Žena od vedle

V Truffautově předposledním filmu je sice znát určitý posun v jeho tvorbě, ale rozhodně nejde o kvalitativní sešup. Jeho poslední filmy jsou už usedlejší a formálnější, ale takový formalismus si nechám líbit! Truffaut nic neztratil ze své schopnosti poutavě vyprávět zajímavý příběh a dá se zde také vystopovat Francoisův příspěvek k Nové vlně. Mezilidské vztahy a jejich popis prostupuje napříč jeho tvorbou - od Nikdo mě nemá rád a celou Doinelovskou pentalogii až k posledním kouskům. Žena od vedle je tragický příběh, který se leckomu může zdát na první pohled triviální, ale ve skutečnosti není nijak vyumělkovaný a je podán přesvědčivou a hlavně poutavou formou. Nehledě na to, že Depardieu a Fanny Ardant jsou skvělá volba pro ústřední postavy. Zkrátka takto nějak si představuju film zkušeného a vyzrálého filmaře. Nemusí nikomu nic dokazovat, ale přesto je stále skvělý... (11.10.2006)

Já filmy FrancqiseTruffauta docela nerad komentuju. Mě přijde, že se ten kluk točí furt dokola kolem jednoho tématu jako pes kolem svýho ocasu a kdo už nějaký to Franqoisovo dílo na téma "láska po Truffautsku" tak ho konec snad ani nemůže nějak překvapit. Jasně filmařský dobrý, herecky taky, gradace láskošílneství rovněž, ale já bych do toho příběhu víc zapojil i vedlejší postavy (Arlette a Phillippe ) ať to není dějové tak čitelný a je tam trošku dusna. Jasně na Truffauta se nesahá, ale já mu ten tří hvězdičkovej pohlavek prostě dát musím i když z Fanny Ardant bych se asi taky zbláznil, kdyby si na mě dala záležet a ještě mě uvařila kus žvance jako bonus. (16.01.2013)

Jejich láska a vášeň byla silná. Možná až příliš. Nedokázali žít spolu, ani bez sebe….. Čekal jsem spíše nějaké bouřlivé drama, ale Žena od vedle je vlastně celkem poklidný film. Možná až na konec, ke kterému to celé vlastně směřuje už od začátku. Takových příběhů jsou kolem nás stovky, záleží jen na každém z nás, jestli na něho přistoupíme. (08.10.2014)

Brilantní studie sebedestruktivní lásky dvou milenců, kteří nedokázali být ani spolu, ani bez sebe. Už úvodní záběry naznačují blížící se tragédii, ke které se skrz jednoduchý, ale rafinovaně podaný příběh prokousáváme. Truffaut se na oba hlavní hrdiny dívá s odstupem, nehodnotí jejich jednání, jen zaznamenává. Fascinující drama s výtečnou dvojící Fanny Ardant - Gérard Depardieu. (22.01.2007)

Notně triviálně vystavěný příběh o jednom spletitém vztahu a dvojici milenců, jejichž největším problémem bylo, že se nedokázali vypořádat se svou vzájemnou minulostí a naopak opět zabředli při opětovném a předem jasném pokusu o lásku v přítomnosti. Na místech, kde by divák čekal jemné náznaky, je Truffaut neskutečně doslovný (scéna s navrátilcem z Nové Kaledonie) a ať už scénář odkazuje k jeho minulým režijním počinům jak chce, je to v tomto případě naprosto zbytečné, protože odkazy nikam dále nevedou. Ze snímku, od kterého by člověk čekal zralost a vybroušenou chuť dobrého vína, se vyklubal nemastný a neslaný výtvor, který zase jednou pojednává o destruktivní moci lásky. (14.11.2005)