Hamlet

Tento film jsem včera viděla už potřetí, ale myslím, že to ještě nestačí. Sledovat nádherný Shakespearův text zároveň s jeho překladem a vnímat, co všechno se odehrává před vašima očima, na to je potřeba čas. Místy jsem téměř nedýchala a pro slzy neviděla. Fascinující! Kenneth Branagh si zaslouží obrovský respekt. Shakespeare byl génius. (19.11.2023)

Miluju Shakespearovu tvorbu, převážně jeho tragédie a Hamlet je jedna z mých nejoblíbenějších a co se K. Branaghovi povedlo, to je skutečné veledílo, takhle mistrně převést Hamleta na stříbrné plátno to se jen tak nevidí, emoce byly ždímány až na samý okraj... neskutečně naplňující, dokonalé po všech směrech. Být, nebo nebýt? Tak se musím ptát! Je důstojnější trpělivě snášet kopance, rány, facky osudu, nebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit? Zemřít, spát! Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce, ukončí všechna trapná trápení lidského těla. Jaké větší přání by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt. Ve spánku snad i snít. Tady to vázne. Jaké sny zjevují se po smrti, když vyvlékli jsme se z tělesných pout? Při tomhle couvnem. Tahle okolnost nám prodlužuje dlouhé přežívání. Protože kdo by strpěl krutost světa, svévoli tyranů a posměch blbců, zhrzenou lásku, nedobytné právo, nadutost úřadů, zavilost malých, s níž ničí všechno, co je přerůstá, kdo by to snášel, kdyby stačilo jen jednou bodnout a mít rázem pokoj? Kdo by dál nesl těžký náklad žití, necítit strach z čehosi po smrti, z neznámých krajů, odkud nikdy nikdo se dosud nevrátil, strach, který nám svazuje ruce a nutí nás žít, jak nechcem, místo vznést se do neznáma? Tak myšlení z nás dělá zbabělce. Vždyť plnokrevné odhodlání dlouhým rozumováním chřadne, ztrácí dech, a co mohlo být útočné a rázné, se najednou jen pomotá a zmate, až z toho není nic. Tiše, jde sem půvabná Ofelie. – Vílo, vzpomeň v modlitbách na mé hříchy. (15.06.2015)

Splnil jsem si výzvu a pustil si čtyřhodinovou verzi Hamleta. Je to asi nejdelší film, co jsem kdy viděl. Celkem to ale uteklo. Knihu jsem četl už na střední a můžu potvrdit, že Kenneth tu hru do detailu převedl na plátno. Tak vytříbený, bohatý i složitý scénář jsem nezažil. Měl jsemu toho české titulky, která také nebyly snadné ke čtení. Každý výstup je tu totiž velmi filosoficky probrán do hloubky a tím už je jasné, jak tenhle film mohl nabrat takovou stopáž. Obyčejný divák ať neočekává jednoduché věty, protože ty tu jsou v menšině. Jsou tu vyloženě multisouvětí, které musíte bedlivě sledovat, aby vám výpověď kohokoli ve filmu dávala smysl, protože než se dozvíte hlavní myšlenku, je do ní vloženo ještě pár vět vedlejších. Někdy to zamotá hlavu. Ten, kdo nezná zápletku Hamletovy tragédie, ať na film raději nekouká, protože je v něm neustále zkoušena divákova trpělivost. Kdybyste film náhodou viděli v televizi, věřím, že byste to po půlhodině vypli, možná i dřív. Tohle umění není pro někoho, kdo si chce o víkendu odpočinout u rodinné komedie. Tohle je výzva, na kterou je třeba se připravit. Uteklo mi to, ale na sledování to bylo náročné. 60 %. (08.01.2018)

Kenneth Branagh v roli Hamleta byl stejně skvělý jako v Mnoho povyku pro nic v roli Benedickta, ale je vidět, že využil krásu kostýmů, já si ale vždycky představuju Hamleta na hradbách a nikoli v zámku, proto upřednostňuji Hamleta z roku 1990 v hlavní roli s M. Gibsem. Další, kdo mě potěšil byl Nicholas Farrell (Horatio), který se již objevil v roli Antonia ve filmu Večer tříkrálový. (21.05.2014)

Kennetha Branagha obdivuji jako herce i jako režiséra. většina jeho snímků mě naprosto uchvátila. Tento mě trošku zklamal. Je až moc přeplácaný a zbytečně nákladný a výpravný. Kenneth je jako Hamlet výborný, ale ztvárněním tématu se mi víc líbila verze s Melem Gibsonem. "Kdo to přichází? Ha, spanilá Ofelie!" (11.05.2007)