Vánoční příběh

"To jsme tedy ještě nezažili na Štědrý den..." Rvačka v tramvaji, napadení v kostele, vyznání kněze z dávné lásky k ženě a spoustu další málo pravděpodobných situací o jednom Štědrém dnu? Tento film Ireny Pavláskové s hodně překombinovaným scénářem snad stojí za to vidět jen kvůli pár krásným hercům, ač mnohdy nemají  moc co hrát. U Karla Rodena přitom účast ani nepřekvapuje, protože on už v poslední době hraje i v méně kvalitních filmech. Jen svůj standard pak předvedli Jiřina Bohdalová či komické duo Kaiser s Lábusem. Trošku člověka jinak překvapí, že si zde epizodní roličku (u tabletu) střihl Pierre Richard. Možná moc ani netušil, v jakém filmu se objeví. (01.01.2024)

Podivná splácanina jakési Lásky nebeské a Pelíšků. Hromada českých tváří se pomalu přibližuje celým dnem až se všichni potkají ve svých improvizačních pozicích u vánočního stolu s pocitem, že celý film mi jsou postavy jen představovány a já jako divák si mám vybrat, s kým bych radši seděl u salátu s řízkem. 40% (02.01.2024)

Taky se dá někdy udělat film, že splácáte dohromady všechno hezké, vezmete nejpopulárnější herce a asi tak jako pejsek s kočičkou to zamícháte. K tomu přibalíte hromadu firem, které se formou product placementu zviditelní a máte poměrně nekoukatelný film. A je velmi objevné a zajímavé, jak se nakonec skoro všichni sejdou v jednom obýváku. (05.01.2024)

Česká vánoční komedie jako směska různých příběhů z 24.12. přičemž některé měly i potenciál pobavit - zajímavý Roden, nebo Plodková vs. Nedbal, jiné byly nudné klišé Polívka vs. Fialová a některé vyloženě trapné jako zamilovaný kněz Plesl. Jsou Vánoce, tak tomu nadělím dvě hvězdy za silné obsazení a asi dva povedené vtipné momenty. Vidět to v létě, dám jednu hvězdu ze slušnosti. (04.12.2023)

Další z českých pokusů o ultimátní vánoční film (kde Vánoce hrají výrazně menší pocit, než by se mohlo zdát) s hromadou postav a jejich vzájemných potkávání a všemožných společných interakcí. Bohužel postav je zbytečně mnoho a ne všechny minipříběhy jsou zajímavé a v klidu by se dala jedna z linek úplně odstřihnout a zkrátit tak film o dobrých dvacet minut. Stejný problém je standardně se scénářem y který nemá pevný příběh ale pouze několik epizodek, které se (někdy dost na sílu) propojují a nepřináší tak pocit, že by zde byl začátek, prostředek a konec. Potěší tak hlavně nenáročnost dění, minimum trapnosti a hlavně parta veteránů, kteří nejsou pravidelnou hereckou sestavou, většiny tuzemských filmů a minimálně duo Kaiser/Lábus dokáží vyvolat příjemný pocit retro vzpomínek, přestože je vývoj jejich postav dost křečovitý. Snesitelných 50% (26.11.2022)