Slunce, seno a pár facek

Intošové a ctihodní teoretici mají z Troškova jména pupínky bez ohledu na konkrétní film, jenže já aspoň trochu znám venkovskou mentalitu a přece jenom ještě pamatuju atmosféru před rokem 89, kdy se ty politicky mířené hlášky setkávaly s obrovským ohlasem u publika. Bylo mi 10 a s rodinou jsem na tom byl dvakrát (letňák ve Zbiroze, Kyjev v Praze Dejvicích), pokaždý kino narvaný k prasknutí, sedělo se i na schodech a hurónský smích provázel hlášky "Ať se propadnu do západního Německa" či "my jsme tu s tou přestavbou tak daleko, že už dnes se máme líp než zítra. Pozítří. Včera. Řekla jsem něco blbě, předsedóó?" A za to, co to ve svý době pro lidi znamenalo, si to dobrý hodnocení zaslouží. Naprosto podepisuju, co píše salahadin. BTW táta prožil dětství v Bavorově, podle něj je to spíš drama ze života než komedie. Uživatel sun.eagle to v první větě komentáře vystihuje naprosto přesně. (23.01.2007)

Nejlepší díl celé trilogie - snad také proto, že co cenzura vystřihla Troškovi z prvního dílu, bylo částečně do druhého zakomponováno. Každopádně diváci se v létě 1989 hodně dobře bavili a scéna s policajty, tedy příslušníky VB, v závěru vyvolávala hurónské salvy smíchu. ,,Matoušková (sedající na koště), už zas? Vono nestačí, že vás dvakrát sestřelili?" Možná je problém v tom, když se Slunce sledují jen jako komedie...charaktery postav jsou totiž opravdu ze života a nastavují zrcadlo i mnohým z těch, co ani z venkova nejsou. Rozhodně soudobé české komedie nejen že nebaví, ale z větší části jsou vrcholem stupidity a trapnosti ( kam bohužel spadly i všechny Kameňáky....). Prosimvás, soudružky děvčata...hale předsedo, neurážej.... (05.08.2010)

Bylo dobře, že se Troška nevrhnul po hlavě do dalšího dílu a nechal filmu čas. To pomohlo po scénáristické stránce a rovněž je druhý díl profesionálnější. Mohl si odpustit stopáž skoro dvě hodiny, nad kterou musíte kroutit hlavou. Je pravda, že v některých pasážích tahle bláznivina ještě překonává první díl, ale ta trefnost (tak důležitá pro "jahody") je na míle daleko. Její absence značí místy až pokleslou zábavu. Přesto, pokud je pro Vás jednička srdcovka, jednu si přidejte. (28.10.2005)

Druhá z trilogie Zdeňka Trošky o osudech lidí z jedné jihočeské vesničky. Jejich každodenní starosti naprosto přesně a s humorem vystihuje pan režisér ve všech dílech. Aby ne, vždyť je to jeho rodná víska a polovina obyvatel jsou jeho příbuzní. Ústředním motivem tohoto dílu je chystaná svatba Blaženy Škopkové. Je to humorné, ale ne každý má tento druh humoru rád. Já ano. (03.04.2003)

V Hošticích se chystá velká svatba - Blažena Škopková a Venca se budou konečně po letech brát. Vše ale může zhatit návštěva profesorky Gábinky, která se kdysi spustila s živočichářem Béďou, ale ten v rámci zachování svých vztahů s Evičkou všechno hodí právě na Vencu. Škopková chce zachovat čest svojí dcery, a tak jí úpěnlivě hledá nového ženicha - a že jich malá vesnička nabízí ... Ať si říká kdo chce co chce, tady ta série Troškovi stoprocentně vyšla. Možná by si ti věční rejpalové měli uvědomit, že taková doba byla, a leckdy i dnes byste na venkově některé charaktery podobné filmu našli. Hereckému obsazení samozřejmě vládne Helena Růžičková - předpokládám, že role Škopkové jí byla psána na tělo - a i když spousta ostatních je také skvělých (Luděk Kopřiva jako farář Otík nebo bezkonkurenční flegmatik Škopek v podání Stanislava Třísky), tak Helenka vládne. (18.03.2010)