Zkouškové období

Yvetta Blanarovičová se tu neválí v jednom kuse nahá: nahá se tu válí jen jednou, podruhé nahá stojí. A Bílá jí v tom zdatně sekunduje v rudém negližé. Bohužel ne dohromady, abyste si náhodou nemysleli, když to má být první český film, co nějakým způsobem reflektuje homosexualitu (což mimochodem není, ovšem ve Vávrově Veronice to není pojmenováno). Zájemce o více scén z vlakového nádraží odkazuji na film Mandragora. A abych nezapomněl, zajímavá kamera Jaroslava Brabce. (14.12.2009)

Jedním slovem zvláštní film. Zdeněk Troška zde měl ještě nějaké umělecké ambice a evidentně se pokoušel o film hlubšího významu na pozadí "sametové" revoluce. Výsledek však není příliš přesvědčivý. Jediné, co bych označil za přesvědčivé, je homosexuální tématika a seznamování se na záchodcích Hlavního nádraží v Praze. Velice příjemně působí použití hudebního motivu z druhé věty Beethovenova klavírního koncertu č. 4. (27.09.2010)

Neznámý Troškův film bez typických troškovin, který sleduje partu studentů a jejich život sex, drugs ( v socialistickém Československu spíš alkohol ) and rockenroll na pozadí událostí 17.listopadu. Troška se hodně snažil nacpat tam toho hodně - téma homosexuality, politiky, sociální drama, milostné avantýry, prostituce,... a výsledek je nijaký. Jestli toto dílo ocením, tak maličko ukazuje atmosféru revolučních dní na vysokých školách - letáky, agitace na gymplech a ve fabrikách, stávka ( tím je ten film vyjímečný, ale je toho hrozně málo ). Výsledek je celkem nezáživný film, který troška nezachránil ani erotikou, kdy se připravoval na poslední díl Slunce seno a svlékl úplně do naha rekordní počet hereček na český film ( Y.Blanarovičová, Kamila Roubalová, aj plus dokonce Lucie Bílá jako prostitutka v erotických hadrech alá dysneyland 77 ) (08.12.2018)

Zkouškové období je ten typ filmu, který se snaží na pozadí nějaké výjimečné doby vypovědět o něčem hlubokém a niterném, ale v konečném důsledku je Troškův film takřka o ničem. Snímek, který je těkavější než i ta nejméně stabilní lahvinka nitroglicerinu a kde se Yvetta Blanarovičová v jednom kuse válí nahá, jednoduše nemůže být dobrý. Jediným a zároveň posledním plusem je zdárně vykreslená atmosféra studentských bouří 1989. Škoda, že zrovna tento film se chlubí tím, že jako první nějakým způsobem reflektoval homosexualitu v českém filmu, neboť tenhle debut se ani zdaleka nepovedl. (29.10.2007)

Rozhodně to nebylo tak špatné, jak jsem čekala. Linií příběhu je trochu moc a zbytečně se tak tříští zaujetí diváka. Hlavní hrdina podle mě moc hrát neumí, ale zato má pěknou tváříčku (tak kdo ví, zda se nedostal k roli tak nějak přes postel). Linie homosexuálního Jiřího musela být na svou dobu velmi poučná, je v ní vidět upřímná výpověď "z první ruky", ale dneska už působí trochu moc modelově. Líbil se mi neskrývaný vztah Petra se starší Zuzanou, podle mě byl na filmu to nejvíc queer. (15.12.2009)