Slunce, seno, erotika

Jestli srovnáte tuhle místy hodně ujetou práskaninu s Kameňáky, musíte uznat, že má ještě "úroveň". Mé 2* berte trochu s rezervou. Objektivně by mělo být nižší, ale o objektivitu nejde, jde o subjektivní pocit diváka...a ten můj je vcelku ucházející. Stále jsou tu vtipy, které připomenou první dva díly a u nichž se vrcholně pobavíte. Ale mnohem více se do děje vkrádá nuda a tak trochu okatá maškaráda. Je možná dobře, že Troška tímto dílem skončil. Věty jako: "Táto, ty si se zul..." jsou stále skvělé, hlavně když je pronese Helenka Růžičková, která tento film společně s několika hereckými jistotami drží nad pomyslnou močálovitou hladinou. (12.01.2007)

Troška točil hodnejm srdíčkatejm lidičkám svou typickou buranskou řachandu pro nevinné zasmání, a nějak mu z toho nechtěně vylezla generační výpověď o všeurčujícím českém komplexu méněcennosti, která éru svého vzniku zachycuje s podobnou kousavou přesností jako Chytilové Dědictví. Omylem geniální. Se děsím, jakou neplánovanou satiru za deset let vykoukám z Babovřesků. (30.12.2021)

Třetí z trilogie Zdeňka Trošky o osudech lidí z jedné jihočeské vesničky. Jejich každodenní starosti naprosto přesně a s humorem vystihuje pan režisér ve všech dílech. Aby ne, vždyť je to jeho rodná víska a polovina obyvatel jsou jeho příbuzní. Ústředním motivem tohoto dílu je dovolená v Itálii a navázání kontaktů s jedním z tamních družstev. Je to humorné, ale ne každý má tento druh humoru rád. Já ano. (03.04.2003)

"CO JE? ZAS ŇÁKEJ PRůSER?" Sérii SLUNCE, SENO... považuju za mimořádně kvalitativně vyrovnanou klasiku české lidové/buranské komedie. V trojce, na jejímž začátku se hlavní postavy podívají do Itálie a uzavře se tak kruh (komedie italské provenience tuhle sérii inspirovaly), je cítit značné podbízení se divákům v podobě erotického taháku a obsazení Dejdara a Kaisera, kteří se ale dle mého zcela míjí účinkem, ale pořád na to má. Na Helenu Růžičkovou a spol. je spolehnutí a opět tu padne několik geniálních hlášek. "JE TO HOLT BORDEL." (03.10.2007)

Poslední Troškův film, na kterej se dalo koukat a pobavit se. Pořád se jedná o stejnou zábavu, jako u předchozích dvou dílů, s porevolučním nádechem, kde se atmosféra oné doby perfektně promítla a ukázala cestu, jakou se snad všichni lidé tenkrát chtěli dát, zkrátka každej měl vidinu, že se po krachu komunistické strany všechno rychle zlepší a budeme si žít jako na západě. Jenže čas nejlíp ukázal, kam jsme se dostali. Závěrečná řeč Růžičkové je jasným důkazem, jak si každej představoval, že se vše rychle změní a budeme se mít všichni výborně. (31.08.2015)