Andělé v Americe

Proboha, proboha, proboha. Teatrálnost není moje parketa, ať si sérii obsadí sebehvězdněji. Anděl věčně opakující "já já já", gayové na každym rohu a psychicky nemocná manželka. Musim přiznat, že sem to sledovala s nechutí a dokoukala to jenom proto, že sem neměla nic lepšího na práci. Jednu hvězdu za výjimečnou originalitu, jedinečnost, nápad a ztvárnění. (23.06.2011)

Kdyz pominu fakt, ze pribeh je pouze slepenec vsemoznejch dramat, ktery tu uz byly a neprinasi nic noveho a tudiz i prostor 6 hodin je trochu zbytecne dlouhej a ze vsechny hlavni muzsky postavy jsou teplousove a ani zensky postavy nepusobi kdovijak normalne a do toho vseho tu je misty nejakej naprosto priserne zvladnutej trikovej zaber, tak i pres tohle vsechno se jedna o naprosto famozni drama, ktery tech sest hodin absolutne nenudi, neni tu nouze o silny sceny a je to ozvlastneny tou linii s andelem a prorokem. No a krome perfektniho scenare a paradni rezie se film muze oprit o naprosto dokonaly herecky vykony a pak tu jsou jeste Al Pacino a Meryl Streep, ktery nad ostatnima jeste daleko vynikaj a oboum bych dal z fleku oskara. Celkove fakt fantasticky drama. (19.12.2008)

„Nesnáším tuhle zemi. Je to jen snůška velkých myšlenek a příběhů, umírajících lidí a lidí jako jsi ty. Pojď se mnou do nemocnice a ukážu ti Ameriku. Smrtelně nemocnou, šílenou a krutou.“ Postavy melou a melou. Jsou hysterické, teatrální, frustrované. Hned zpočátku je patrné, že buď na tuhle (nepřímočarou) hru přistoupíme, nebo budeme dalších 300 minut trpět. Respektive to mnohem dřív vzdáme. Těžko budeme zároveň hledat postavu, ke které bychom měli blízko. Amerika je jiná, Amerika je svá. AIDS, homosexualita, víra, rasismus, korupce, politika, samota, vztahy. V Bílém domě sedí Ronald Reagan, za oceánem dokulhávají jevy jako adorace drog nebo promiskuity, mnozí se bojí být odlišnými (homosexualita), jiným je zřejmě jedno úplně všechno (uřvaný a skvělý právník Al Pacino). Nejen u dvou hlavních vztahových krizí – dva homosexuálové a manželský pár – je patrné vrzání divadelních prken. A divák se obtížně prokousává vším tím teologizováním, narážkami, dialogovým smrštím. A hlavně všechny ty halucinační stavy postav mírně drhnou, respektive vyžadují hodně divácké velkorysosti. Tvůrci jsou jízliví a škodolibí a vyloženě to chtějí svým ovečkám pořádně nandat. Ve výsledku seriál, který má několik skvostných detailů, ale jako celek úplně nefunguje. Exhibující herecké osazenstvo (kromě Pacina mě asi nejvíc bavili Justin Kirk a Mary-Louise Parker) naopak velmi slušné. (02.01.2021)

Strojové střídání slz, zloby a katarzí v divadelně sevřeném příběhu o homosexuálech, mormonských rodičích, šílených manželkách a politické situaci v USA 80. let. Exhibující herecké osazenstvo, deus ex machina na každém kroku a vrzání prken, jež svedlo Nicholse k tomu nejhoršímu a to, že se pokusil přetavit kouzlo okamžiku na filmové okénko. Seriál, který nefunguje ani jako celek, natož aby omračoval vybroušenými detaily. (14.11.2005)

Hodnotím sice v půlce, ale v tomhle případě už si troufnu. ... Pokud bych měl vyjádřit svůj vztah k tématu i kvalitám dohromady, pak asi takhle : Já kávu nepiju, ale tahle mě svou vůní přilákala a tak jsem si ji dal. Musím říct, že je výborná, neslazená ... a hodně, hodně silná (mám co dělat, abych se po každém doušku zvednul z křesla). (07.01.2005)