Reklama

Reklama

451° Fahrenheita

  • Česko 451 stupňů Fahrenheita (více)
Trailer

Obsahy(1)

Nejprodávanější mistrovský sci-fi román Raye Bradburyho nabírá v této filmové klasice režiséra Francoise Truffauta až mrazivě realistický rozměr. Snímek 451 stupňů Fahrenheita vykresluje svět budoucnosti, v němž represivní vláda kontroluje veřejné mínění tím, že zakazuje literaturu. Zavedený řád pomáhá udržovat skupina dohlížitelů, takzvaných hasičů, jež provádí nezbytné pálení knih. Příběh se soustřeďuje na Guye Montaga, hasiče, který pochybuje nejen o své funkci, ale také o etice utlačované a despotické společnosti, v níž žije. Guy je fascinován světem knih a brzy se zamiluje do mladé členky undergroundového proliterárního hnutí i do literatury samotné... (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (260)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

451 °Fahrenheita není ničím víc ani méně než důstojnou adaptací známého románu Raye Bradburyho. Vzpomínám si, že např. Mel Gibson si opakovaně pohrával s myšlenkou na remake a určitě nebyl sám. Můžete přisypat pár milionů, přidat řadu efektů, ale bez zásadní revize původního textu se s tímhle kouskem nic dělat nedá. Nemám totiž ani ten nejmenší problém s Truffautem, dokonce bych řekl, že ten jeho tradičně chladnější odtažitý filmový styl k příběhu perfektně sedne, jako spíš mám problém s literární předlohou. Bradburyho zobrazení totality považuji za nepřesvědčivé a vzpouru proti systému za naivní. Bradbury tvořil v době, kdy televize získala dominantní pozici na poli distribuce informací a lehká televizní zábava rychle převálcovala dobově naivní představu o "zušlechťování" mas pomocí televizních přenosů oper a naučných dokumentů. Bradburymu se zdálo, že vyšší kultura podlehne v souboji s povrchní popkulturou a zánik kultury povede k nastolení totalitního systému. Jenže tohle podobenství skřípe z více důvodů. Knihy nejsou žádnou baštou vyšší kultury, je jenom médiem, které může mít ten nejrůznější obsah a kvalitu, stejně jako film nebo televizní pořad. S výjimkou šíleného experimentu rudých Khmérů, kteří toho ale sebrali obyvatelům mnohem víc a v podstatě všechno, nikoho ani nenapadlo knihy zlikvidovat, spíš se jim, obvykle s velkým úspěchem, dařilo knihy ochočit. Bradbury by kulil oči na milióny výtisků prominentních autorů a propagandistické spisy v leckteré diktatuře. Přežívání a úspěch režimu nesouvisí ani tak s velikostí knihoven a dotacemi na kulturu, jako spíš s (ne)schopností populaci nasytit a zabavit konzumem. Diktatury ve východní Evropě určitě nepadly proto, že by se v nich nesměly hrát hry Václava Havla nebo nemohla zpívat Marta Kubišová, ale proto, že je konzumně vyhladovělé obyvatelstvo vyměnilo za plné obchody po vzoru západní Evropy. Čínský autoritářský systém úspěšně přežívá i s cenzurou jen proto, že ekonomika Číny jde nahoru, a extrémně protikulturně zaměřený netolerantní náboženský systém v Saudské Arábii důkladně vykrmené ropou hovoří za vše. Truffautovi se nedá upřít dobrá ruka při volbě herců hlavních postav (snad jen manželku jsem si představoval unylejší), působivost některých scén (vnitřní boj udavače) a především atmosféra (rudé požární auto zlověstně se řítící ulicemi). Přesto ve filmovém světě už dnes najdu daleko zajímavější a mrazivější distopie. Celkový dojem: 60 %. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Jeden z povinných filmov pre všetkých fanúšikov literatúry. Samotný príbeh síce moc neohromil - príliš strnulé a prehnane jednoduché. No bavila ma roztomilo naivná atmosféra, kde pri niektorých momentoch mi nabehli zaujímavé asociácie. Jedna scénka mi napríklad pripomenula film Marečku podejte mi pero, iná zase český seriál Návštevníci. To najlepšie na filme je však filozofický a myšlienkový podtón. Ten stojí za to. Nadpriemer. 75/100 ()

Reklama

Webb 

všechny recenze uživatele

Po zhlédnutí Fahrenheita 451 mi v hlavě zůstali velice rozporuplné pocity. Nápad zaměřený výhradně na pálení knih, aby se lidi odprostili od osvobozujicích myšlenek je trochu nedotažený, scénář má mnoho chyb a některá místa působí až moc naivně (schopnost každého člověka uchovat si v mysli po celý svůj život kompletní obsah knihy). Triková stránka zrovna neoslní, jenže ta režijní a hudební už ano. Celkové zpracování se povedlo a dobrá práce kamery je dalším plusem. Škoda nevyužitého potenciálu této nepěkné budoucnosti, chtělo to si s tim ještě víc pohrát, což není přímá chyba filmu ale jeho knižní podoby, ze které snímek vychází. Jinak ale spokojenost. [7/10] ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„SPÁLÍME JE NA POPEL A POTOM SPÁLÍME TEN POPEL.“ /// Film pro pamětníky, kteří pamatujou časy, ve kterých se city, vzrušení i vzdělanost hledali v knihách a kdy se dalo lehce zbavit nepohodlný osoby. Další starej film, kterej ve mně nebudí emoce, páč my mladší máme Equilibrium (který je na tom asi podobně). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 1953 napsal Raymond Douglas Bradbury, číst nebudu. 2.) Klukům na stanici neustále vopakuju, že hasič nemá požár hasit, ale zakládat. 3.) Umím nazpaměť knihu. 4.) Thx za titule „Bleemie“ a „majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Svérázná, co svérázná, osobitá Truffautova adaptace Bradburyho vize současnosti. Aspoň já mám ten pocit, vždyť se stačí rozhlédnout kolik lidí čte a případně co čtou. Vše se zjednodušuje tak moc, že nejsme daleko od stádia, kdy nebudou nikde žádné nápisy. A to ani úvodní titulky k filmům (mimochodem puntičkářská stylizace světa bez jediného písmenka se Truffautovi povedla na jedničku s hvězdičkou, ostatně vůbec celá atmosféra "chladné strohosti"). Na druhou stranu se zbavíme všech těch bulvárních výkřiků kolem nás plných x-desítek vykřičníků za každou pomluvou. Takže se nedivte, že si jdu rozdělat svých 451 fahrenheitových stupňů. Začnu u dnešního Blesku (!!), včerejšího Paparazzi (!!!) a plynule přejdu k archivním číslům Hromu (!!!!!!!!). Truffaut jako tvůrce tedy nezklamal. Ale jako člověk ano. Tolik krásných knih nechat shořet pouze kvůli mrzkým pohyblivým obrázkům. Na to nemá právo prostě nikdo... Ani geniální filmaři. Zvláště, když jednu z nich už roky neúspěšně sháním. To máš u mě François! ()

Galerie (55)

Zajímavosti (21)

  • Ve filmu jsou odkazy na desítky a desítky děl a autorů. Mimo jiných jsou zmíněny či přímo ukázány i následující knihy: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (Miguel de Cervantes y Saavedra) --- Othello, mouřenín benátský (William Shakespeare) --- Jarmark marnosti: Román bez hrdiny (William Makepeace Thackeray) --- Paní Bovaryová (Flaubert Gustave) --- Le monde à côté (Martel de Janville) --- Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem (Lewis Carroll) --- Kaspar Hauser --- Robinson Crusoe (Daniel Defoe) --- Svět Salvadora Dalího --- David Copperfield (Charles Dickens) --- Gulliverovy cesty (Jonathan Swift) --- Jana Eyrová (Charlotte Bronte) --- Lolita (Vladimir Nabokov) --- Mein Kampf (Adolf Hitler) --- Bílá velryba (Melville Herman) --- Metafyzika (Aristotelés) --- Pýcha a předsudek (Jane Austenová) --- Republika (Platón) --- Dobrodružství Toma Sawyera (Mark Twain) --- Bratři Karamazovi (Fjodor Michajlovič Dostojevskij) --- Kdo chytá v žitě (Jerome David Salinger) --- Korzár (George Gordon Byron) --- Kronika Pickwickova klubu (Charles Dickens) --- Marťanské kroniky (Ray Bradbury) --- Proces (Franz Kafka) --- Na větrné hůrce (Emily Brontë) --- 1984 (George Orwell) --- Deník morového roku (Daniel Defoe) --- filmový magazín Cahiers du cinéma --- Johanka z Arku (Joseph Delter) --- Jih proti severu (Margaret Mitchell) --- Pinocchiova dobrodružství (Carlo Collodi) --- Julietta čili Slasti neřesti (Donatien A. F. de Sade) --- Můj životopis (Charles Chaplin) --- Šagrénová kůže (Honoré de Balzac) --- Plexus - první díl trilogie Růžové ukřižování (Henry Miller) --- Svět Swannových - první část z cyklu Hledání ztraceného času (Marcel Proust) --- Zrzoun (James Patrick Donleavy) --- Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (Jaroslav Hašek) --- Obraz Doriana Graye (Oscar Wilde) --- Vladař (Niccolò Machiavelli) --- Čekání na Godota (Samuel Beckett) --- Weir z Hermistonu (Robert Louis Stevenson) a mnohé další... (DaViD´82)
  • Bradbury došel k názvu knihy tak, že se optal velitele hasičů při jaké teplotě začíná papír v knihách hořet. Jeho odpověď se mu líbila tak moc, že si jí ani nijak dále neověřoval a rovnou jí použil. Je tedy štěstí, že se dotyčný velitel ve své odpovědi nespletl. (DaViD´82)

Související novinky

Hanks futuristickým hasičem?

Hanks futuristickým hasičem?

17.11.2007

Příští týden má světovou premiéru The Mist, už třetí adaptace novely Stephena Kinga v režii Franka Darabonta (po Vykoupení z věznice Shawshank a Zelené míli jde tentokrát o klasický horor, navíc… (více)

Reklama

Reklama