Frankenstein

Dramatický a tragický príbeh človeka, ktorý sa rozhodol byť na chvíľu Bohom a teraz musí znášať následky svojho nedomysleného konania. Jedno z najlepších diel Kennetha Branagha, ktorý sa do role Victora priam prevtelil, ale veľmi milo prekvapil aj Robert De Niro ako jeho monštrum. Hustú desivo-depresívnu atmosféru filmu ešte umocňuje vynikajúca hudba Patricka Doylea. Horror s myšlienkou má svoje čaro... Geniálne! (24.03.2006)

Tahle adaptace nedopadla slavně a někdy moc velké ambice jsou na škodu. Kenneth Branagh v hlavní roli vědce a také jako režisér chtěl přijít s velmi uceleným dílem, kterému bude vévodit rádoby démonický Robert De Niro, ale De Niruv herecký výkon a image, jsou tím nejslabším z celého filmu. Obličej Bytosti nebo monstra sešitím připomínající starou seschlou bramboru spíše budí pousmání než cokoliv jiného, nedej bože, děsivého. Film selhává i jako poutavé dílo o posedlém doktoru Frankensteinovi. Nejednou jsem měl pocit nekonečného omílání, které v podstatě nikam nevedlo. To, co filmu schází, co do působivosti příběhu, dohání vedle atraktivního, ale nikoliv nijak extra hrajícího hereckého obsazení, především svým technickým zpracováním. Výprava a kostýmy patří k tomu nejlepšímu a rovněž plusové body sbírá kamera. Od Brannagha bylo šlechetné, že chtěl náročnou látku zpracovat důkladně, důsledně a uceleně. Z úporné snahy o to všechno se z filmu vytratil důležitý kontakt s divákem. Všechno působí chladně a přestal jsem po nějaké době reagovat na režisérovi výzvy. Film mě nestrhl, nebyl ani vyloženě nudný, ale s látkou se dalo pracovat mnohem působivěji, abych taky jako divák si na film po nějaké době vzpomněl. Právě tím si nejsem tolik jistý, repete nehrozí, a tak beru to, co jsem zaregistroval napoprvé. Výsledek je rozpačitý a nepříliš přesvědčivý. Chtělo by to ještě uzrát. 50% (10.07.2012)

„Mistr Shakespeare“ tentokrát v remaku tragédie (téměř) antických rozměrů aneb nesnažte se za žádnou (každou) cenu přechcat smrt. Mám takový neodbytný pocit, že před samotným natáčením se sešel celý štáb u Branagha na půdě, seskupili se do kruhu, zapálili svíčky, stejnou sirkou (si) přepálili absinth..., aby se jim posléze zjevila samotná Mary Shelley a vedla jejich myšlenky. Těžko si jinak vysvětlit výslednou podobu, tj. tolik lidskosti na straně jedné a zároveň čiré nenávisti na straně druhé. A ano, krátilo se, krátilo (ono to jinak ani nelze), ale s citem a umem (snad až na příliš zkratkovitou přeměnu („uvědomění si“) samotného „monstra“), takže z toho nakonec Kenneth vytěžil přednost v podobě nesmírného tahu na branku (nuda tu opravdu nehrozí) a především původní myšlenka byla zachována. O moc líp už to zřejmě skutečně natočit nešlo, byť divadelní prkna z toho čiší na sto honů. V tomto případě je to však (až na pár drobných vyjímek) pouze ku prospěchu věci. 85% (02.10.2012)

Jelikož jsem před nedávnem znovu přečetl předlohu, mé původní nadšení poněkud opadlo. Branagh se na jedné straně držel poměrně věrně základní linie románu, na straně druhé ale pozměnil charakteristiky postav a přidal scény, které byly zbytečné. Victor je samozřejmě posedlý životem a smrtí a touží obojí ovládnout. Respektive ovládnout život a pokořit smrt. Jeho stvoření je tragickým výtvorem, který zjišťuje, že na celém světě nemá nikoho. Když po několika špatných zkušenostech s lidmi zjistí, kdo je jeho tvůrcem, žádá po něm vytvoření družky. Před tím ale zemřou tři lidé, z toho pro Victora dva nejbližší. Když nakonec odmítne a zničí nedokončenou ženu, netvor se mu krutě pomstí. Shelleyové Frankenstein je daleko citlivější, trýzněný výčitkami a neustále se obviňující ze všeho, co jeho výtvor udělal. Ač Alžbětu velmi miloval, nesnížil se k tomu, aby ji oživil. Tahle scéna se do filmu nehodila, byť inspiraci najdeme v dřívějších zfilmováních příběhu. De Niro je skvělý herec, na monstrum se ale bohužel nehodil. Celkově snímek postrádá emoce literární předlohy. Vynikající je ovšem kamera podtržená atmosférickou hudbou. Hned otevírací scéna s ledovcem je mrazivě uhrančivá. A zajímavé je využití elektrických úhořů k oživení monstra. Jen i přes zrůdnou tvář a vytržené tlukoucí srdce film hrůzu nenahání, což je škoda. Původní hodnocení ponechávám, byť bych nejraději jednu hvězdu ubral. (07.05.2018)

Je zajímavé, že některá díla přitahují filmaře pořád a pořád. Není snad pětiletky, kdy by nevznikl film o Frankensteinovi. To je totéž, jako kdyby u nás někdo točil stále a stále dokola Pytlákovu schovanku (odkaz zde) nebo Roztomilého člověka (odkaz zde) . Prostě jednání k smíchu a po určité chvíli dotazu po pánově duševním zdraví. No, v Americe je tomu jinak. A obvykle to dopadá strašlivě. Ovšem v tomto případě se to vyplatilo. Výprava, herci, režie, scénář. Všechno je jedním slovem Superperfektkolosálněextragrandiózní (31.01.2006)