Reklama

Reklama

Střílejte na pianistu

  • Francie Tirez sur le pianiste (více)
Trailer

Obsahy(1)

Psychologicko-poetické drama o nesmělém pianistovi, jeho milostných tragédiích a fatálních kontaktech s podsvětím, vychází z tzv. černé série (autorem předlohy byl David Goodis), ale jsou tu roztroušeny i prvky komedie a hudebního filmu. (NFA)

Videa (1)

Trailer

Recenze (82)

curunir 

všechny recenze uživatele

,,NECH SI ŽENSKÉ HOVORIA ČO CHCÚ, CHCÚ STÁLE LEN TO JEDNO." ,,A ČO CHCÚ?" ,,LEN TO JEDNO." __ O Truffautovom pomerne známom filme viem už dlhšiu dobu a dlhšiu dobu som ho nemal potrebu vidieť. Napokon ma zlákalo jeho avizované vysielanie na ČT 2 a v rozšíreniu mojich diváckych obzorov napomohol aj EdaS-ov krátky, výstižný a pritom nič dopredu neprezrádzajúci komentár. Sympatická dĺžka je veľmi vítaná, pretože film sa v polovici láme do ,,akejsi inej roviny" a dovtedajšie zrozumiteľné pohodové sledovanie začne strácať svoj koncept. Už týždeň po zhliadnutí filmu si preto z neho mnohé nepamätám. Zaujalo ma Truffautovo režijné experimentovanie, kvetnaté dialógy pripomínajúce mi trocha Hrabala a Charles Aznavour je v úlohe pianistu určite dobrou voľbou. Celkový komplexnejší pohľad na videné si budem vedieť urobiť pri ďalšej projekcii, ktorú niekedy v budúcnosti uvítam. (755. hodnotenie, 73. komentár k filmu) ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Křížení žánrů, je-li pochopeno jako východisko vlastního uměleckého výrazu, přináší často objevné dílo s nevšedními pohledy a dosud neznámými tvůrčími osobnostmi. Tento raný Truffautův film splňuje, zdá se, většinu z právě popsaného. I pro Aznavoura se stala tato příležitost v jeho bohaté, ale zřejmě ne zcela vyrovnané filmografii něčím nevšedním. Obdobně jako kdysi např. u Machatého (EROTIKON) nebo Chaplina se triviální téma posouvá do polohy triviálního příběhu, který je ovšem současně rámcem formových a někdy přímo žárových uzlových experimentů. Nezdá se mi, že právě tohle bylo předmětem Truffautova záměru. I tak výsledek ovšem stojí za to. PIANISTA mi zvlášť silně připomíná poslední umělcovo dílo KONEČNĚ NEDĚLE!. A ještě jednu malou glosu si nedokážu odpustit. Michelle Mercierovou, která tu hraje možná nejlepší roli své kariéry. Osud talentované, krásné herečky, jisté potenciální alternativy své o něco mladší vrstevnice Deneuvové, kterou doslova zničila stále stupidnější komerce. Od popularity k umělecké sebevraždě - i takový může být osud osobnosti. PIANISTA však žije svým životem i po téměř půlstoletí od svého uvedení do kin. A žít bude zřejmě i dále. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Truffaut poprvé! Pianista drobné postavy. Není radno se s ním zaplést, mít ho rád, nebo dokonce milovat. Nechte ho jen hrát a vzpomínat. Žánrová niť se vlní ve větru, protože François Truffaut nabízí od každého něco. Můžeš se smát, užívat si non stop dialogy všeho druhu (z gangsterské části se mohlo posléze inspirovat hodně mladších režisérů) nebo být ohromen silnou psychologií komplikovaného vztahu a celkově výborným dramatickým pojetím. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Ze všech tvůrců francouzské nové vlny mám nejlépe nakoukaného Francoise Truffauta a taky si s ním nejlépe rozumím. Musím konstatovat, že v rámci jeho tvorby nepředstavuje Pianista nic zásadního, neřku-li mistrovský kousek. Je to spíš hříčka, kde si režisér testoval možnosti propojení několika žánrů. Při jejím sledování mám pocit, že spíš improvizoval a dal na momentální intuici, nespatřuji v tom nějaký řád, promyšlený a ucelený plán. Scénář má bohužel k dokonalosti daleko a nepoměrně úspěšněji Truffautův záměr v pozdějších dekádách zrealizovali např. Coeni nebo tvůrci moderních vícevrstevných seriálů typu Better Call Saul či Breaking Bad. Ty dokážou křížit často na první pohled protikladné žánry rafinovaněji a divácky efektněji (přitom nikoliv prvoplánově lacině). Truffautův experiment z počátku 60. let poráží rozdílem dvou tříd. Zajímavá je pro mě Truffautova režie a herecké obsazení, ale když vás nepohltí příběh a postavy jsou vám více či méně šumafuk, nelze uvažovat o čtvrté hvězdičce. Výsledku škodí i výběr žánrů. Ať se na mě Truffaut nezlobí, ale thrilleru vážně nerozuměl a měl se mu velkým obloukem vyhnout. To, co nakonec vzniklo, bude nejspíš mnohem víc oslovovat klubový okruh diváků než běžné příznivce žánrové produkce. Celkový dojem: 60 %. ()

F.man 

všechny recenze uživatele

Truffaut mixuje žánry a tím snímek lehce ztrácí tempo, avšak po technické stránce opět bezchybný včetně několika vychytávek. Fajn je také pozorovat Aznavourova nesmělého Charlieho, který poté co mu jedna žena změnila život a silně jej narušila dopadá stejně i s novou známostí. Opět je efekt úplně stejný a pouze ukliďňující piáno zůstane Charlieho jistotou. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (30)

  • Podobne ako americkí filmári, aj Truffaut zapĺňa v mnohých scénach rámovanie zábermi tiel, dekoráciou či rekvizitami, aby vytvoril hutný labyrint, v ktorom sa strácajú nielen protagonisti, ale aj divákova orientácia. Využíva širokouhlý formát, francúzsky systém DyaliScope. V tejto snímke Truffaut realizuje svoju teóriu o širokom plátne, ktoré porovnával s výtvarným reliéfom. Ako sochár skrz reliéf uskutočňuje súvislý naratív, tak i filmár na širokom plátne rozpráva čisto vizuálne skladaním jednotlivých elementov po horizontálnej ose. Truffaut je špecifický v tom, že zamieta tradičnú hollywoodsku zreteľnosť vyprávania v prospech väčšej náročnosti na vnímanie. Kompozícia je vyvedená ako do strán, tak do hĺbky, ktorá je ostrá vo všetkých plánoch a teda informácie o príbehu nie sú eliminované či vytrieďované skrz napr. rozostrenie. (Biopler)
  • Dielo predstavuje zmes gangsterky, filmu noir a vysokorýchlostnej melodrámy. Má neobvyklú umeleckú formu, ktorá značne vyplýva zo vzájomného kontaktu noirovej tradície so snahou dosiahnuť ju na jednej strane, na strane druhej ju rozvinúť, opustiť a vydať sa inam. (Biopler)

Reklama

Reklama