Hamlet

Na Branaghova Hamleta jsem se těšila od té doby, co se dostal do televize a tehdejší reklamy nás bombardovaly informací, že již brzy bude k vidění na HBO. Bohužel bylo HBO tehdy jen sladkým snem pro horních x tisíc a já si musela počkat. Zpětně si nejsem jistá, jak bych na to reagovala tehdy, dnes ale nicméně nemám pocit, že by se to čekání vyplatilo. Branaghova verze není bez nápadu, all star team recituje slavné verše seč jim síly stačí, ale celé je to jen experimentální atrapa, které chybí hloubka. (27.02.2020)

Miluju Shakespearovu tvorbu, převážně jeho tragédie a Hamlet je jedna z mých nejoblíbenějších a co se K. Branaghovi povedlo, to je skutečné veledílo, takhle mistrně převést Hamleta na stříbrné plátno to se jen tak nevidí, emoce byly ždímány až na samý okraj... neskutečně naplňující, dokonalé po všech směrech. Být, nebo nebýt? Tak se musím ptát! Je důstojnější trpělivě snášet kopance, rány, facky osudu, nebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit? Zemřít, spát! Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce, ukončí všechna trapná trápení lidského těla. Jaké větší přání by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt. Ve spánku snad i snít. Tady to vázne. Jaké sny zjevují se po smrti, když vyvlékli jsme se z tělesných pout? Při tomhle couvnem. Tahle okolnost nám prodlužuje dlouhé přežívání. Protože kdo by strpěl krutost světa, svévoli tyranů a posměch blbců, zhrzenou lásku, nedobytné právo, nadutost úřadů, zavilost malých, s níž ničí všechno, co je přerůstá, kdo by to snášel, kdyby stačilo jen jednou bodnout a mít rázem pokoj? Kdo by dál nesl těžký náklad žití, necítit strach z čehosi po smrti, z neznámých krajů, odkud nikdy nikdo se dosud nevrátil, strach, který nám svazuje ruce a nutí nás žít, jak nechcem, místo vznést se do neznáma? Tak myšlení z nás dělá zbabělce. Vždyť plnokrevné odhodlání dlouhým rozumováním chřadne, ztrácí dech, a co mohlo být útočné a rázné, se najednou jen pomotá a zmate, až z toho není nic. Tiše, jde sem půvabná Ofelie. – Vílo, vzpomeň v modlitbách na mé hříchy. (15.06.2015)

Pěkné, ale ne pro mne. 1)  Očividně zajímavý snímek je moc ukecaný, mluví se v něm nesrozumitelnou angličtinou a stejně víme, jak to všechno dopadne._____ 2)  A teď vážně. Stárnu, rozumím světu (doufám) lépe, než dříve a lehce se mi mění vkus i v umění. Stále očekávám, kdy konečně Shakespeara docením. Veliký Will pro mě byl, je a obávám se, že i zůstane pouze ne vždy dobře srozumitelným autorem. Konzumace jeho díla vyžaduje silnou koncentraci, výbornou znalost angličtiny, schopnost bleskového čtení titulků anebo výborný dabing. Stejně to pak ale u mě vede jen ke slušnému tříhvězdičkovému dojmu._____ Možná jsem dosud do Shakespeara nedorostl. Něco na tom bude, protože sám tu kvalitu textu, hereckých výkonů i filmového zpracování cítím. Ale přesto se mi snímek nelíbí._____ 3)  Viděl jsem zkrácenou verzi._____ 4)  Výstižný koment: kamigava***. (24.04.2022)

Tomuhle se říká divadlo. Kenneth Branagh pojal "Hamleta" divadelně, ale přesto filmově pompézně. Herecky je to zajímavé a hlavně v provedení Hamleta samotného opravdu krásné, pomineme-li jeho osud, který už sám o sobě tak krásný není. Herecká esa a méně známé tváře ukazují, že divadlo funguje i ve filmu na výbornou. Není mnoho podobných filmů. (02.03.2015)

Splnil jsem si výzvu a pustil si čtyřhodinovou verzi Hamleta. Je to asi nejdelší film, co jsem kdy viděl. Celkem to ale uteklo. Knihu jsem četl už na střední a můžu potvrdit, že Kenneth tu hru do detailu převedl na plátno. Tak vytříbený, bohatý i složitý scénář jsem nezažil. Měl jsemu toho české titulky, která také nebyly snadné ke čtení. Každý výstup je tu totiž velmi filosoficky probrán do hloubky a tím už je jasné, jak tenhle film mohl nabrat takovou stopáž. Obyčejný divák ať neočekává jednoduché věty, protože ty tu jsou v menšině. Jsou tu vyloženě multisouvětí, které musíte bedlivě sledovat, aby vám výpověď kohokoli ve filmu dávala smysl, protože než se dozvíte hlavní myšlenku, je do ní vloženo ještě pár vět vedlejších. Někdy to zamotá hlavu. Ten, kdo nezná zápletku Hamletovy tragédie, ať na film raději nekouká, protože je v něm neustále zkoušena divákova trpělivost. Kdybyste film náhodou viděli v televizi, věřím, že byste to po půlhodině vypli, možná i dřív. Tohle umění není pro někoho, kdo si chce o víkendu odpočinout u rodinné komedie. Tohle je výzva, na kterou je třeba se připravit. Uteklo mi to, ale na sledování to bylo náročné. 60 %. (08.01.2018)