Se sei vivo spara

Krvavý, nihilistický antiwestern, který nepochybně vybujel z nenávisti ke všemu. Vše je tu pokažené, absurdní, zlé - dobro neexistuje. Pouze různé stupně zla. Questi již v roce 1967 chtěl šokovat, což se mu asi podařilo (již tři dny po vzniku filmu, byl tento zakázán a později promítán jen v sestříhané verzi), dnes už se volně šíří na DVD. Ale těžko to s odstupem času bude stačit na vavřínový věnec v žánru spaghetti. Politizující pozadí tohoto thrilleru až příliš prosakuje, nechtěná absurdita rovněž (zcela nekrytý hrdina kráčí proti střílejícímu banditovi, skrývajícím se v domku; bandita vystřílí nejméně 20-30 x z jednoho revolveru bez nabíjení apod.). Nenechám se strhnout převažujícími oslavnými výkřiky nad touto nechutností. A všem, kdo mají rádi romantiku, oslavu dobra s statečnosti, radím: rozhodně to nepouštějte dětem a mladým lidem před dovršením 20. roku, na zkažení vkusu je času dost. Kdybych měl jmenovat nejpříkřejší protipól westernu klasickému či mayovkám - pak by jím mohl být tento film, případně Divoká banda či Condenados a vivir... (01.05.2011)

Podivné, nesouvislé, antiwesternové (prolíná se tu více žánrů, krom dvou uvedených, ještě třeba komedie aj), náboženské, homosexuální (černí kaubojové), občas směšné (tucty kulek, které nezasáhnou jasný cíl, spolu s tím, že tu pistolníka nevidíte skoro vůbec nabíjet) a jinak i dost nudné. Na svou dobu film šokuje velmi dobrým explicitním násilím (operace a vyjmutí zlaté kulky, skalp indiána atd). Milian jako obvykle dobrý a film je určen především jeh fanouškům a fandům raných špaghetty. Vizuální stránka a stylistické tóny jsou výborné, stejně tak jako místy až surrealistická atmosféra, která panuje ve městě a luxusní melodie. Pro někoho tedy možný zajímavý atypický a silně nekonvenční Eurowestern, já však jeho kvalitu posoudit nedokážu a dost, jak už jsem psal, jsem se nudil a občas nevěděl co se na obrazovce vůbec děje. Připadalo mi to vše nějak moc složitý. To se radši podívám na klasický akční špageťák s jasným poselstvím a s jasnými hrdiny a antihrdiny, ale režisér Giulio Questi, stojí i tak za širší prozkoumání. (28.01.2011)

Padouch nebo hrdina... tak tady jsou padouši vpodstatě všichni. Milé překvapení, typický špagetkový western, na kterém neshledávám nic divného. Netuším, proč horor, to je chyba v žánru, jinak ale napínavý příběh o tom, že peníze (zlato) světem vládnou. Tak trošku dekadence, trocha romantismu (sentimentu tedy ne), kopice mrtvol a alegorický pohled na svět. Ostatně v životě vítězí dobro jen málokdy... Výborná kamera (připomene místy klasiku Tenkrát na západě) se smyslem pro detail a skvělými kompozicemi, báječná westernová hudba, vyjmutí kulky a skalpování. Jedinou vadou na kráse bylo vydávání roztomilých kaloňů za krvelačné upíry. Taktéž pochybuji, že by se chlap děsil kaloňů a leguánů, ale na tom film nestál. A jelikož jde o alegorii a nadsázku, tak postavy procházející se v dešti kulek nevadí. Připouštím, že pro pánbíčkáře, puritány a milovníky Vinnetoua (i když tam je mrtvol mnohem více) to asi není, ale jinak fajn. (04.03.2018)

Dlouho jsem kolem údajného spojení hororu a špaget jen tak kroužil. A měl jsem u toho zůstat. Western z Absurdistánu s dvěma gore okamžiky a bizarním dějem, kde všichni jednají jako pacienti Psychiatrické nemocnice v Bohnicích s širokou škálou všemožných diagnóz. Téměř vše, co se ve filmu odehrává, spěje do jakéhosi podivného "nikam" a "překvapivě" tam i skončí. Ok, zřejmě umělecký záměr páně režiséra a výsměch principům nejen žánrového způsobu vyprávění, respektuji. Pro mne ale zároveň také dvě hodiny utrpení a sžíravé nudy při jeho onanistické filmové zrůdností. Odpad, Milian nemilian. (23.11.2016)

Vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Western to nebyl. Měl to bejt horor? Nějaký absurdní drama? Černá komedie? Alegorie? Sakra co? Co to všechno mělo znamenat? Pokud to byl pokus o umění, proč to mělo tak blbý dialogy a občas stupidní a nelogickej děj? Proč většina herců (kromě Miliana, Lulliho a Camardiela) hrála jako ochotníci z Horní Dolní? Naprosto chybí jakýkoli emoce, všichni jenom přeříkávají text. Přijde mi, že režisér a scénárista se sjeli a flákali na papír ty největší šílenosti, co je v jejich stavu napadly. Ale má to jednu výhodu - nic takovýho jsem ještě nikdy neviděl. Vážně ne. Dokoukal jsem to čistě ze zvědavosti, kam se to bude ubírat, když mi došlo, že o pomstě to asi nebude. Lulli zmizí ze scény moc rychle, Milian se jenom tak fláká okolo, ale prakticky nic nikdy neudělá, Camardiel má moc malou roli, takže mi přišlo, že ten film je hlavně o sporu dvou chamtivců o zlato. Divnejch nápadů typu teplí kovbojové co znásilní kluka, manželka držená pod zámkem, nebo chlastající papoušek je tu plno. Co ale tenhle film proslavilo nejvíc, jsou určitě brutální scény. Těch není moc a jsou, řekl bych, tak nějak mimo mísu. Skalpování indiána ještě šlo vydržet, ale opravdu blbě se mi udělalo z "operace". Obě scény mají jakýsi černohumorný dovětek ("Vždycky jsem toužil po zlatě a ten člověk je ho plný", plešoun drbající se na hlavě při pohledu na skalpovaného), ale stejně je to navíc a je to divný. (08.02.2013)