Zkouškové období

Yvetta Blanarovičová se tu neválí v jednom kuse nahá: nahá se tu válí jen jednou, podruhé nahá stojí. A Bílá jí v tom zdatně sekunduje v rudém negližé. Bohužel ne dohromady, abyste si náhodou nemysleli, když to má být první český film, co nějakým způsobem reflektuje homosexualitu (což mimochodem není, ovšem ve Vávrově Veronice to není pojmenováno). Zájemce o více scén z vlakového nádraží odkazuji na film Mandragora. A abych nezapomněl, zajímavá kamera Jaroslava Brabce. (14.12.2009)

Neznámý Troškův film bez typických troškovin, který sleduje partu studentů a jejich život sex, drugs ( v socialistickém Československu spíš alkohol ) and rockenroll na pozadí událostí 17.listopadu. Troška se hodně snažil nacpat tam toho hodně - téma homosexuality, politiky, sociální drama, milostné avantýry, prostituce,... a výsledek je nijaký. Jestli toto dílo ocením, tak maličko ukazuje atmosféru revolučních dní na vysokých školách - letáky, agitace na gymplech a ve fabrikách, stávka ( tím je ten film vyjímečný, ale je toho hrozně málo ). Výsledek je celkem nezáživný film, který troška nezachránil ani erotikou, kdy se připravoval na poslední díl Slunce seno a svlékl úplně do naha rekordní počet hereček na český film ( Y.Blanarovičová, Kamila Roubalová, aj plus dokonce Lucie Bílá jako prostitutka v erotických hadrech alá dysneyland 77 ) (08.12.2018)

Drama, které je po delší dobu své stopáže komedií pro mladistvé. Když pominu nikdy se neučícího vysokoškoláka, jenž libovolně střídá ženy podle místa výskytu, a má nesmírně pozitivní vztah snad ke všem dětem a homosexuálům v okolí, byla to blbost, ale popravdě řečeno místy docela zábavná. Několik opravdu vtipných „vejšplechtů“, scén, které byly a neměly být k smíchu, odzbrojující amatérimus v podobě Bílé…až člověka zklame, že film později začne hrát na vážnější notu (a to samotné naroubování předzvěstí sametové revoluce působilo poněkud násilně). (30.11.2012)

Roztěkaný film, ve kterém se sametový listopad, homosexualita, nevěra a hledání sebe sama míchá v nepříliš výraznou směs. 1) Změna scénáře během natáčení filmu hodně uškodila. Téma sametové revoluce je násilně implantováno do intimně laděné výpovědi o zdevastovaném životě nastupující generace. 2) Jak je u Troškových filmů obvyklé, forma převyšuje obsah. Režisérův talent na výběr lokací a pěkných kluků (sic!) se projevuje velmi výrazně. 3) Bohužel však naturščikové své role nezvládli, což je silně vidět například na jinak ovšem velmi přitažlivém představiteli hlavní role - Petru (ne Alfredu, prosím, toho si tam ale opravdu neumím představit) Strejčkovi. 4) Inu, kdyby byli strůjci sametových dní váhavější, dočkali bychom se od Trošky zřejmě docela slušného filmu, který by v "předsametovém" období zcela určitě rozčísl hladinu českého filmařského rybníka. No jo, kdyby... (17.04.2010)

Film, ve kterém si hlavní role Troška zřejmě obsadil svého tehdejšího eféba, jinak si volbu toho nehereckého prkna nedovedu vysvětlit. Chlapec bloudí po světě s jedním neustále zpruzeným výrazem, hluboce pohrdající všemi ostatními, byť sám je leda lempl a trotl. Nějak nechápu, jaký smysl má natočit výpověď, ve které nikdo nic nevypovídá, jen se plácá po světě a ještě je nesympatický blbec. Nejhůř vypadají scény mezi tím chlapcem a Janou Krausovou, která na rozdíl od něj, umí hrát. To si jeden říká, jak to ona mohla vydržet. Film o nikom, ničem a k ničemu. (30.06.2019)