto McKay nebude mít v budoucnu problém získat pro své novinky hvězdné obsazení, což dokazuje i obsazení jeho novinky K zemi hleď!, která je jedním z nejhvězdněji obsazených filmů posledních let. Leonardo DiCaprio, Jennifer Lawrence, Cate Blanchett, Meryl Streep, Jonah Hill, Timothée Chalamet.... a výčet by jen mohl pokračovat. McKayova novinka měla být poté krom příběhu o hrozícím konci světa především satirou a dle amerického filmového institutu dokonce patří mezi TOP 10 nejlepších filmů roku. Recenze jsou ovšem v názorech na McKayovu novinku rozpolcené. A osobně musím říct, že jsem prostě zklamanej kluk.   Netflix dal McKayovi 75 milionů dolarů, ten skutečně neměl problém sehnat nabité obsazení a ve finále filmu to celé dokáže být neskutečně depresivní a vyvolat působivé emoce. Jenže je smůla, že do toho finále musí divák tak přetrpět 2 hodiny. A vše předtím v podstatě voní jako navoněná bída. Navoněná bída, která hezky vypadá, má parádní herce a její snaha rýpat do politiky a moderní společnosti v mnoha momentech solidně funguje. Jenže k čemu je to naprosto boží obsazení, když se ve finále z více než poloviny postav vyklubou bezduché karikatury? K čemu je vlastně snaha o ten satirický náhled, když McKay ve finále přejede hranu a servíruje něco, co má spíše než k satiře blíž k emocionálně nepříjemnému serióznímu dramatu a McKay si očividně v jistých bodech není se žánrem filmu tak úplně jistý a v momentech, kdy to má být vážně onu vážnost neustále shazuje? Proč to proboha trvá téměř 2 hodiny a půl, když mohlo minimálně 30 minut skončit na podlaze střižny? Samé otázky.   McKay se v průběhu nadále projevuje jako schopný dirigent a o jeho režijních kvalitách není možno pochybovat. McKay od času Zprávaře či Beng v záloze jako tvůrce neskutečně vyzrál, z herců dokáže vymačkat maximum a nejen, že dle očekávání umí ukočírovat komediální pasáže, ale jdou mu i ty depresivní pasáže. Platí, že ten film pravidelně popírá sám sebe v tom, jakou náladu chce zrovna mít, o McKayových tvůrčích schopnostech ovšem prostě pochyb není.   Kdo od K zemi hleď! čeká neskutečnou řachandu, která diváka pobaví od ucha k uchu, měl by se předem připravit na rychlé vystřízlivění. Humorné momenty v K zemi hleď! jsou, není jich ovšem zase tak moc. Do jisté míry možná tkví problém i v tom, že většina členů obsazení jsou charakterní herci. Leonardo Dicaprio proslulý svou svým zápalem a expresivním hereckým projevem se zde představí v roli, která je zcela odlišná od všech předchozích a DiCaprio dle očekávání opět volá o Oscara. Přesto mu v jistých momentech, které mají být vtipné chybí jisté komediální vlohy (což je vlastně šokující, když si člověk vzpomene, jak neskutečně vtipný DiCaprio byl ve Vlku z Wall Street) a role nerdského vědce je mu možná proti srsti až příliš. Což platí v podstatě o všech stěžejních hercích, snad kromě Jonaha Hilla, který opět jednou připomene, že až jednou vznikne biopic Donalda Trumpa, jednoznačně ho musí hrát právě Hill.   K zemi hleď! je zajímavé právě alespoň v zobrazení pohledu společnosti na zprávy o hrozícím konci světa. Při sledování má člověk pocit, že takhle nějak by skutečně v moderní společnosti populace reagovala, McKayova satira jí v tomhle ohledu reflektuje solidně. A jen to dokazuje, že v základu bylo předurčeno K zemi hleď!´ k tomu, aby bylo skutečně dobrým filmem. Jen je tam bohužel příliš moc ale.   Pravdou ovšem zůstává, že satira s takovými očividnými production values nevzniká každý den. Kameraman Linus Sandgren letos po Není čas zemřít opět dokazuje, že jeho práce s vizuálem půvabná, soundtrack Nicholase Britella má tu správnou atmosféru a při sledování má aspoň pocit, že si herci svoje role skutečně užívají. Jmenovitě Lawrence, Blanchett, Timothée Chalamet i Mark Rylance jako takový Elon Musk. A pochopitelně Meryl Streep jako takový Trump v sukni. A i proto je škoda, že se ve spojitosti s tímhle filmem nedá mluvit o dokonalosti.   V průběhu se skutečně ukazuje, že McKay jisté věci až přehnaně zlehčuje a k chytré ideální satiře to má vlastně daleko a při vzpomínce na South Park prostě ukápne slzička. Především i proto, že South Park se nedrží zkrátka, což je přesný opak pocitů, které lze mít u K zemi hleď! Ani v rámci absurdity vlastně K zemi hleď! nezachází příliš daleko a působí, že tvůrci v průběhu měli stažený ocas. Což prostě zamrzí.   Na samém počátku možná ambiciózní, na konci ovšem neuspokojivé. McKayovo k Zemi hleď! je filmem od šikovných tvůrců se šikovným obsazením, kterému ovšem v rámci satiry chybí ten pravý tah na branku, ze svého obsazení nedokáže vymlátit maximum a jedině finále nakonec působí speciálně. Jinak ovšem tento oscarový kandidát a vánoční dárek od Netflixu vlastně působí neskutečně nedopečeně. A krom definitivního ujasnění, že Trumpa jednou v biopicu musí hrát Hill vlastně ani není kdovíjak obohacující. Průměrný Jarda v hospodě vám toho o politice a moderní společnosti řekne víc.... (24.12.2021) (méně) (více)