Malý pitaval z velkého města
Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Jiří Krampol, Ladislav Frej st., Vlastimil Hašek, Pavel Zedníček, Michal Pešek, Jan Faltýnek, Jan Vlasák, Jiří Pleskot, Antonín Procházka, Jiří Novotný, Jaroslav Drbohlav, Jiří Bartoška (více)Obsahy(1)
Kriminalistický benjamínek Jiří Otradovec (M. Pešek) vyšetřuje krádež vzácné sošky ze zámeckých sbírek. Začínající policista se má utkat s protřelým recidivistou... V úvodu tohoto příběhu jsme svědky toho, jak si filmový štáb na jednom zámku vybírá vhodné interiéry. Po prohlídce se zjistí, že se mezi ně vetřel ještě jeden – nevítaný návštěvník a ten zmizel i se vzácnou soškou Jupitera. Pátrání po neznámém díky svědkům, kteří popíší přibližnou podobu hledaného, přivede kriminalisty na stopu dobře známého recidivisty Hrušky (J. Bartoška)... (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Zatim to vypadá, že pokračuje stoupající tendence kvality dílů. Tady máme první díl, který si pro sebe asbsolutně ukradně záporák, a to v podání výborně slizského a arogantního Jiřího Bartošky. Policajti to během vyšetřování několikrát podělaj, za což se jim po zásluze Barťák pěkně vysměje do ksichtu (No stejně ho dostanou že jo...). Jestli mě něco irituje, tak jsou to naprosto příšerné úvodní titulky, vážně nechápu, proč se mám furt dokola divat na poradu, která nemá s dalším dějem nic společného... ()
"Děkuji Vám pánové za vřelé pozvání, ale taky jste to mohli říct rovnou a nemuseli jsme si hrát na to, jak kašpárek platil pokutičku." Padouchové "kunsthistorik" Hruška a "nekuřák" Strnad mě tentokrát svou namachrovaností bavili mnohem víc než kriminalisté. A taky mě bavilo, když se svědkyně dožadovala při vytváření identikitu zachycení úskočného výsměchu v očích nebo když Hruška vysvětloval rozdíl mezi hlavním a pohlavním vztahem. ()
Ukradené starožitnosti a nelehká práce vyšetřování mladým kriminalistou Jiřím Otradovcem (Michal Pešek), který to sice zpacká, ale tým ho podrží a společně se do toho pustí tak, že vše dovedou do zdárného konce. Příběh oplývající reálnou dějovou skladbou poukazující hlavně na fakt, že i vyšetřovatelům se občas nedaří, ale že se stále snaží případ vyřešit. ()
Cé se čte v italštině jako čé. To je sice pravda, pan "kunsthistorik" nicméně zapomněl Jiříčkovi dovysvětlit, že pouze před samohláskami i, e. Před a, u, o se čte jako k. Ale to je vlastně fuk, protože to malé decentní zamávání při slově ciao bylo stejně tak vtipné jako s gustem největšího opovržení vyřknutá lakonická větička Je to debil. Jirka byl v tomhle díle zkrátka boží.... ()
Omg anooooo, tady byl Jirka Bartoška strašně cool na svoji dobu a choval je jako totální zloděj, který má všechno totálně u pr... a nakonec na celou akci přišel líp, než samotní pitavalové, když ho fotili z toho auta. ✌🏻 A nejvíc mě na celým dílu uneslo to, jak plynule a nenápadně dokázal vyměnit to pivo za limonádu. 👌🏻 Pak mě ještě bavilo pozorovat, jak měl Jirka Bartoška, říkejme mu třeba recidivista Hruška, u výslechu všechno total na háku zase a zkoušel všechny z výslovnosti. 🇫🇷 Tohle mě bavilo. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (8)
- Soška Jupitera byla nalezena v kachlových kamnech, které se bouraly při adaptaci bytu. (Snickors)
- Kriminální případ je uveden v Kriminalistickém sborníku (12/1973) na stranách 736–741. Je tu popsán případ Pavla T. a celé jeho kriminální činnosti v oblasti krádeží uměleckých a starožitných předmětů. (Snickors)
- Jupiter byl ukraden na zámku v Libochovicích. (sator)
Reklama