Kid

Tohle dítě dělá ve filmografii Bruce Willise pěknou paseku. Jeho filmy se dělí celou jeho kariéru do dvou skupin. Na ty dobré a méně dobré. A tohle je případ, kdy mám potíž film zařadit do jedné z nich. Není totiž nijak hrozný nebo nedívatelný, ale je tak nějak divný a nebaví. A přitom by tam potenciál byl. Když totiž bohatý poradce objeví ve svém domě malého tlustého chlapečka a následně si s ním porovnává jizvy, aby se opravdu ujistill, že ho nešálí zrak a má před sebou sebe sama ve věku osmi let, je film poměrně dobrým. Lépe by se hodilo příjemnou blbinkou neobtěžující se příliš divákovi něco logicky vysvětlovat. Pak už film nabere jiný směr. Začne být divný a nudný. Willis s Breslinem jsou dobře hrající dvojka, ale scénář se jim nepřizpůsobil a chtěl si přes jednoho ošklivého chlapečka asi vyřídit nějaký komplex. Vtipných situací pomálu a počáteční zajímavý nápad zcela zabit, a to mně ani nevadilo, že s logikou si film starosti zrovna nedělal. Klidně bych tuto skutečnost přehlédl, ale to by nesměl film být tak zdlouhavý a nenápaditý. Shovívavý nebudu už z toho důvodu, když uvážím případné opakované zhlédnutí. Muselo by to být s velkým časovým odstupem, ale ani to nepomůže. Film vyzněl jinak, než jsem si představoval. Bacha na obézní chlapečky. 20% (07.08.2012)

Minulost je stín, nedá se překročit, jen se plouží za námi. Můžeme se tvářit , že ho nevidíme a neznáme, ale jediný východisko, jak se ho zbavit je, odstranit toho, kdo stín vrhá.., nebo se s tím vyrovnat. Není to vždycky konfrontace dětství-naděje, sny X dospělost- frustrace, nenaplnění, . Zajímavý námět. Doufám, že až pudu nakoupit, tak nepotkám 10. letého nadějného fotbalistu co s otevřenou pusou kouká na plešatýho tlustocha a říká "Ty vole to jsme dopadli!". (12.08.2015)

Ze začátku to vypadalo na slušně zbarvený dětský opruz, takže nic pro mě. Jenže s toho se film pomalu dostával a konečné scény už mě dokázali dojmout. Rukopis Jona Turteltauba se žádným stylem nezapře, jeho filmy mají veselí a velice hravý nádech, tento je jednou z ukázek. Bruce Willis pěkně tahá film, i když občas se mi zdálo, že malinko přehrává. Ke konci jsem si začal říkat, jaké by to bylo potkat své mladší já, po sléze i to starší, jak domluvit tomu mladšímu, aby se choval a jak se toho staršího optat jak na tom budu. Námět filmu je tedy velice zajímavý, zejména vztah hlavní postavy k sobě kdysi je krásný, tedy až ke konci, když projde tou typicky filmovou přeměnou. - 7/10 - (27.04.2015)

Velmi příjemný film - dospělý muž, který trpí workoholismem, neví, co je to normální rozhovor a dokáže se soustředit jen na svou práci... ve svých čtyřiceti letech Russ zjistí, že je ale asi všechno jinak, než jak si to v dětství představoval... za pomoci malého chlapce (sama sebe v osmi letech) si postupně uvědomuje, i když to z počátku nechce vědět a chce být nadále nudným člověkem bez přátel a rodiny, že vlastně chtěl psa Jaspera, rodinu, děti, žít a ne přežívat... Velmi zajímavé dialogy a Bruce Willis jinak, než jak ho znám ;) Dětstké sny jsou jedna věc a nemusí fakt zůstat jen dětem... proč si je neuskutečnit?... :) (12.12.2009)

Takhle příjemného Bruce Willise si pamatuju snad jen z Moonlightingu. Mně se to líbilo. Skoro celou dobu jsem se usmívala. Děj hezky ubíhal. Člověk byl lehce napnutý, k čemu Russ směřuje. Romantickou stránkou to byla klasika, vše se dalo odhadnout z počátečních 5 minut, ale roztomilý konec mě dostal víc, než kdyby tam bylo nějaké monstrózní ukončení. Jak jsem už napsala, Bruce Willis byl děsný sympaťák, i jeho mladší verze jako okatý klučina byla fajn. Opravdu si byli docela podobní. (09.06.2016)