Zbožňovaný

Není to žádná velká pecka, ale jako česká komedie na sychravé večery obstojí. Film si překvapivě pro sebe neukradl Bartoška (vzhledem k roli to ani nešlo), ale zcela jej ovládla Zuzana Kronerová. Její postava Bartoškovy manželky je naprosto úžasná a zahraná je ještě líp. Všechny ostatní postavy včetně Chýlkové jsou jen do počtu. Díky Kronerové mám z filmu možná i větší radost, než si film zaslouží. (25.03.2023)

Ach jo. Proč ty nekonečný Tygří mutace, proč Bartoškovi nepíšou do huby text, ale stokrát omletý (a trapný: každá dějinná událost má své kuře s nádivkou... jako fakt?) glosy, proč je to drama bez dramatu, komedie bez humoru, film bez špetky nápadu? Co se vzrušuju, NinadeL to vystihla jedním slovem: Škodlivé. (15.03.2023)

No castingově je film našlapanej až na půdu, samé české herecké hvězdy. Bohužel vnitřně film už tak našláplý není. Jistě parkrát jsem se zasmál, parkrát jsem si říkal, zda se nejedná o bráchu Teorie tygra. Asi bych řekl, že film je vhodný pro zvednutí nálady, ale určitě se stane, že někomu náladu spíše sníží. Já zůstal někdy v mezipatře. (23.09.2021)

Spastický Barťák! Zdeněk je špičkový pediatr, který již 38 let paralelně udržuje milostný vztah se svojí kolegyní z ortopedie. V rodinném kruhu to má relativně na pohodu, jeho žena mu navaří a napeče, dcera se studující vnučkou podnikají pravidelné návštěvy a se svým bývalým zetěm se nesnáší. A jednoho krásného dne tajný milostný poměr nenadále praskne a našeho milého doktora na penzi postihne mrtvice. Bezbranný, se svěšeným koutkem úst a s afázií nehybně leží na nemocničním lůžku. A on i divák čeká, co se bude dál dít. Decentně zestárlý Jiří Bartoška v obklopení hereckých kolegyň - Ivana Chýlková jako milenka, Zuzana Kronerová jako manželka, Petra Hřebíčková jako dcera a Martina Czyžová jako šestnáctiletá vnučka. A všechny svorně tak nějak zdatně hrají, pokouší se být dramatické i komické a film má svá povedená i nepříliš realistická místa. Pánské osazenstvo čítá Jiřího Langmajera jako zetě, co si rád vyhulí trávu, Lukáše Melníka jako ošetřujícího lékaře a Štěpána Kozuba jako hudebníka a milovníka vážné hudby a současně nového partnera doktorovy dcery. A kde je účast Kozuba, zavání to extrémními scénami. A zklamáním je, že jeho umírněná herecká poloha sice není nikterak špatná, ale náznak extrému se nekoná a smrskne se jen v milostné svádění severokorejské hudebnice, což není zrovna vtipné, respektive ono to vtipné být mohlo, ale natočeno je to malátně. Film vtipem nesrší. Bartoška padá k zemi na zahradě hned v první půlhodině, pak se coby paralyzovaný chová místy podivně. Chvíli to vypadá, že své postižení jen předstírá, aby se vyhnul následkům odhalené nevěry a případného konce manželství. Dokonce jsem si myslel, že film nasadí v tomto smyslu i závěrečnou pointu. Tak tedy ne, nicméně některé úkony nezvládal - musel být třeba krmen, záhy ovšem zvládne coby řidič obtížný úprk od své milenky autem, u které pobýval. Scenárista a režisér v jedné osobě Petr Kolečko vlastně nenaplnil dokonale kritéria komedie a dramatu. Ani to tak nevadilo, kdyby třeba film měl lepší zakončení, podivně useknutý konec neladil. Humorné scény film obsahuje, dramaticky vychýlené je to maličko rovněž, herecky je to optimální. Kolečko ty svoje filmy dělá poměrně svébytně. Jeho druhý režijní filmový počin je akceptovatelný. A sled československých retro písní jako bonus. 6/10 (07.05.2022)

Bartoška jako zasloužilý respektovaný pediatr, který jde do důchodu, načež na něj praskne 38 let trvající nevěra. Obsazením nabušené a pokaždé když se objeví Langmajer, tak to funguje jako úsměvná komedie, ale jinak je to většinou spíš nezábavné a ve výsledku vlastně smutné. Kolečkova režijní prvotina Přes prsty (2019) byla o třídu zábavnější věc. (27.02.2022)