Reklama

Reklama

Nevěsta byla v černém

  • Francie La Mariée était en noir (více)
Trailer

Obsahy(1)

Nevěsta byla v černém je první Truffautův "černý" film. Scénář napsal spolu s Jeanem-Louisem Richardem podle knihy Williama Irishe zrovna v době, kdy psal svou knihu rozhovorů s Alfredem Hitchcockem. Osudová náhoda svede dohromady pětici mužů a jeden novomanželský pár. Ve chvíli, kdy manželé vycházejí z kostela, si v blízkém domě hraje pětice mužů s ostře nabitou zbraní. Nechtěně vystřelená kulka udělala rázem z nevěsty vdovu. V ten den se nevěsta z bílých šatů převlékla rovnou do černého. Jediné, co ji od této chvíle na světě zajímá, je pomsta. Pět mužů postupně umírá zvláštním, rafinovaným způsobem daným jejich charaktery a prostředím, ve kterém žijí. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (91)

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Jedná se o podařený thriller s dobře stupňovaným napětím. Pouze způsob vyprávění příběhu mi moc nesedl - selhává dle mého názoru zejména v závěrečné třetině, kdy najednou z ničeho nic je tajemství "nevěsty v černém" nešikovně vyzrazeno a film ztrácí na své mysteriózní atmosféře. Jinak inspirace Hitchcockem je opravdu více než patrná - jedná se o zjevnou poctu Truffatovu hollywoodskému idolu. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Drama, ve kterém neteče krev a přesto zaujme. Thriller, ve kterém postrádáte prvoplánové napětí, a stejně jakési mrazení v zádech tam je. Předem jsem věděl, o čem film je, takže zhruba po první půlhodině se stal děj předvídatelným, přesto pak došlo k zajímavým dějovým zvratům a závěr byl úplně jinde, než by se dalo čekat. Zajímavé bylo pojetí retrospektivy, kdy se postupně po kouskách dovídáte, proč se to všechno vlastně děje. Zaujala mě psychologická hra s odlákáním dítětě; trochu to připomíná podobné scény z každýho druhýho béčkovýho krváku let 90., ale tohle je rok 1967. Hudba s různými variacemi Mendelssohnova svatebního pochodu. Navíc, Jeanne Moreau měla úžasný oblečky, celé je to takové francouzské a jsou to 60. léta, takže mě to celé bavilo. ()

Reklama

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Tak já si z této staré  revenge kriminálky zas až tolik na prdel nesedl. Není to špatný film, mělo to pár slibných momentů, ovšem logika tu dostala pořádně přes držku. Nechci spoilerovat, ale musím:  docela by mě zajímalo a ve filmu to objasněno nebylo – jak hlavní hrdinka zjistila jména a počet lidí, kteří mohli za smrt jejího manžela – když to policie nevyřešila, nikoho neobvinila a ona se pak jen nasrala a tradá…Njn ono je někdy potřeba dát mozek do ledničky a tupě čumět na nabízenou podívanou. Jeanne Moreau měla kreativní představivost a sakra kliku, že se jí každého podařilo zabít tak rozmanitým způsobem a všichni jí skočili na lep…To ale nic nemění na tom, že byla dobrou herečkou. V určitých momentech to mělo i zajímavou atmosféru a hudební podtext. Jako celek to ovšem beru jen jako průměrný počin, nic víc… ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Jediné, čím je tento Truffautov film zaujímavý, je že bol Tarantinovou inšpiráciou pre Kill Billa, ktorý dokázal z tohto nudného príbehu o pomste stvoriť úžasný film. Tu nefunguje takmer nič - motív hlavnej postavy je pochybný, aj to ako sa to prihodilo, je hodné úsmevu. Samotná Jeanne v štyridsiatke moc sympaticky nepôsobí, aby po nej vyjíždel každý chlap. A spojená žensko-mužská väznica je vrchol všetkého, tou deravosťou scenára Truffaut predčil aj svoj vzor Hitchcocka. 50% ()

anais 

všechny recenze uživatele

Velice zajímavý film, natočený přesně ve stylu Alfreda Hitchcocka. Kromě vizuální a dějové s tránky k tomu přispívá i hudba Bernarda Hermana. Z počátku se mi zdálo poněkud obtížné překousnout typicky francouzské postavy v typicky hollywoodském filmu. Zdálo se mi, jako by se jednalo o "pouhou" poctu mistrovi filmové hrůzi. Během filmu se však začnou objevovat prvky, které HItch ve svých filmech neměl, tedy alespoň ne tak markantní. Víc než vyvolání napětí (hrůza sem nepatří, jedná se o thriller) zajímá Truffauta chování hlavní hrdinky v této mezní situaci. Film skvělým tempem graduje a spíš než onou poctou se tak stává perfektní variací, která v některých ohledech možná svého vzoru nedosahuje (skloubeníhudby a obrazu se mi chvílemi zdálo trochu křečovité), v mnoha ho asi překonává (vyprávění působí méně vvykonstrovaně - živočišněji). Zajímavá je určitě i podobnost s Tarantinovým Kill Billem. Když mi došlo o čem oba snímky vypráví, dost mě to zaskočilo. Ale asi se to dá brát tak, že podobným způsobem, jako Truffaut variuje Hitchcocka, Tarantino variuje Truffauta. Je to sice šílená představa, ale nic jiného mě nenapadá. ()

Galerie (50)

Zajímavosti (5)

  • Vzťah motívu lásky k zločinu prehĺbil Truffaut v snímke Strieľajte na pianistu (1960) a neskôr v diele Konečně neděle! (1983), ale najviac v tomto filme. V spomínaných snímkach čerpal schému z filmografie Gillesa Grangiera. Láska sa rozvíja na pozadí zločinu, ale na rozdiel od Grangiera je s ním viac prepletená a skĺbená, aby sa napokon v tomto diele stala jeho príčinou v takom zmysle, že veľkosť lásky bude meraná počtom vrážd na konte milovníka. (Biopler)
  • Truffaut kladie dôraz na motív lásky až tak, že zločin presahuje rámec sujetu filmu. V ranom diele Strieľajte na pianistu (1960) ukazuje len dôsledky z nerozdeleného lupu, v snímke Konečně neděle! (1983) dáva zločin hneď do prológu diela, prípravy nie sú ukázané a jeho motívy sú následne odhaľované. Na pozadí zločinu sa rozvíja milostný vzťah. V tomto diele je zločin dôkazom lásky. Zosúladenie muža a ženy sa nedeje na základe princípu deľby činností, ale naopak, ich simultánnym zdieľaním. (Biopler)
  • François Truffaut měl vždy jasnou představu o podobě filmu a byl přesvědčen, že k určitým žánrům se naprosto nehodí provedení v barvách. Je to právě případ filmu Nevěsta byla v černém, u něhož Truffaut až do smrti litoval, že jej natočil jako barevný. (argenson)

Reklama

Reklama