Kid

Příjemná podívaná. Úsměvná, milá komedie s Brucem Willisem, který se ve svém téměř bezproblémovém životě setkává sám se sebou, jako malým klukem. Od té chvíle se začíná odvíjet opravdu zajímavý děj. Dokáže se Bruce opět vcítit do pocitů toho malého uličníka? Vzpomene si na důležité i méně důležité momenty svého dětství? Změní ho to? odpověď najdete v tomto filmu. (28.03.2003)

Tak koho tu mame? Predne Bruce Willice, ktery hraje postavu bohateho odtaziteho chlapka bez srdce. Uzijem si ho, protoze Willis porad vypada, jako by byl teprve na zkousce (a tu roli nakonec nedostal). O tom ze by se Willis v tomhle filmu stal onim chlapkem (a ze se mu to parkrat ve filmu povedlo) nemuze byt ani reci.Kdyby byl obsazen nekdo jiny, vysledek mohl byt mnohem lepsi. Dale vidime Emily Mortimer, ktera hraje sekretarku zajimajici se o sveho sefa, a to presto, ze je to odtazity chlapek bez srdce. On je bohaty, tak mozna proto. Kdyby ji hral nekdo jiny, vysledek mohl byt mnohem lepsi. Dale nesnesitelny chlapecek neboli mlady Willis. Hrozna postava, hrozne obsazeni. Pak tu mame Turteltauba. Ovsem, kdyby byl reziserem nekdo jiny..znate to. A pak scenar. Tak ten mel byt lepsi zcela urcite. A pak jeste zminme hudbu. Ta je kupodivu jeste o neco malo horsi nez zbytek: stokrat prevarena, nezajimava a rusiva. Hezkou zabavu! (27.12.2008)

Rozhodně nehledejte odkaz na Chaplinova Kida.Tahle pohádka je o úplně něčem jiném.Není to sice můj šálek čaje,ale rozhodně nemůžu říct,že by to byl špatný film.Je to klasická produkce od Disneyho,takže se budete jen tupě dívat a na konci filmu zjistíte,že se i přitrouble usmívate,stejně jako já.Proč ne?Dětem okolo osmi let se to možná bude líbit nebo se to bude líbit postarším lidem a uviděj,že Willis není jen ten drsňák z filmů,na který koukaj jejich vnuci.Každopádně nelze mluvit o nějakých výkonech. (04.01.2009)

Každým dalším zhlédnutím se utvrzuji, že je Kid oddechovkou z nejpříjemnějších. Vezměte si kupříkladu už ten uvolňující obsah, v němž herec - ikona Bruce Willis dostává druhou šanci být přívětivějším. Nu řekněte, komu se to poštěstí? Z fiktivního světa mne napadá například ještě Ebenezer Scrooge, hledat v světě reálnějším bude obtížné... Uvažuji jen nad tím, která z pozic JÁ je lepší a do které bych byl radši katapultován, kdyby byl Kid příběhem mým. Zda volit roli DN ve věku osmi let, jemuž se poštěstí navštívit sebe samého ve věku cca čtyřiceti, či zda brát úlohu DN, tentokráte jakýmsi způsobem etablovaného čtyřicátníka, který je navštíven sám sebou, svou mladší, "nezkaženou" verzí... 75% (29.12.2013)

Třetí vánoční den se objevil konečně skutečně vánoční film. Ano, lze připomenout, že námět není původní, scénář že je více šablonovitý než tvořivý a to ostatní, že není než šarže. To všechno je pravda, v jejímž neprůstřelném štítě zůstane však i po tom všem kritikylití jedna sice malá, ale viditelná trhlinka. Trhlinka lidství, trhlinka konstruktivnosti a pozitivnosti, trhlinka dobra a světla. Jakkoliv to zní nepravděpodobně, existují stále lidé, kteří jsou s to se vyrovnávat se svými problémy, vítězit výhradně svou vůlí a pílí a prozařovat samy sebe skutečným lidstvím. Film PO ČEM ŽENY TOUŽÍ je ze stejného rodu. Starosti hořce bilancujícího středního věku tentokrát na sebe bere osmiletý Ratkin. V každém zrcadle se obraz lomí a pravé je v něm levé. To je pravda, ale také platí, že co je levé, stává se pravým. Zpochybňovat tyto prosté skutečnosti každého lidského života, tu věčnou frontu na touhu a štěstí, je možné právě tak jako se jim jiskřivě a duchaplně vysmívat. Ale když odezní zurčivý tok jedovatých hlášek a ostrovtipů, na dně zůstane to, k čemu se původně vztahovaly. Pozitivno a optimismus, naplněný, šťastně žitý a prožívaný život nejen náš, ale i těch okolo nás. Takový je smysl Vánoc. A nejen Vánoc. Lidského života vůbec. Hloubky jeho zdánlivých, protože prostých a jednoduše vyjádřitelných banalit, ve skutečnosti však hlubokých pravd. Pravd bez použitelné alternativy. (26.12.2008)