Ghost in the Shell 2: Innocence

Film zdobí vizuální koncert barev a hudební (OST) pamlsek. Pokračování ve stejném duchu (rozuměj duchu i Duchu) prvního dílu. Dějově nabité ve stylu asijského noiru, intelektuálně místy tak nabité, že jsem si musel několikrát film přetáčet nazpět, abych pochytil komplexnost dialogů. Až jednou přeroste UI do takové míry, bude tento film biblí v postupu a přístupu. (02.07.2017)

Pokračování, které v lecčems svého o devět mladšího bratříčka překračuje... a zároveň komplikuje. O poznání lepší obrázky (opět nebudu srovnávat dohromady - obojí je boží...) a také intelektuálně zbrušuje. O poznání těžší se pak jeví několikanásobná halucinace, sen, manipulace, která se v jednu chvíli neustále zacykluje do divných překotných vidin a já se ztrácel... Ve vesmíru se ztratí každý a jednoduše... Rozdoně cyborské prostitutky a fajná vyvražďovačka yakuzi vedle křižníku, veselé vily a vůbec všechno je takové nevinné... Geniální... (22.11.2006)

Vizuálně rozhodně překonává svého předchůdce, ale hloubkou bych řekl, že ne. Přesto je další ghost úžasný zážitek, kterému nestačí být nechutně chytře vykonstruovaný a promyšlený, ale také akční, přímočarý a chvílemi až výpravným. Samotná cesta do města, připomínající věžové továrny z Blade Runnera už nestojí ani za řeč, stejně jako různé "hacky" technologií, kterému jsou lidé napěchovaní. Všemožné citace, od Starého Zákona až po japonské klasiky, dokazuje důkaz na podtext a kulturu. Tohle je prostě úžasné a být to ve svém závěru více "drasticky tíživé", rozhodně by pátá hvězdička přišla (ona stejně přišla, ten film, hudba i myšlenková hloubka nakonec zbořila pochyby). Série GitS zatím bez ztráty hvězdičky. (25.08.2010)

Vizuální stránka je na Oscara - o tom se nedá vůbec pochybovat. Dokonalé snoubení barev, stylu a dokonce i 3D. Scény vyráží dech a jsou velmi dobře zapamatovatelné. Extrémně si tu vyhráli s iluzí stínů a světla. Promyšlená technologie v příběhu navozuje tu správnou atmosféru kyberpunku. Rozhovory přetékají citáty a jsou plné narážek. Téma je nadčasové a nutí diváka zamyslet se nad tím, proč vlastně lidé chtějí stále polidšťovat roboty. Proč musí vypadat jako člověk? Co je k tomu vede? A právě ty citáty se to snaží vysvětlit. Příběhově je tento film slabší a nevyzařuje takovou posvátnou auru, jako měl první díl. Zde to ale vyvažují ty úžasně barevné scény. Když jsem film viděl, nemohl jsem uvěřit, že je z roku 2004. Proč už se takové nádherné animáky dnes nedělají a kreslí se pouze jednoduché (asi to dá moc práce a nevyplatí se to)? (10.10.2013)

Náročné filozofické dílo, které asi určitě nesedne každému. Vizuálně je to bomba (nádherné skloubení 2-D a 3-D animace), hudba taky bezva, ale některé dialogy jsou (alespoň napoprvé) snad až moc složité (rozjímání nad otázkami života, smrti, umělé inteligence a podobných témat v hodně intelektuálním stylu)... Innocence není (stejně jako díl první) žádná bezduchá kreslená zábava, ale poctivý kus pravého filmového umění, dle mého přímo vysoká škola kyberpunkového anime. 80 % (23.10.2006)