Americká noc

Odpověď je nasnadě: Život je film a film je život. My, blouznivci, kteří jsme tohoto poznání došli a jsme bezmezně přesvědčeni o jeho nevyvratitelnosti, nikdy nebudeme doopravdy šťastní, dokud se onoho magického filmového světa nestaneme součástí - a to i za cenu toho, že by se jednalo o to nejzapadlejší a nejméně vděčné podílnictví. Není proto divu, že Americká noc (jako otisk muže obdobným smýšlením infikovaného), která je dost možná tím nejvroucnějším vyznáním se z obsese Filmem, se pro mne takřka okamžitě po zhlédnutí stala záležitostí hluboce intimní. Za všechny ty osůbky láskou k filmu omámené a potrefené a povznesené, jejichž srdce se při vyslovení slova "film" rozechvěje vzrušením, Vám za ni děkuji, François... 100% (25.04.2009)

Jak už je zde psáno, Americká noc není bezchybný film. Upřímně, vzhledem k hodnocení a celkové auře této pocty filmovému řemeslu jsem očekával větší bombu. Jako vždy v evropských filmech z této doby, štvaly mě chvílemi hrůzné postsynchrony, zmateně vyhlížející střihová skladba, nebo občasně podivné herectví. Ale to všechno jsou dílky filmové skládačky, která zrovna k Truffautovi, vzhledem k popelu, z jakého povstal, patří. Přese všechno je Americká noc snímek, který prýští láskou ke kinematografii a proto mu s podobnou láskou odpustíte kdejakou chybku. Truffaut byl král cinefilů, Americká noc budiž toho důkazem. 7/10 (11.01.2017)

Veskrze sympatické přiblížení zákulisí natáčení jednoho filmu, složitých vztahů mezi herci a jejich rozmanitě se proplétající životní osudy. Až jsem dostala chuť také si vyzkoušet jaké to je, stresovat se, že zapomenu text, hemžit se spolu s ostatními na place, být součástí té "velké filmové rodiny" - no třeba někdy, jednou, možná... (22.12.2006)

Velmi pěkný a kultivovaný film, byť mě přece jen nedostal na 100% - hlavně zpočátku jsem to vnímal poněkud rezervovaně. Při sledování jsem si konečně uvědomil, jak moc se na Americkou noc odkazuje v Zelenkově filmu Ztraceni v Mnichově (protože jsem až dosud tuto Truffautovu klasiku neznal, nemohl jsem ani poznat narážky na ni). Rovněž se mi hlavou honilo, jak ve mně už dlouho roste nesmírný respekt, který k Truffautovi chovám - natočit takový film muselo být nesmírně náročné (dovedu si celkem představit, jak musí být na place komplikované neztratit se v tom, co je natáčení "jen jako" a co "doopravdy", a to není jediný důvod, proč na mě tento film udělal tak silný dojem). Film mě obecně hodně bavill výtečným obsazením a krásnou hudbou (Georges Delerue mě už před časem ukouzlil svou hudbou ke Godardově filmu Pohrdání) a celkově si myslím, že je to spolu s filmem Život v oblouznění asi nejlepší film ve filmu, jaký jsem zatím viděl. (20.02.2017)

Snímky Francoise Truffauta jsou pro mě vždycky velkým filmovým svátkem. Naprosto přirozené postavy, vždy nápaditý a originální scénář a krásná hudba (Georges Delerue) - to vše s francouzským šmrncem a atmosférou. Americkou noc mám, jako překrásný film o filmařině a všech kdo se na ní podílí, obzvláště ráda. Vždy si vzpomenu na scénu, kdy Truffautovi přijdou knihy o filmech a režisérech, ta byla nejmilejší. :) Nutno také podotknout, že Jacqueline byla v té době jedna z nejkrásnějších hereček. ,,Jsou ženy magické?'' Prostě krásný film. http://www.youtube.com/watch?v=qSqfhjt-Gg8&feature=related (19.12.2010)