Kód 46

Raz za niekoľko rokov sa v žánri sci fi objaví inteligentný klenot. Film, ktorý napriek tomu, že ho vypľuje mainstream má myšlienku i srdce. V roku 1995 to bolo 12 opíc, o dva roky neskôr Gattaca a v treťom roku nového tisícročia je to práve Code 46. Napriek toľkokrát zmieňovanej podobnosti s Lost in translation musím konštatovať, že či už feelingom, alebo celkovým spôsobom rozprávania, pripomína omnoho viac práve Gattacu. Jednoduchým a zrozumiteľným spôsobom podáva s ľahkosťou génia problémy, s ktorými bude informačná spoločnosť skôr či neskôr vďaka globalizácii zápasiť. Code 46 sa zaoberá spoločnosťou, ktorá je rozdelená na tých „vnútri“, ktorí majú všetko a tých „vonku“ ktorí nikoho „zvnútra“ nezaujímajú a nemajú temer nič z toho čo je bežne dostupné „vo vnútri“. Hranica medzi týmito skupinami je však pekelne tenká a nad všetkými bdie Sfinga, ktorá vie všetko a nepriamo o všetkom rozhoduje. Tim Robbins i Samantha Morton sa svojej úlohy zhostili na jednotku, čo nebolo vôbec ľahké vzhľadom k tomu, že film stojí práve na ich dvoch postavách, ostatné postavy sú v rámci príbehu len menšie kolieska dokonale premazaných hodiniek. Korunou tohto filmu je geniálny soundtrack, ktorý perfektne dokresľuje jednotlivé scény. 10/10 (03.04.2006)

Futuristicka dystopia akoby z pera vypadla F.Herbertovi, A Huxleymu, ci P.K.Dickemu, co z nametu nerobi dva krat originalne dielo. Podobne temy mam vsak velmi rad a v spojeni s nekonvencnym reziserom bola nadej, ze vznikne nieco skutocne vynimocne. Code 46 je viac nez dobrym filmom, ma dolezity odkaz, je natoceny velmi sikovne, snove sceny su vynikajuce, herecke duo je bezproblemovo uveritelne, ale ako celok tomu chybal akysi stmelovaci prvok, ktory by jednotlive kvalitne ingrediencie spojil do vynimocneho vysledku. Takto „len“ 3,5/5* (09.04.2010)

Jednoduchy tedy hodne jednoduchy pribeh vypraveny ovsem velice dobrym zpusobem, poklidnym, prijemnym a svym zpusobem docela napinavym. Dej cloveka urcite neprekvapi a tak nejak tusi kam to vsechno smeruje kdyz uz cely prolog nam to vlastne prozradi. Ale vsechno ostatni je proste nadprumerne at uz herecke vykony a nebo ono lehke odrikani pribehu. Hudebni doprovod byl take zvolen velice dobre podkresluje atmosferu ale vube cloveka nerusi. To vse dela z tohohle filmu velice zajimavou scifi romanci, i kdyz ma k te romanci precijenom asi blize nez ke scifi. (03.02.2009)

Po první půlhodině jsem si nadšeně pomyslel, že kdybych byl sběratel, tak bych Kód 46 zařadil k filmům jako je Ona, nebo Výchozí bod....k filmům, kde je důležitý příběh o lidech a je jen zlehka přikrytý žánrem sci-fi. Parádní režie, kamera, nepitomé dialogy...super. Jenže v okamžiku, kdy dochází ke konfrontaci hlavních hrdinů se světem který Boyce vymyslel, to začne ošklivě skřípat. Kamera, hudba, režie, herci...pořád dobrý, ale postavy Willa a Marie nechává scénárista jednat tak nepravděpodobně, že tím celý příběh zničí. Je to velká škoda, protože Michael Winterbottom dokázal i s tak mizerným scénářem divy, takže kdyby ... . No jo, jenže kdyby se hrálo na kdyby, tak má doma Oscara i Paris Hillton. Za režii, kameru a hudbu *****, za herecké výkony ****, scénář **. Lepší 3* (22.03.2016)

Scénář: Frank Cottrell Boyce .. Nejpodivnější sci-fi film za posledních pár let. Srovnání s klenoty, jako jsou Twelve Monkeys nebo Gattaca je však zcela mimo. Vykreslení sci-fi prostředí je velmi minimalistické a až nedostačující. Ani vztah dvou postav není podepřen nějak uvěřitelně a to co si sebou nesou jako důsledky svého činu, porušujícího pravidla Code46, nemá takový dopad, jaký by si vcelku inteligentní ústřední myšlenka filmu zasloužila. Ještě horší je však k uzoufání nudné tempo. Když k tomu přičtu absolutně nesympatickou ženskou postavu (sorry, ale nakrátko střižená Samantha Morton není moje gusto), nedokáže celek vytáhnout do průměru ani ultradokonalý soundtrack (klobouk dolů před duem Steve Hilton & David Holmes), který místy šroubuje atmosféru do nefalšovaných magických výšin. Přinejmenším musíte slyšet - nic víc. I miss you. (03.12.2006)