Konečně neděle!

François Truffaut, velký obdivovatel Alfreda Hitchcocka, natočil krimi, která nepřekvapuje nějakými velkými zvraty, ale je téměř dokonalým filmem po formální stránce. Coby režisér byl Truffaut prakticky bezchybný a tento film (bohužel poslední) je toho důkazem. Herecké výkony jsou na vysoké úrovni, zejména Fanny Ardant odvedla skvělou práci a především její zásluhou má film ten správný drive. (26.02.2012)

Na rozdíl od všech zdejších bystrých cinefilů, a znalců Truffautova díla, jsem nepochopil žádný náznak, citaci ani odkaz. Přesto bych taky chtěl k této celkem průměrné detektivce napsat něco chytrého, takže tady to je - černá nebyla dostatečně černá, bílá byla potlačena nejedním našedlým tónem a nejméně dva odstíny šedé mi tam úplně chyběly. Přesto se mi na Fanny Ardant dost příjemně dívalo. (12.02.2015)

Nesmíte u toho usínat, jinak víte houby. Takže brzy znovu. Konečně po asi osmi letech čekání jsem se dostal původnímu dabingu, protože ať se na mě pan Herec František Němec nezlobí, Moravec byl jen jeden. A K.M.Walló taky. ČB kamera je fajn, příběh je hodně košatý a pokud nejste stoprocentně soustředění, nevychutnáte si. (22.06.2018)

Nie príliš originálna a zaujímavá detektívka. Vraha som odhalil hneď ako sa objavil na scéne, aj keď nám potom ešte servírovali ďalších kandidátov. Aspoň som myslel, že jeho motivácia vraždiť bude trošku zaujímavejšia než napokon bola. Ale nič, ani jeden zvrat či prekvapenie sa nekonalo. Aspoň že sa na Fanny Ardant tak príjemne pozeralo. (14.11.2018)

Konečně neděle je poslední snímek význačného francouzského režiséra Francoise Truffauta a jako takový může dobře sloužit k identifikaci specifického režijního stylu. Jako detektivka pro mě tak silně nefunguje, vraha jsem uhodl už po půl hodině a literární předloha, kterou jsem nečetl, je údajně dost slabá. Film je ale odlehčený, všudypřítomnou lehkou parodickou nadsázkou, byť označení snímku jako komedie nebo čistá parodie je zavádějící, protože pod tím si divák může představit gejzír gagů ve stylu Růžového pantera, a to v tomhle případě prostě neplatí. Truffaut si ale s divákem hraje a překvapuje drobnými nálady, jako jsou nohy tří postav během rvačky, které se pohybují v tanečním rytmu, nebo když se z předpokládaného pachatele vyklube katolický kněz. Film je silný zejména v dialozích, kdy to mezi Ardant a Trintignantem jiskří ve stylu starých amerických konverzačních filmů. Zatímco Trintignant hovoří o pachateli vraždy, Fanny Ardant se zasněně dívá do dálky a vzdychá, jak je dneska krásně po dešti. Tahounem filmu je právě Fanny Ardant, Truffaut jí věnoval tento snímek jako hold jejímu půvabu a hereckým schopnostem. Byla právě na vrcholu, pokud jde o fyzickou přitažlivost i herectví. Celkový dojem: 85 %. (25.02.2008)