Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Mamoru OšiiKamera:
Miki SakumaHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Naoto Takenaka, Hiroaki Hirata, Makoto Jasumura, Fumihiko Tačiki, Jošiko Sakakibara, Juzuru Fudžimoto (více)Obsahy(1)
Inteligentní cyber-policajti, zabijáčtí sexuální roboti, mnohovrstevnatá zápletka, filozofující dialogy a nekompromisní akce - to je druhý díl kultovního anime Mamoru Oshiiho GHOST IN THE SHELL. Tentokrát se detektiv Batou musí krom vlastních existenciálních problémů vypořádat s ilegální společností, která programuje sexboty vraždící své majitele. Ale nic není zdaleka tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. (Matty)
(více)Videa (3)
Recenze (189)
Na Innocence jsem se těšil ještě víc, než na první díl, a můžu radostně konstatovat, že mě ani trochu nezklamal. Nedosahuje sice už takové filosofické hloubky jako jednička a tento "nedostatek" se snaží kompenzovat přehršlem nejrůznějších filosofických keců, na druhé straně ale oplývá úžasnou Noir atmosférou, která v kombinaci s futuristickým cyberpunkovým světem dostává zcela nový, neuvěřitelně hypnotický, rozměr. Batu je prostě noirový detektiv jako vyšitý a femme fatale (samozřejmě majorka) celou dobu tak neskutečně intenzivně visí ve vzduchu, že ji z filmu i v její nepřítomnosti cítítě snad ještě daleko víc, než kdybyste ji přímo sledovali na obrazovce. Počítačové technologie navíc za těch devět let urazily opravdu dlouhou cestu a pokud jsem se tak u Karase rozplýval nad jeho úžasno vizuální stránkou, musím tady veřejně uznat, že Innocence se mu přinejmenším vyrovná. Když vám k tomu navíc prozradím, že Kawaieho hudba působí snad ještě intenzivněji, než v prvním díle, není tady myslím nic, co byste ještě měli řešit... ()
Navazuje na první film a navazuje výtečně. "Stará" grafika se inovátorsky snoubí s nejmodernější do detailu propracovanou grafikou digitální. Co mě na GITS 2 rozčilovalo, byly dialogy...prostě mi přišly nudný a často zbytečný a vůbec mi nepomáhaly osvětlit, už tak složitý, děj. Ale konec byl perfektní a nečekaný...HUDBA: Kenji Kawai - opět to nejlepší, co může film nabídnout. Je japonštější, ale zároveň akčnější a "líbivější" než v prvním filmu. Každopádně - stojí za to vidět... ()
Zajímavý, nicméně trosku zbytečný a natahovaný počin. Téma prvního dílu zůstává, audiovizuální stránka je vymazlenější, ale ve své podstatě to bez prvního dílu nedává valného smyslu a to ani přes jakousi snahu scénáristů onen starý příběh vysvětlit. Prostá pěti minutová rekapitulace by toho řekla více, než tisíc mlhavých náznaků rozesetých po celém filmu. U GITS 2 je problém v tom, že se bez pardónu nimrá v tom, co už bylo, a ve výsledku z toho jde docela dobře hlava kolem. Ne, není to nepochopitelné, ale je to, jakoby Rowlingová napsala nového Pottera, posadila všechna přeživší postavy do nazdobeného salónku a nechala je kafrat o tom, jak se měly a jak vzpomínají na svá minulá dobrodužství. Zkrátka načančaná zbytečnost. ()
Isaac Asimov napísal 3 zákony robotiky. Vytvoril svet z vlastnými pravidlami a dal svojim robotom dušu. Lenže Asimov by nikdy nenapísal svoje geniálne príbehy bez Karla Čapka, ktorý vlastne robotov vytvoril. A bez týchto dvoch by nikdy nevznikli filmy ako napríklad ghost in the shell. jednotka sa zaoberala myšlienkou či môže aj strooj mať dušu a pocity. Dvojka je v tomto smere iná. Za prvé je to detektívka, kde hlavný hrdina Batou vyšetruje vraždy ľudí, ktoré údajne spravili sexuálne roboty. Zo svojim kolegom sa spolu vydávajú na objasnenie tejto záhady a nebude chýbať ani stretnutie s Majorom s prvého dielo, ktorá mu zase objasní ten zmysel života. Tento filozofický film aj forma akou je spracovaní vo mne budil dojem dokonalosti. Pretože takáto pekná animácia a príbeh ktorý vás chytí za srdce a dokonca donúti rozmýšlať a skladba Follow me, ktorá je asi najkrajšia pesnička akú som počul robia s tohoto diela jedinečný zážitok. Neskutočne pôsobivé a krásne. ()
Dva kyborgové ze sekce devět si začnou hrát na kolegy z americké jednotky Blade Runnerů, nahánět androidy a utápět se v odkazu minulosti (rozuměj v odkazu prvního dílu), kdy se snaží skloubit de facto béčkový příběh (kde je samo vyšetřování nechutně zjednodušené ve stylu nejdřív palba, potom hovor) s nadměrnou porcí citátů a "chytrých" myšlenek, přitom základní myšlenka je vlastně skoro stejná, jako u prvního dílu a zpracování ani atmosféra jejich kvalit nedosahují. Pořád je to ale hodně povedená záležitost, dokonce ani cgi hrátky v animaci mi nijak nevadili a při některých přeletech kamery to nevypadalo špatně, ale děj, hudba i všechno ostatní je jednoduše stupeň horší, než by bylo potřeba, což platí i pro celek a nespasí to ani smutné oči přítomné fenky (to prosím není žádný divnojinotaj, prostě myslím normální samici od psa), teskně hledící do divákových očí. ()
Galerie (25)
Photo © 2004 Go Fish Pictures
Zajímavosti (5)
- Než začal režisér a hlavní a ústřední postavy televizního štábu pracovat na filmu, vydali se zkoumat loutky a panenky v Japonsku i mimo něj. (Ukko)
- Ve svých studentských letech se režisér Mamoru Oshii zamiloval do fotografií loutky s kulovými klouby surrealisty polského původu Hanse Bellmera. A právě to je důvodem, proč je motiv kulových kloubů použit u genoidů a prostupuje celým filmem. (Ukko)
- Na rozdíl od prvního dílu byl tento film koprodukován i Studiem Ghibli. (Hromino)
Reklama