Kód 46

Asi bol najväčší problém moje očakávanie, pretože som podľa plagátov čakal niečo medzi Minority report a Brazil. Jedná sa však predovšetkým o melancholickú milostnú drámu so skvelými hercami a záverom, ktorý nedoporučujem romantickým dušiam, ktoré hľadajú v kine únik pred realitou v podobe krásneho happy endu. Možno na druhý krát zvýšim hodnotenie, cítim v tom potenciál. (23.05.2012)

Pověsti nelhaly, opravdu to je takové vědeckofantastické Ztraceno v překladu. A tyhle milé, komorní filmečky, to je prostě moje krevní skupina, zvlášť když mají tak úchvatný soundtrack. Nepamatuji, kdy naposled mě vprostřed filmu mrazilo čistě ze spojení audia a vizuálna - tady se to povedlo. Code 46 nevystavuje svoje sci-fi prvky na odiv a nedělá z nich fetiš, ale představuje je s všednodenní samozřejmostí. Možná proto působí jako úkaz z budoucnosti. (03.10.2009)

Celou dobu z toho filmu cítíte, že se vám snaží něco říct, něco změnit, ale neví jak. Snaží se o působivou atmosféru, snímal ho zajisté šikovný kameraman, velice pomalým stylem vyprávění se snaží diváka přesvědčit, že kouká na něco výjimečného, ale je mi líto snaha nestačí. Není to první film Michaela Winterbottoma, ze kterého mám podobný pocit. Přesto přeze všechno je to zajímavý příběh v zajímavém prostředí, který je zajímavě ztvárněn; nic víc. (15.11.2007)

Takové kouzelné drama, hlavně díky atmosférické hudbě a vizuálu, zapasované do zajímavě vykreslené budoucnosti. Příběh se vypráví pomalu a možná až moc pomalu. Scénář je dobrý, ale zpracování i na mě příliš vláčné. Tim Robbinse mám rád a tady hraje svůj standart. Jiné je to se Samanthou Morton, protože nemám rád ženy na krátko:). Code 46 je zajímavý, lehce nadprůměrný film, který u mě táhne dopoředu soundtrack a kamera. -"Tell me something about yourself." (08.08.2008)

Dejte mi 6 hvězdiček, a udělím 6. Zajímalo by mě, co by na tento film říkal Gilles Deleuze. Je to totiž film o pohybu. Anebo film-pohyb? Spíše film-rytmus, jde tu o změny rychlosti, o blízkost a vzdálenost (fyzickou i duševní), podobnost a přitažlivost. Kontinuitu a diskontinuitu. Možná si toho ani nevšimnete, vše plyne a proměňuje se - pohyb neonových nápisů, různých dopravních prostředků, jezdících schodů i průmyslových kamer (spíše možná Big Brother kamer). Ale když se ten pohyb náhle těsně před koncem filmu zastaví, tak si vše zatraceně uvědomíte. Pak už vše dojíždí jen tak ze setrvačnosti. Jak spívá malý chlapec v závěru: "Row row row your boat gently down the stream, merrily merrily merrily merrily, life is but a dream." Není to ani zdaleka tak uklidňující, jak by mělo být. (04.11.2007)