Ghost in the Shell 2: Innocence

S GITS 2 mám stejný problém jako s jedničkou. Je to film, který si plně zaslouží 5*, ale já je prostě dát nemůžu, protože je tam ne mě prostě moc filozofie, moc citací a normální člověk se v tom podle mě nedokáže zorientovat. A přitom samotný příběh je sám o sobě natolik zajímavý, že by byl velice zajímavý i bez těch hlubokomyslných rozprav, ve kterých se citují filozofové v každé druhé větě. Na druhou stranu by možná film trochu ztratil svoje kouzlo, protože, když jsem si dialogy zastavoval a trochu o nich přemýšlel, najednou mi dávaly smysl, ale to pak filmu trochu zchází spád. Animace je samozřejmě působivá, o tom nemůže být pochyb. Některé scény jsou opravdu dechberoucí. A když začnou zpívat ty dětské sbory, tak je to taky zážitek. (10.11.2005)

Tak nějak jsem očekával, že v tomto pokračování budeme sledovat další osudy majora Kusanagi z prvního dílu, ale omyl - tady je hlavní postavou její parťák Batou a opět přicmrndává Togusa. Major tady skoro nebyla, i když její esence se vznáší v pozadí celého filmu. Batou se ukázal jako opravdovej drsňák - střílení, bitky a násilí mu nedělá problém a taky nas o tom několikrát přesvědčí. Ale pak se tu najdou taky hory filozofickejch citátů, nechápačkovitejch dialogů a jinejch věcí, ve kterejch jsem se ztrácel. Tak nějak jsem se to snažil přejít, ale o to víc mě to pak mrzelo. Jinak vizuální stránka je oproti jedničce super - kombinace 2-D a 3-D s úchvatnými scenériemi, použití stínů, odrazů a jinejch optickejch dráždidel, to by bylo na plnej počet. A pak ta hudba, která mě opět několikrát odbourala! (28.01.2018)

Trochu jiné kafe než první díl. Dystopická budoucnost nabrala mnohem temnějších obrysů do ještě víc syrovějšího cyberpunku. Vizálně - akusticky perfektní. Bohužel, film se ztrácí v nánose nabobtnalých dialogů, které působí, jakoby někdo do sledování filmu začal předčítat nezáživné existenciální žvásty, které nemají s dějem absolutně co v dočinění. Celkově mám nyní z japonských cyberpunkových anime špatný pocit. Forma tady je. Úžasná, boží, fantastická. Děj tady je taky, ale povětšinou překombinovaný nebo naopak řídký, pořád to samé. Škoda. 60% (03.02.2017)

Nedávno jsem si postesknul, na to, že už se nevyrábějí pořádné sci-fi. Dnes už je vše jen o efektech, a dobrého příběhu by se člověk dohledal. Jedním z kultovních sci-fi je Blade Runner. Innocence je plnohodnotná alternativa. Film je postaven na zajímavém příběhu, nepostrádajícím, někdy až přílišnou hloubku. Atmosféra filmu je podobná jako v Blade Runnerovi. A samozřejmě nechybí nádherné akční scény, které by mohli závidět i bratři Wachovští. A to vše je brilantně nápaditě nakreslené a animované. Ze zpracování se mi fakticky tajil dech. A tak nemohu jinak, než dát plný počet. (22.03.2005)

Innocence jednoznačně překonala první Ghost in the Shell. Animace je ještě lepší, perfektní hudba a depresivní atmosféra velkoměsta plného neonů a temných uliček zůstaly. Děj je mnohem zajímavější než v jedničce a zmizely z něj politické šarvátky (což je výrazné plus). Motoko na postu hlavního tahouna vystřídal její kolega Batou a je téměř stejně charismatický jako ona (zvláštní je jeho vztah se psem). První polovinu jsem chápalacelou, potom opět přišlo místy mírně nepochopitelné filozofování, tentokrát mi tam ale sedělo víc a objevilo se i pár moc pěkných citátů (Lidé pláčí nad zabitým ptákem, ale netruchlí nad zabitou rybou. Šťastní jsou ti, kteří mají hlas.) Ještě bych chtěla upozornit na výborné úvodní titulky ukazující výrobu kyborgů (byly úchvatné už u jedničky) a na pasáž, podobnou na tu z předchozího dílu, kde jen procházíme město (tentokrát plné oslav) a doprovází nás ústřední skladba. No a ten závěr.... znepokojující!!! (02.03.2007)