Tenkrát v Číně 2

Bohužel po všech stránkách horší film než první díl. Politické zmatky v číně během pronikání západu a jeho kultury do asie jsou jistě velmi zajímavým pozadím pro příběh, ale ve filmu jsou zmíněny jen velmi okrajově. Příběh je tak klasické béčko, navíc se spoustou dementních a trapných odboček. To by proti prvnímu dílu nebyla až tak velká změna, ale tam kde první díl jednoznačně exceloval, tedy v akčních scénách s dokonalou choreografií, se snaha tentokrát zadařila jen z části - některé souboje jsou opravdu úžasné a některé naopak poměrně špatné. Naštěstí je těch špatných značná menšina a tak pro fanoušky bojových filmů stojí za to tento film vidět. (31.10.2006)

Skvele pokracovanie. Nema sice ten svih a napatie ako prvy diel, avsak stale si drzi vysoku kvalitu a skvelu atmosferu nasadenu prvym dielom. Pribeh znova rozobera stret kultur, ale aj snahu o revolciu v Cine. Prva polovica filmu je na tom s akciou sice slabsie, zaver filmu to vsak vynahradzuje takym sposobom ze na pomaly rozbeh nechava absolutne zabudnut. Suboje su skratka dokonale, absolutne nedotknute zubom casu. Jeden zaber ma priam fascinoval, nic tak skvele som pred tym nevidel. Opisovat tu nic samozrejme nebudem, uzite si to sami! (9/10) (09.06.2007)

Tsui Hark je jednou z nejvýraznějších osobností hongkongské nové vlny, který dokázal (a stále dokáže) natáčet jak zběsilé akční filmy s tepajícím rytmem a nízkou kontinuitou mezi záběry, tak i krásné - barevně i pohybově uchvacující - filmy se stínohrami a rozpustile romantickými motivy. Snímek Once Upon a Time in China 2 patří do druhé kategorie a dal by se označit za historický film s prvky kung-fu. Lékař Wong Fei-hong v podání Jeta Li přijíždí na lékařskou konferenci do malého města se svou vzdálenou příbuznou a učedníkem Foonem, ale stává se svědkem vojenské represe, revolučních aktů a terorizování sektou Bílého lotosu. Ale protože Wong je nejen lékař, ale i skvělý bojovník kung-fu, s nepřáteli si umí poradit (ne tolik už se ženou). Tsui Hark celý film koncipuje především jako střet starého s novým a tradičního s moderním, přičemž bezezbytku neschvaluje ani jedno. Měšťáky odsuzuje za jejich hloupý strach ze všeho západního (a ďábelského), a moderní lékaře ukazuje jako hlupáky, pokud opovrhují tradičním čínským lékařstvím (nakonec ho docení). Moderní je i choreografie Yuen Woo-pinga a koncepce bojových scén (boj na vratké skulptuře složené ze stolu; boj na bambusovém lešení), zasazená do tradičního prostředí kláštera... Střety mezi dvěma různými kulturami jsou ve filmu i zdrojem humoru, když Wong a Foon nevědí, jak jíst západní jídlo příborem, zvracejí v autobuse a západním zvykům navyklá tetička nesnese pomyšlení, že právě jedla psa. (13.01.2006)

Oproti ( u mňa slabej ) prvej časti je to výrazne zlepšenie, aj keď to tak na začiatku nevyzerá. Film sa opäť začne odvíjať v pomalom tempe a so závanom frašky. Postupne však na nej stráca a získava na vážnosti. Bojové scény sú opäť nadpozemské a výborne natočené a ako celok je to príjemná zábava, ktorá našla to východné filmové kúzlo, ktoré sa nepodarilo pôvodnému snímku. (22.01.2011)

Wong Fei hung ji Yi : Naam yi dong ji keung /v nasich koncinach prelozene ako Tenkrat v Cine 2/ je druhym dielom uspesneho filmu z roku 1991. Oproti kvalitnej jednicke vsak pribudlo nudy, dementnych dialogov a reziser Tsui Hark tiez nema na povedzme Akira Kurosawu/viem, jeden je z Vietnamu, druhy Japonec/ - a to ani talentom, ani nadsenim. Kung fu bitka na zaver vsak film zachranila, ale stale je to len sedivy, sivy, matny a nevyrazny priemer. Nic viac. 60 % (11.12.2013)