Slunce, seno, jahody

Začátek trilogie vytěžil vesnické žabomyší války, buranský humor a socialistické pseudoproblémy do mrtě. Množství televizních repríz, notoricky známých hlášek a životních rolí většiny zúčastněných zase potvrzuje výsadní postavení mezi českými komediemi, jenž kvůli jménu režiséra není mnohým po chuti. Troška svého času uměl točit a tady se navíc nebál vsadit na neherce, kteří filmu dodali ještě větší autenticitu. (18.04.2022)

Snad ani není třeba příliš představovat Troškovu lidovou klasiku, notoricky známou, ale pořád opakovanou. Troškovy se musí nechat, že uměl pracovat s neherci a slušně pobavil. Na tuto komedii se však ve slovníku dá najít jedno nepříliš lichotivé slovo - ohraná. Přesně taková totiž tahle komedie je a na rozdíl od jiných filmů Vám trilogie "Slunce, seno,..." na další shlédnutí nic nepřinese. Ale uznávám, že napoprvé jsem se bavil a ten typický český sebechazovačný humor zapůsobil. Je to naivita, ale v některých momentech trefná, což radši za hranicemi neříkejme... (28.10.2005)

Spousta lidí má, nevím proč, tendenci přirovnávat tuto trilogii k Homolkům. Asi kvůli Heleně Růžičkové. Každopádně ke geniálnímu Ecce Homo Homolka si Troškovy produkty nemůžou ani čichnout. Zatímco zejména první díl Homolků, je poměrně hlubokou a částečně vážnou sondou do rodinného života měšťáků za totáče, Slunce seno je jen povrchní a bezduchá crazy komedie. Její úspěch až kultovnost absolutně nechápu. Vtipy mi připadají předvídatelné a děj nezajímavý. Přesto se asi jedná o nejlepší Troškův film. (28.11.2008)

Troškovou vesnickou komedii jsem viděl opakovaně po mnoha letech a jsem až překvapen, jak na mě z větší části skvěle funguje, byť mě dneska bavily věci, kterým jsem jako dítě příliš nerozuměl, zatímco některé scény s babičkou, jež mě v dětství rozesmívala nejvíc, mi teď přišly jako nepříjemné psycho. To některé scény mezi klukem a matkou Škopkovou též, ale podobné prožitky k životě u vesnických lidí s podobnou povahou asi holt patří. Nemám režiséra filmu příliš v úctě, ale tady jsem až zíral, jak byl Troška v mládí v celkem slušné formě, jak jeho inspirace v italských komediích nevyšla zdaleka nazmar, jak dokáže od první chvíle (již od animace krávy parodující lví logo MGM) pravidelně zásobovat film nejrůznějšími druhy větších i drobných vtipů (že jsou mezi nimi později už minimálně dva fekální vtipy, které mi dojem trošku shodily, je už věc další...), také promyšlenými vedlejšími postavami, poutavým vývojem situací (např. v nezapomenutelné zápletce vylepšovací techniky dojení), kdy některé vtipy typu nastupování/vystupování z vlaku či každé ráno zpívající učitelky dle počasí zde úspěšně rozvádí napříč celým filmem, nabídne i minutku pro seriózní hudební vložku s osobitým zpěvem písně v podání Jiřiny Jiráskové atd. Hodně jsem si užil figurku starého záhadného Zvoníčka (Jiří Kostka) a také vesnického „kovboje“ – předsedu JZD v podání Miroslava Zounara. S ohledem na pár trapnějších vtipů sice nejsem nadšen bezvýhradně, ale po menším váhání se přikláním k 4 hvězdičkám: i pro zdařilé zakomponování malé mysteriózní zápletky se strašidelným mlýnem (a jeho znalcem Zvoníčkem, samože :D ) a také pro závěr, nechávající hlavní postavě možnost pro realizaci svobodného rozhodnutí. Čekal bych, že se mladý pan brigádník vrátí do vesnice, která ho potřebuje, konečně ho uznala za svého, když se mu podařilo úspěšně přesvědčit místní o funkční zlepšovací metodě... a ono ne, on si pacholek jeden prostě uteče a hodí další možné plnění svého poslání za hlavu! Na socialistický film této éry celkem nevídané... Skvělá Vágnerova hudba v čele s nepoužitou písní Karla Černocha pěkným bonusem. ♫ [75%] (18.02.2024)

Filmy Zdeňka Trošky 80. let a filmy, které natáčí dnes je úplně něco jiného. Slunce, seno, jahody - je úžasná komedie a bez nadsázky je naprosto "ze života" (vím o čem mluvím - vyrůstal jsem v podobném prostředí). Ani po letech neztratil nic na svém kouzlu. Dvojka (Slunce, seno a pár facek) je ještě na stejné úrovni, ale trojka již sklouzává k dnešním Troškovým "kameňákům". Mé hodnocení: 90%. (28.07.2013)