Můj miláček ráže 6,65

Dánové umí. Není to přesně to, co jsem očekával od kritiky světa, v kterém jsou zbraně na úrovni nejbližších a nejvěrnějších přátel (všichni psi a kočky prominou...), ale přesto jde o kvalitní podívanou. Chybí větší syrovost a mrazivější momenty, ale přesto je tu patrná kvalita scénáře, který ví co chce říct a nebalí na sebe příliš zbytečností. K tomu stačí připočíst vizuální chuťovky v podobě ručně kreslených návrhů a různých maličkostí do obrazu, které dotváří krásný styl snímku. Jméno režiséra Thomase Vinterberga je vcelku neznámé, raději bych zde viděl jméno scénáristy filmu, Larse von Triera. Ten by film jistě lépe prodal a hlavně by v člověku zůstal mnohem déle a možná i navždy. Nepodařilo se to, přesto jde o snímek, který by měl divák vidět, protože má i přes několik přešlapů silné poselství. Velmi silné 3*, třeba další shlédnutí to vylepší. (21.06.2008)

HELE, JSEM TAKY PACIFISTA, NIKDY BYCH NIKOHO NEZASTŘELIL.. Britský talent Jamie Bell, Vinterbergova minimalistická režie, iluze umoulaného průmyslového městečka, výtečná hudební stránka - upřímně ale hodně rozporuplný a nesnadno hodnotitelný film!! Holt Rodinná oslava se už asi nikdy odehrávat nebude. Slibně rozehrané, ale právě Trierův scénář leccos sráží o stupínek níž. Co vím jistě, že si na Dear Wendy zítra ani nevzpomenu!! A myslím, že nebudu sám.. (28.11.2006)

S POMEM se v hodnocení většinou míjím, tentokrát mi ale jeho komentář mluví z duše. Tohle mohlo být skutečně dobré, kdyby... Dvě třetiny stopáže se snímek pohybuje spolehlivě ve čtyřhvězdičkových vodách a když hlavní hrdina coby vypravěč s nadhledem komentuje svoji dosavadní neuspokojivou existenci a ducha maloměsta, které tvoří jedna velká šachta se spoustou horníků s poněkud omezeným rozhledem, je to vážně dobré. Film funguje zejména v rovině popisu skupinky outsiderů, které maloměstská společnost vydělila ze svého středu. Jenže pak se k tomu přidá křečovitá snaha o poselství a kritika kultu zbraní v Americe. Což o to, tématicky dobré, jenže vykonstruované a nevěrohodné. Posledních 20 minut se film každým okamžikem řítí ke dnu tam, kde měl naopak gradovat. To, že hra se zbraněmi a rituály celé skupinky vedou do pekel, bylo jasné už po pár minutách, ale že k tomu scénárista doklopýtá takovým způsobem, je vážně průšvih. Scény, kde výrostek v pohybu složí pistolí odstřelovače na 120 metrů, jsou už jen takovou tragikomickou třešničkou na dortu. Celkový dojem: 45 %. (06.03.2010)

aha, dost se divím těm kritikám a hodnocením. Od filmu jsem nic nečekal, ani nevím, kde jsem na něj přišel, ani jsem doted netušil, že byl dánskej. Lars von Trier je mi taky celkem ukradenej. Líbil se mi moc příběh, který je velmi originální a ještě víc zajímavý. Hned po filmu jsem si musel stáhnout písničku od Zoombie Time of the season for loving nebo jak se jmenuje, taky ve filmu nádherná scéna. No a konec... :) maximálně ujetej, ale přišlo mi to jako nejideálnjší ukončení filmu. Bylo to milý, absurdní, smutný, úsměvný, celkově plný emocí :) (06.06.2008)

Pro začátek **, časem možná ***. Trier je má velká láska, ale asi je lepší, když si i sám režíruje. Chvilkami mi něco přebývalo a pak se zase nedostávalo. Začalo to jako nevinná hra dvou kluků a kam to došlo – no, závěrečná scéna byla trošku moc přestřílená, prostřílená i přestřelená. Úplně jsem nepochopila, proč měla černošská hospodyně tu pušku a proč střílela, vysvětlení mi chybělo. Přesto mne pobavila hláška: „Vzal jsem mu knihu Obraz Doriana Graye, zkrácené vydání. Někdo vytrhl 20 stránek.“ Líbilo se mi, že ač tak mladí kluci, pili při rituálech portské - tomu rozumím moc dobře. (03.06.2008)