Já, robot

"Vašemu otci roboti vzali práci. Vy byste zakázal i internet, aby byly otevřený knihovny." Nemám doma chytrou ledničku, chytrý křeslo ani chytrý struhadlo a roboti se musí hodně snažit, aby si získali mou důvěru. Zatím se to žádnýmu nepovedlo, protože já na tři zákony robotiky nevěřím, takže detektiv Spooner je mi svým robotickým ateismem sympatickej. Jeho souboj s divokými NS5 mě bavil, suchý hlášky robotů ("zažíváte dopravní nehodu") byly rovněž zábavný a zároveň mě jeho pátrání přivedlo na stopu robotickýho vysavače, kterej zneužíval svobody svýho pohybu. Od této chvíle tě mám na mušce, šmejde, a jestli vysaješ jedinej drobek proti mý vůli, tak z tebe udělám frisbee. (19.12.2016)

I akční rámec může skrývat film s myšlenkou a hloubkou, jakkoliv paradoxně to zní. Že hlavním pachatelem této kvality je mimořádná literární předloha Isaaca Asimova, je za těchto okolností více než zjevné. Konstatované projevy "akčního" žánru tu nepůsobí rušivě a naopak zdravě dynamizují a dramatizují děj a myšlenku. Film je nejen svým vročením, ale i námětem vlastně překvapivě současný, byť pozitronových mozků se nedopracujeme zdaleka tak lehce, jak Asimov naznačuje. Roboti - zatím více v základním výzkumu než ve vývoji či dostupném prodeji - jsou již tady a postupně nastupující nanotechnologie mohou tento proces jen dále dynamizovat a urychlovat. Kyberorganismy již nebudou jen stroji, ale i partnery. 30-50 let, která patrně uplynou k datu, jež z této věty učiní šedou skutečnost, je doba neuveřitelně krátká, nikoliv dlouhá. Poutavý příběh a opravdu humanizovaní robotové, kteří v něm vystupují, jakoby navazoval na klasické Čapkovo drama RUR. ROBOT není jen akční oddychovkou ani zábavnou podívání; je dílem až katastrofickým s ohromným předvídacím potenciálem. Dílem, na něž jeho tým režisérem a scénáristou počínaje, může být právem pyšným. (14.08.2010)

Znepokojenie z možnej rovnakosti. Je až taký rozdiel medzi stvorením a zrodením ? Znepokojenie z existencie nového, inteligenciou človeku blízkemu druhu. Napriek stále vyspelejším technológiám, isté veci sú zatiaľ tabu (klonovanie ľudí, výroba biohumanoidov). Film ponúkol v prvej polovici prostredníctvom vízie blízkej budúcnosti úvodné pochybnosti vynikajúcim skĺbením akcie a deja, aby nakoniec skĺzol k efektnej akčnej naháňačke s nejednoznačným vyústením. Lesklí priesvitní roboti pôsobili akoby tiene ľudí, vykonávajúcich pre nich ponižujúce a časovo zbytočné úkony. Miestami pripomínali nechcené, odložené rovnaké dietka, alebo výtvory s vlastnou smutnou dušou.(najmarkantnejšie pri scéne v skladisku vyslúžilých robotov). Pekný príklad vytvorenia diela , ktoré sa dá príjimať rovnocenne vo viacerých rovinách. Zaujalo ma aj pomerne korektné správanie ľudí vo filme: akoby chceli ukázať všadeprítomným, večne slušným a úslužným robotom, že aj oni vedia byť takí istí. 70% (11.03.2005)

Nebýt to tak přehnaně cool, jednalo by se o největší sci-fi událost od uvedení Spielbergova Minority Reportu. Film díky režii Alexe Proyase disponuje sugestivní atmosférou a překvapivě i slušnou (byť redukovanou) ideou. Will Smith byl sázkou na komerční jistotu, a tak jeho Del Spooner dělá z filmu tak trochu mačovský zvířetník. Postava jako celek mi nikterak nevadí, ale některé hlášky působí v kontextu příběhu stejně přirozeně jako Zarathustra na veřejných hajzlících. Přesto skládám Proyasovi poklonu, s jakou lehkostí dokázal vybalancovat kompromis mezi akčním špektáklem a působivou sci-fi podívanou s varovným podtextem... S jakou lehkostí dokázal do žil filmu vpravit působivé emoce a sekvence, které stojí za zapamatování. Nakonec člověk rád promine i těch několik přemrštěně efektních "matrix-like" scének a pokud nepatří mezi nekompromisní fanoušky Isaaca Asimova, tak si snad při troše dobré vůle nemůže tuhle perfektně natočenou jízdu nevychutnat. Rozhodně horký kandidát na sci-fi roku. (03.09.2004)

No já mám konečně dobrej den na filmy. Sci-fi jsem měl vždycky rád, ale film Já, robot ten chtíč mnohonásobně zvětšil. Můžeme vidět, že bez předchozích science fiction movies (Blade Runner, Matrix, Terminátor a mnoho dalších) by nemohl tento film vzniknout. Samozřejmě museli přidat něco navíc, nějákou specialitku a tím byl Will Smith a jeho extra vychytané hlášky. Líbí se mi i to, že se Alex Proyas nesoustředil přímo na přítomnost (myslím přítomnost v době dění filmu) a nechal tam kapku minulosti a špetku budoucnosti. A mě, pardon, nám zanechali 115 minut překrásně prožitých chvil v "naší" budoucnosti a někomu zanechal i více. (17.02.2005)