Esmeralda

Sorry ale tohle byla moje nejoblíbenější telenovela :-) Možná to bylo tím, že to byla jakoby první populární telenovela uvedena na naší tv stanici ale mě to bavilo. V tomto jdu proti proudu a slovo odpad si to nezaslouží ani náhodou. Znám daleko více sraček i telenovel, které stáli za starou bačkoru a hodnotit to odpadem jenom skrz toho, že se o tom navykládalo plno vtipů a posměšků je nesmysl! (05.01.2009)

Davové šílenství lidí od 5 - 95 let, enormní spotřeba elektriky ve vysílacím čase, cedule u novinových stánků: "Vlastu s Esmeraldou už nemáme!", nekonečné, fakt nekonečné rozhovory lidí v autobuse o tom, kdo komu víc fandí, nebo jak to dopadne (po 5 minutách jsem hledal něco, čím bych spáchal sebevraždu) a třeba i přeobjednávání se u zubaře, aby se stihla.....Esmeralda. Nevydržel jsem, musel jsem se na pár dílů podívat, abych věděl, proč jsem tak out, proč si nemám s kým povídat, proč nevím, kdo je José Armando apod. Já ten odpad dám, protože TO, co jsem viděl, mě jednoduše znechutilo. Tak moc, že velmi... Od jisté doby jsem alergický na slovo telenovela...nikdo ho přede mnou nevyslovujte:-) (02.09.2009)

Takže asi tak. V době, kdy u nás tuto telenovelu vysílala TV Nova, tak jsem to neskutečně žral a ujížděl jsem na tom, ostatně jako naprostá většina mých spolužáků na základce. Tahle telenovela dokonce byla u nás ve třídě tak populární, že jsme se pokoušeli podle jejího námětu nazkoušet divadelní hru. A je pravda, že tahle telenovela byla u nás první, které se dostalo doslova davové popularity a byla u nás dokonce první telenovelou, která se vysílala v hlavním vysílacím čase v osm hodin večer. To bylo někdy v roce 1998. A opravdu jsem jí tehdy viděl kompletní. A nyní, začátkem roku 2009, odvysílala kompletně tuto telenovelu slovenská stanice Joj Plus. A já jsem se na první díl kouknul z nostalgie a znovu si mě tato telenovela podmanila a zaujala natolik, že jsem jí opravdu znovu celou kompletně zhlédl. A bylo to krásných 14 týdnů s touto telenovelou. A to především díky nádherné Noře Salinas, která hrála Gracielu a které to v každé scéně slušelo. A je to právě Graciela a její osudová láska Adrian, kteří tuto telenovelu dělají velice zajímavou. Vztah mezi Esmeraldou a José Armandem a jejich věčná nerozhodnost, co vlastně chtějí, začnou po nějaké době nudit. Naopak zápletka mezi Gracielou a Adrianem celou dobu udržovala mé napětí a mou pozornost. A za zmínku stojí ještě krásná Aurora, další Adrianova velká láska. Co je velkým mínusem této telenovely, to je především vztah mezi Esmeraldou a José Armandem. Tak v první polovině telenovely to je docela v pořádku, ale jakmile se nemůžou ani jeden rozhodnout, co vlastně chtějí, tak už to je trapné. A dalším velkým mínusem je konec celé telenovely. José Armando oslepne, aby se mu jako zázrakem v posledním díle vrátil zrak. To je fakt ta největší trapárna. Ale jinak s touto telenovelou nemám problém a bez jakéhokoliv studu přiznávám, že jsem na ní v pubertě ujížděl a nyní se mi docela líbila, takže neváhám (možná i tak trochu z nostalgie) udělit čtyři hvězdičky. (28.05.2009)

Není to tak jednoduché. Já jsem se na to začal dívat poměrně brzy, už nevím proč. Nejspíše mě informovaly moje sestry, které se dozvěděly zas od někoho jiného. No a po prvním dílu, jsem se nepozvracel a ani mi nepřipadlo, že by se vskutku jednalo o takovou kravinu. Naopak jsem se začal dívat pravidelně a dohromady jsem mohl zhlédnout dobrých 70% procent seriálu. Docela jsem se zajímal o zápletku, s mnoha kamarády jsem se o Esmeraldě bavil, v naší vesnici byly bohoslužby přesunuty o hodinu, abychom mohli stíhat obé. Nevím, jestli to bylo kvůli tomu, že se tu jednalo o úplně nový fenomén, či zda se mi vkus průběhem doby tak změnil, ale dnes už telenovely opravdu nesnesu. Každopádně, možná se skutečně jedná o takovou příšrnost, ale z mého osobního pohledu musím uvážit, že normálně, pokud se mi něco skutečně nelíbí, neřku-li hnusí, v žádném případě mě to tak nezaujme, abych pokračoval v sledování tohoto až do úplného konce, aniž bych pociťoval jakékoli nelibé pocity. Proto bude pro mě Esmeralda vždy spíše světlou vzpomínkou. Kdyby ji však někdy opakovali, svůj vkus pokoušet nebudu. (14.01.2005)

A došlo to tak daleko, že jsem si vyprosila knihu, knihu přečetla, po přečtení ji zapsala do čtenářského deníku, čtenářský deník prezentovala ve škole i s knihou a se ségrou jsem uzavřeli alianci proti Alvarovi a kdykoli se objevil na obrazovce, házeli jsme po televizi polštáře. To bylo dávno, když mi bylo málo. když mi bylo víc, plakát letěl pryč (22.10.2011)