Případ: Ponorka

„Možná je to tak, že čím jsme civilizovanější, tím větší potřebu máme dívat se do temnoty.” - „Všechno je černobílé. Ale i když v noci jsou barvy pryč, stejně tam někde jsou. Jenom je nevidíme, dokud zase nezačne svítit slunce.” +++ Ten zločin je tak neobvyklý a naprosto zvrácený, že tvůrcům seriálu Případ: Ponorka bohatě stačilo zaměřit se na dlouhé peripetie spojené s jeho vyšetřováním a následným dokazováním viny obžalovaného, aniž by divák měl možnost vůbec spatřit vraha. Nikdy bych nevěřila, že podobný koncept může fungovat, ale Tobias Lindholm mě téměř dokonale vyvedl z omylu. Chválou nešetřím ani na adresu Sørena Mallinga jako hlavního vyšetřovatele Jense Mollera, který svým civilním pojetím role podpořil autenticitu vyprávění. (85%) (13.02.2022)

Paradnej atmosfere velmi pomaha imersivna a do deja vtahujuca kamera. Vykony a bezny civilny i pracovny zivot zucastnenych su snimane akoby na skrytu kameru, nezucastnene. Pripad ma zaujal, nepoznal som jeho skutocne pozadie a ani to, ako dopadol. Nasadenie sil a prostriedkov, vedcov, potapacov, spravy koronera, rodinne vazby a vztahy vysetrovatelov i obeti mi prisle absolutne uveritelne a velmi dobre podane. Naviac, nalady zucastnenych, frustracie, usielie, sklamania, vobec cela psychologia je podana bez odporneho vydieracstva, uplne inym stylom, nez na aky ste mozno zvyknuti z inych produkcii. Urcite odporucam. Silne stvorhviezdie. Niektore casti su na plny pocet. 85% (30.11.2022)

Dánové sérii natočili s očividnou až úpornou snahou vyhnout se jakékoliv senzacechtivosti, což u tak dramatického případu je dost těžké. Nenechali se však svést a drželi se své linky suchého vyprávění do morku kostí. Série tak sleduje zejména vyšetřování, které neohromuje efekty, honičkami ani střílečkami, ale soustředí se mnohem více na realistickou rutinu, nudné přehrabávání se v lejstrech a trpělivé hodiny strávené u monitoru. Série je tak, stejně jako vyšetřování, povětšinou nudná a zdlouhavá. Proto dávám jen průměrné hodnocení. Přesto oceňuji soustředěnou snahu dánských vyšetřovatelů, stovky a tisíce hodin vytrvalosti, které nakonec vedly k cíli. Nejvíc mě překvapilo využití cvičených psů, kteří dokáží vycítit přítomnost mrtvého těla na dně moře i několik metrů pod hladinou. _____ Další mínus u mě má série za zobrazení osobního života hlavního vyšetřovatele, což bylo podle mě zbytečné a očekávané. A ano, i ve skutečnosti to tak musí být, že osobní život jde stranou a převažuje pracovní zaťatost. Ocenila jsem naopak scény s rodiči zavražděné, protože ty na minimalistické ploše a s minimem vnějších projevů emocí dokázaly zprostředkovat emoce vnitřní. ______   Umírněné a drsně racionální vyprávění s herci, kteří vypadají jako každý normální člověk na ulici, má i etickou rovinu, která mě potěšila. Nikdy neukáže odporného vraha a  nikdy snad ani nepadne jeho jméno. Dobře! Není třeba jakkoliv oslavovat takovou zrůdu, ani zmínku si nezaslouží. (19.02.2022)

Velmi detailní pohled na vyšetřování skutečného příběhu, který se stal v roce 2017 v dánských vodách. Po prvních výpovědích bylo téměř všem hned jasné, zda ve vazbě mají oběť či vraha, ale je naprosto příšerné - až k nasrání, co vše museli vyšetřovatelé vypitvávat za důkazy, aby se dobrali konečného a jasného resumé pro soudní řízení, 76%. (29.01.2022)

To, že se objevila minisérie mapující skutečný zločin, ještě ke všemu takto bezprecedentní, bylo pro mě samo o sobě velkým lákadlem. Vybavuji si, jak jsem před pár lety zírala a nechápala, když se v médiích začaly objevovat informace o dané události, takže jsem byla hodně zvědavá, jak se tvůrcům podařilo ji převést na "seriálové plátno". Seriál je z mého pohledu v prvé řadě zajímavý tím, že za celou dobu ani jedinkrát neuvidíme pachatele, vždy se o něm nebo o tom, co řekl například u výslechu, pouze mluví. Ze začátku mi toto trochu vadilo, postupně jsem to začala považovat za přednost minisérie, něco, co ji trochu ozvláštňuje, možná činí i tajemnější, správně odosobněnou (jako kdyby ta hrůza byla o to děsivější, z jiného světa, v němž někde mimo zůstává i zločinec). Říkám si, že by možná mohlo být lepší pojmout věc jako celovečerní film nebo alespoň sérii o pár dílů zkrátit, někdy už mi celé to pomalé pátrání i čekání na různé důležité dílčí objevy a výsledky přece jen přišlo takové moc táhlé. Na druhou stranu oceňuji, že je z minisérie opravdu hodně znát, že chce přiblížit detaily policejní práce, nic nepřikrášlit, nic nezatajovat, ukázat, jaká to může být někdy "piplačka", frustrace, jaké zdánlivé maličkosti mohou rozhodovat o vině a nevině obviněného, jak se mohou míjet potřeby či požadavky policie, státního zastupitelství i soudů jako orgánů činných v trestním řízení. Když se na to člověk naladí, bude asi spokojen. I já jsem byla, ač nezastírám, že (odvisle i od aktuálního rozpoložení) jsem se místy i trochu nudila. A jen tak na okraj - vážně mě baví, jak si může být člověk při puštění čehokoli dánského téměř jistý, že uvidí minimálně dvě tři tváře známé z několika jiných tamních počinů, co se dostaly ven k mimodánským divákům :D Skoro to vypadá, jako že bez některých herců prostě nemůže dánský seriál/film vzniknout. Až na to, že mi někdy chvíli trvá oprostit se od vnímání daného herce ještě v té předchozí roli, v níž jsem ho viděla, mi to ale vůbec nevadí, protože řeč je o hercích dobrých, kteří bezpochyby mají co nabídnout. Za Ponorku celkově (nejen pro herce) ode mě za 75 %. (09.02.2022)