Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Opět se vypravíme do svérázné jihočeské vesnice Hoštice, abychom se setkali se známými postavami. Jedná se o rodinu Škopkových a její trable s připravovanou svatbou dcery Blaženy s Vencou Konopníkem. Všechno se zkomplikuje, když Blaženina zhrzená sokyně v lásce Miluna využije situace kolem nemanželské dcery živočicháře Bédi s někdejší instruktorkou autoškoly Gábinou a potvrdí živočichářovu lež, že dítě je Vencovo. Všeobecný zmatek, vyvolaný nesmiřitelným bojem Škopkových s Konopníkovými, ještě zesílí, když přijde zpráva, že televize chystá reportáž z místního JZD. V příběhu, plném bláznivých gagů, slovní i situační komiky, se setkáme i s dalšími známými - farářem Otíkem, pobožnou Cecilkou, zpívající paní učitelkou Hubičkovou, předsedou JZD, živočichářem Béďou a dalšími. (TV Nova)

(více)

Recenze (651)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Mi to Troškovo pojetí vtipů připadá stejně přirozené, nepřehnané a odrážející realitu, jako když jsme se ve třetí třídě soutěžili, kdo vymyslí vyšší číslo, a vyhrál spolužák s "tisícpětsetdevětset". Na druhou stranu musím Trošku pochválit, v té době málokdo pamatoval na naše sluchově postižené spoluobčany, a on pro ně natočí celý film. Pravda, my zdraví si musíme dávat na odhlučnění špunty do uší a stejně se pak cítíme, jak kdybysme stáli u repráku po celý koncert nikoli vážné hudby, ále co, to sneseme. Nejvíce hlasového talentu projevovala Růžičková, holt měla v sobě nepřeberné množství hlubin, v nichž mohl vzduch pěkně rezonovat. Málo se o tom ví, ale Růžičková byla naše tajná vojenská zbraň, měla dokonce hodnost generála, v případě boje se s ní počítalo do první řady s úkolem odpuzovat nepřátele jednak zjevem, jednak řevem. Jako dokonalá stíhačka pak byla sama schopna ubránit náš vzdušný prostor. Není náhodou, že do NATO jsme vstoupili až po její smrti, protože před tím jsme ho prostě na nic nepotřebovali. A taky to bylo jedním z důvodů (tím druhým byla touha být prohlášen za svatého), proč šel Kalousek do sebe a uvědomil si, že nějakou tu výzbroj naše armáda prostě mít musí, takže zatímco dřív ukradl cokoli, co nebylo pevně přišroubované, teď z ministerstva obrany odstoupil, založil si novou stranu a začal se chovat mravně. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

V roku 1989 mala kino premieru druhá časť ľudovo buranskej komédie zo života prostých občanov juhočeskej dedinky Hoštice. Režisér Zdeněk Troška vyprodukoval film "Slunce, seno a pár facek". Je to pokračovanie snímku "Slunce, seno, jahody", ktorý natočil šesť rokov pred tým. Podarilo sa mu dať dohromady takmer všetkých hercov i nehercov z pôvodneho filmu. Obklopil sa tými istými spolupracovníkmi (hudba: Karel Vágner, kamera: Josef Hanuš, scenár: Petr Markov) a celé to pojal v rovnakom duchu jednoduchej vidieckej komédie. Takže sa dá povedať, že je to v podstate taká istá krávovina ako jednička. ** ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Stydím se dát Troškovi čtyři hvězdičky, ale nemohu si pomoci. Když jsem Pár facek viděl ve čtrnácti v kině, svíjell jsem se smíchy, a při pozdějším zhlédnutí v dospělosti jsem na tom nebyl o mnoho lépe. Prostě se mu to povedlo. Je to bláznivá komedie sice nízké kategorie, ale dokonale podařená. Herci i neherci podle mne přesně vystihli své charaktery (dá-li se zde mluvit o charakterech) i celkovou atmosféru. Hláška „Ať se propadnu do Západního Německa, jestli kecám, velebnosti...“ byla pro mne kultovní. Záměna véháesek s pornem a se životem světce – uvědomte si, že je to ještě v socialistických osumdesátých letech, kdy obojí takový artikl byl pro komunistický policejní stát nežádoucí – bomba. A ten totožný dabér – pamětníci ocení. Mimochodem, farář (byť karikovaný) jako jedna z předních mocností v obci – i to je na tehdejší dobu síla. Troškovi se v této komedii jako v málokteré z celé éry normalizace podařilo pobavit diváky způsobem, který ostentativně pohrdá socialistickým statem quo. Několik filmů z té doby dokázalo tehdejší poměry i dost odvážně kritizovat, jiné je dokázaly ignorovat, ale takto na ně sr...t jako tady, s tím jsem se snad nesetkal. Pár fackami Troška překonal rovněž podařené „Jahody“. Poslední díl, Slunce, seno, erotika, už vyznívá hodně trapně a místy zcela zoufale. ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Téhle komedii se asi nebudou smát dvě skupiny lidí: ti, co nezažili komanče a ti, co nezažili klasickou vesnici a vztahy v ní, protože Troška většinu z toho dobře zparodoval a reálně zobrazil, že každé hodnocení typu odpad! je trochu neopodstatněný. Lepší než všechny současný komedie, hlášky dávno zlidověly, neherci hrajou skvěle, herci do vesnickýho prostředí zapadli jak ozubený kolečka v hodinkách a scény s Valerií Kaplanovou jsou prostě to nejlepší z celýho filmu. "Když vy břízoly, tak my kachličky..." jak nadčasový lidský rys. Nebo věta, kterou jsem v mládí slýchával také při identické situaci, kdy vypadl v celé dědině el. proud: "Do prčic, kterej blbec zase!" Nebo shánění ženichů středověkým způsobem, věděli jste, že takto to může fungovat dodnes? A všimli jste si, že se ve filmu hádá jen Škopková s Konopnicí a že chlapi ne? A ty vesnické drbny nevymřely, ale žijí dodnes a žít budou až do skončení světa. ()

Marek1991 odpad!

všechny recenze uživatele

Tá bitka a tie facky sú asi najlepšie a tiež je čiastočne smiešna tá babka, vlastne tie babky, čo sú okolo toho farára, ale inak opäť trápenie a nechuť k tejto sérii. Ak sa o niektorých veciach hovorí, že sú to srdcovky, tak toto je u mňa opak. Zo srdca ich nemám rád, z celej série je nezabudnuteľný akurát ten spev pá, pa, pa, pa, pa, pa, pa, pa, pa , pa, pá. Možno klasika, ale ja nerád trávim čas sledovaním tohto filmu, aj keď v televízii chodí často. Aj keď, je to neskorá klasika z komunistických čias, ja poznám lepšiu českú, či slovenskú tvorbu. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (65)

  • V díle Slunce, seno, jahody (1983) visí v kanceláři kalendář s rokem 1983. Přestože od sebe děj dílů dělí jen pár měsíců, v tomto filmu v kanceláři visí kalendář s datem 1988. (Mr.Hudson)
  • Scéna, kdy Škopková (Helena Růžičková) dává facku otci Šimona Pláničky (Oleg Reif) se točila několikrát. Při této scéně padali skutečné facky a důvod, proč se tato scéna několikrát opakovala, byl ten, že Oleg Reif byl zapřísáhlým komunistou a Helena Růžičková mu tuto skutečnost nedokázala odpustit. (Lajty)

Reklama

Reklama