Můj učitel Ibrahim

Belmondo má svoju nostalgickú rozlúčku s divákmi v podobe Muža a jeho psa a podobne sa javí aj Môj učiteľ Ibrahim ako jedno z posledných pripomenutí sa svojim fanúšikom Omara Sharifa. Preto nie je fér vyčítať filmu gýčovitosť, nostalgiu a zjednodušovanie kríženia kultúr. Treba to brať ako výhodu a nechať sa uniesť dobovou atmosférou a byť rád, že na staré kolená sa Sharif podpísal pod takto osobný projekt a nie pod nejaký oscarový akademický kalkul. Náboženské obkecy ma síce nebavili, priateľstvo medzi moslimom a židom sa predsa zaobíde aj bez čítania Koránu, ale je to iná kultúra a chlapi nakoniec určite pochopili, že toto puto bolo ešte dôležitejšie ako ich viera. Idem sa pozrieť von, v akom stave sú smeťáky na našej ulici. Dovetok zo súčasnosti rozhodol o vyššom hodnotení. (06.08.2013)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,823,890║Tržby Celosvetovo $11,576,431║ Tak film som videl v rámci festivalu Artfilm 2008 za priameho uvedenia filmovou legendou ako je Omar Sharif, čo len umocňuje samotný zážitok a len ma utvrdil, že tento herec má stále svoje nesporné kvality a jeho vystupovanie je priam famózne. Film bol pre mňa milé prekvapenie, kde výborne exceloval mladý Pierre Boulanger za výdatnej pomoci vedľajšej postavy v podobe charizmatického Omara Sharifa. /80%/ (01.07.2008)

Líbila se mi atmosféra Paříže 60. let, oba hlavní herci to zahráli celkem dobře, ale příběhů o tom, jak nějakej moudrej stařec si vezme pod svoje křídla nějakýho bezprizorního kluka z úplně jiný kultury a něco ho "naučí", už se natočily mraky. S tim nikdo žádnou velkou díru do světa neudělá. V tomto případě asi mělo na diváky udělat dojem, že je to zrovna muslim se židem. To mi připadá teda spíš k míchu, ale holt se to musí brát s nadhledem. Film tak pozvolna ubíhá, nic moc se tam neděje. Momo se poflakuje po ulicích, občas si zaplatí nějakou kurvu, občas zajde do krámu, kde mu Ibrahim řekne nějaký "moudro", zažívá nějakou první lásku, občas něco řeší s fotrem... Nechci říct, že je to vyloženě nuda, ale trochu se to vleče. Posledních cca 30 minut, kdy se vydaj na cestu do Turecka, se vleče ještě víc. Za část, která se odehrává v Paříži, bych dal 3 hvězdičky, za ten zbytek 2 a z toho 1 jenom za tu Simcu Aronde. Celkově hodně slabý 3 hvězdy... (05.12.2010)

Ačkoli tomu mé hodnocení nijak nenasvědčuje, je Ibrahim v rámci příbuzných snímků čistý průměr. Podobně jako většina z nich je obsahově „silný“. Tato síla tkví zejména v načrtnutí tíživé životní situace, tématu dospívání a situování do minulosti. Scénář se přímo vyžívá v používání berliček a pozlátka, aby skryl vlastní prázdnotu, a vlastně se mu to vcelku daří. Je opravdu úctyhodné, nakolik se dokáže film, který v podstatě řekne jen „Moje ruce, moje ústa.“ tvářit chytře. (06.04.2011)

Tak, jak jsem k tomuto snímku přistupovala s očekáváním, v možný silný příběh o přátelství, které překonává náboženské vyznání a věkové rozdíly, tak jsem postupně během filmu začínala býti unavena celkovou nevýrazností a jakoby uspávána absencí silného příběhu, který jsem tak očekávala. Námět filmu ve mne vzbudil zájem, avšak jeho celkové zpracování a děj je poněkud jednotvárný. Hlavní herecká dvojice k sobě skvěle padne a občas jsou pronášena moudrá slova či zajímavé citáty. Ani toto mě však nedokázalo odpoutat od celkového "ospalého" výsledku. Škoda. (02.12.2010)