Hamlet

Za zaver hviezdička, inak mi Hamlet prišiel zložitý hlavne vo vyjadrovaní a nudnejsie dialógy mi nesedeli. Ale záverečný boj hamleta bol parádny aj samotný zaver ako som už spomenul. Prekvapila aj herečka z titanicu. Videl som skrátenú verziu a asi je to aj dobre, lebo dlhšiu by som asi nezvládol, ale tak legendárny Shakespeare a na odporučenie jednej osoby som si film chcel pozrieť, mám ale taký dojem že Rómeo a Júlia je od Williama o dosť lepší príbeh. S odretými ušami, byť či nebyť... 4* (08.01.2019)

Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, ale... hodně mě rušilo prostředí - kulisy, kostýmy a devatenácté století vůbec (spíš bych čekala, že na scénu vstoupí Oněgin než Hamlet). Film neměl temnou a ponurou atmosféru Olivierova filmu z roku 1948, která pro mě zatím zůstává nepřekonaná. Bohatě mi u téhle verze stačí poloviční stopáž. Čtyřhodinovou bych rozhodně nezvládla. (18.02.2012)

Neskutečně nabušené dvě hodiny (viděl jsem zkrácenou režisérskou verzi), sice mě zpočátku Branagh do role kralevice dánského moc neseděl, ale postupem času sem si přivykl jeho vyššímu věku, začlenění děje do devatenáctého století se mi dosti líbilo. O hereckém ansámblu a režii snad netřebas mluvit, to spíš bych vypíchnul skvostnou kameru. (14.12.2012)

Vynikající! V některých scénách přímo strhující! Viděl jsem pouze tu dvouhodinovou verzi, která možná pro někoho ne zcela znalého děje může být na pár krátkých okamžiků nepřehledná, ale vždy pochopitelná. Neznám film, kde by i sebemenší štěk hráli prvotřídní herci jako Jack Lemmon, Charlton Heston, Billy Crystal, Robin Williams či Rufus Sewell. A navíc, na Shakespeara se přece dnes už nikdo nedívá jen proto, aby věděl, jak to dopadne (to všichni dobře ví), chceme to vidět proto, protože nás zajímá, jak se s tím každý tvůrce popere a zda tu kládu zvedne a zvládne. Branagh and his company to zvládli bravurně. (19.04.2013)

Z většiny herců, když se pokoušejí o Shakespeara, mám pocit snad až strachu a úpěnlivé snahy rozehrát co největší a nejdůstojnější drama. Napadají mě tři, kterých se to netýká. Anthony Hopkins v Titovi, Orson Welles v Othellovi a Macbethovi a právě Branaghn. Úspěch tkví v tom, že se jim daří vyvolat pocit, že si roli užívají, že každé slovo je pro ně zábavné a samozřejmé. Branaghnův Hamlet to navíc násobí tím, jak jde o obrovskou shakespearovskou fetiš, kde čtyři hodiny plynou ta cizokrajná a přitom anglická slova v tak nekonečném toku, jako by nám tvůrci vzkazovali: "Chcete Shakespeara? Tak my vám ho dáme tolik, že následující měsíc při zaslechnutí slova divadlo chytíte závrať." Celý ten film by mě mohl strašně iritovat, ale já jsem byl naopak docela pobaven tím, jak extrémně shakespearovské všechno je, a to daleko za hranou snesitelnosti. Taky platí, že zatímco jindy nemám rád srovnávání s předlohou (resp. rád si ho přečtu, ale odmítám z toho vyvozovat hodnocení), u Hamleta, jako u mnoho dalších Shakespearů, je zajímavé právě to, že jde o adaptaci. Jako film je to vlastně neplnohodnotné - zajímavé to je až v porovnání s originálem a hlavně zvyklostmi ho adaptovat. (15.09.2013)