Zkouškové období

Neznámý Troškův film bez typických troškovin, který sleduje partu studentů a jejich život sex, drugs ( v socialistickém Československu spíš alkohol ) and rockenroll na pozadí událostí 17.listopadu. Troška se hodně snažil nacpat tam toho hodně - téma homosexuality, politiky, sociální drama, milostné avantýry, prostituce,... a výsledek je nijaký. Jestli toto dílo ocením, tak maličko ukazuje atmosféru revolučních dní na vysokých školách - letáky, agitace na gymplech a ve fabrikách, stávka ( tím je ten film vyjímečný, ale je toho hrozně málo ). Výsledek je celkem nezáživný film, který troška nezachránil ani erotikou, kdy se připravoval na poslední díl Slunce seno a svlékl úplně do naha rekordní počet hereček na český film ( Y.Blanarovičová, Kamila Roubalová, aj plus dokonce Lucie Bílá jako prostitutka v erotických hadrech alá dysneyland 77 ) (08.12.2018)

Roztěkaný film, ve kterém se sametový listopad, homosexualita, nevěra a hledání sebe sama míchá v nepříliš výraznou směs. 1) Změna scénáře během natáčení filmu hodně uškodila. Téma sametové revoluce je násilně implantováno do intimně laděné výpovědi o zdevastovaném životě nastupující generace. 2) Jak je u Troškových filmů obvyklé, forma převyšuje obsah. Režisérův talent na výběr lokací a pěkných kluků (sic!) se projevuje velmi výrazně. 3) Bohužel však naturščikové své role nezvládli, což je silně vidět například na jinak ovšem velmi přitažlivém představiteli hlavní role - Petru (ne Alfredu, prosím, toho si tam ale opravdu neumím představit) Strejčkovi. 4) Inu, kdyby byli strůjci sametových dní váhavější, dočkali bychom se od Trošky zřejmě docela slušného filmu, který by v "předsametovém" období zcela určitě rozčísl hladinu českého filmařského rybníka. No jo, kdyby... (17.04.2010)

Film, ve kterém si hlavní role Troška zřejmě obsadil svého tehdejšího eféba, jinak si volbu toho nehereckého prkna nedovedu vysvětlit. Chlapec bloudí po světě s jedním neustále zpruzeným výrazem, hluboce pohrdající všemi ostatními, byť sám je leda lempl a trotl. Nějak nechápu, jaký smysl má natočit výpověď, ve které nikdo nic nevypovídá, jen se plácá po světě a ještě je nesympatický blbec. Nejhůř vypadají scény mezi tím chlapcem a Janou Krausovou, která na rozdíl od něj, umí hrát. To si jeden říká, jak to ona mohla vydržet. Film o nikom, ničem a k ničemu. (30.06.2019)

V roce 1989 se režisér Zdeněk Troška tematicky vrátil ke školnímu prostředí, jen ne do prostředí základní školy, jako ve svém prvním filmu „Bota jménem Melichar“ (1983), ale výš, tedy do prostředí vysokých škol. Strasti a slasti postav však v podstatě zůstali obdobné, jen samozřejmě s ohledem na věk, dobu a prostředí. Charakteristika jednotlivých postav je tak po dějové stránce bohatá a trefně vyobrazuje smělé i nesmělé osudy vedoucí především k zamyšlení. Takže se vlastně jedná o další sociologický průzkum daných jednotlivců. Vzhledem k politickým událostem v době příprav filmu se tvůrci rozhodli i toto ve filmu zohlednit, jenomže bohužel dosti unáhleně. Politický střet generací působí spíše trapně a zrovna tyhle scény vyznívají především hlavně jako publicistika a hraný dokument doby, než jako scény pro plnohodnotný osudový film. Je v tom zkrátka vidět, že se nad pozměněným scénářem zase až tak moc nepřemýšlelo. Chybí spousta vysvětlení daných věcí, takže z dnešního pohledu těžko divák pochopí, co například vlastně studenti ve vybudovaných stávkových kancelářích ve školách dělali a proč, a hlavně, kdy vlastně probíhala výuka. Takže těžko posoudit, jak by vypadal film původně. Každopádně jiná osudová problematika v sociální oblasti určitých postav jinak nemálo zasáhne a opravdu dovede k zamyšlení. Jako třeba mladá svobodná matka živící s prostitucí, což nakonec skončí, jak to skončí. Lucie Bílá v této roli bohužel moc prostoru nedostala, ale i z toho mála lze její herecký výkon ohodnotit kladně. Jedná se tedy o film, který se bohužel řadí do skupinky filmů vzniklých v porevoluční době, které pro svou nekvalitu okamžitě po uvedení zapadly do naprostého zapomnění. (16.11.2022)

Rozhodně to nebylo tak špatné, jak jsem čekala. Linií příběhu je trochu moc a zbytečně se tak tříští zaujetí diváka. Hlavní hrdina podle mě moc hrát neumí, ale zato má pěknou tváříčku (tak kdo ví, zda se nedostal k roli tak nějak přes postel). Linie homosexuálního Jiřího musela být na svou dobu velmi poučná, je v ní vidět upřímná výpověď "z první ruky", ale dneska už působí trochu moc modelově. Líbil se mi neskrývaný vztah Petra se starší Zuzanou, podle mě byl na filmu to nejvíc queer. (15.12.2009)