Dannyho parťáci 2

Na to jak strašně překombinované to bylo to do sebe všechno moc krásně zapadlo. Celkově však mnohem menší zábava než jednička. Člověk se tolik musí soustředit na děj, že si u tohohle odpočinkového filmu odpočine asi stejně jako při čtvrtletní písemce z matiky. Catherine však zavedenému obsazení dodala pětadvaceti karátový punc. (25.10.2008)

Nekonzistenční mix stylů, filtrů a hereckých osobností, který chce být tak světaznalým kouskem, že v konečném hodnocení působí spíše jako vidlák snažící se zapadnout mezi společenskou elitu v kostkované košili a odérem z vepřína. Jak se říká, marnost nad marnost a pan Soderbergh by si měl uvědomit, že sice umí mixovat, ale kupit přes sebe obrazy bez silnější pospolitosti a jakéhosi účelu trochu pozbývá smyslu. I při rezignaci na přílišnou a zbytečnou překombinovanost se už dnešní divák rohlíkem opít nenechá a u téhle mozaiky se vlastně jenom silně nudí. (28.09.2005)

Jaj, tak tohle ne. Totálně překombinovaná chaotická nuda. Ve srovnání s prvním dílem tvůrci neudělali krok dozadu, ale minimálně skok. Vtip z prvního dílu je totálně pryč a akce víceméně taky. Prostě se tu kecá 2h o sračkách a potom následuje naprosto debilní závěr a finito. Takové filmy mám ve zvyku hodnoti pouze odpadem a tradice by se měla dodržovat, takže přes všechna herecká esa, kterýma film disponuje po ničem jiném než po odpádku sáhnout nemohu. (20.07.2012)

Po formální stránce jeden z nejstylovějších filmů poslední doby. Ultra fucking cool retro s vynikající kamerou, báječným Holmesovým soundtrackem a bohužel také s neskutečně pitomym scénářem. Kdyby ten stál aspoň trochu za to(mnohem méně postav, mnohem méně lokací, vlastně mnohem méně všeho), jednalo by se možná i o pořádnou filmovou událost. Takhle je to jenom za tří. Ale Soderbergh je frajer a díky tomuhle počinu a plno vychytávkám v něm (přílet do Amsteru) ho asi cpu mezi pět nej režisérů, protože tak jako on se s filmy skoro nikdo jiný nemazlí. (10.01.2005)

Oproti jedničce větší, rafinovanější, ale poněkud ztrácí tah na bránu, kterým se pyšnila jednička... Zatímco v té bylo od začátku jasné o co všem jde a celý film gradoval k výslednému konci a výborné pointě krádeže, ve dvojce je všechno zamotanější a po pravdě zbyčně roztahané. Co se postav týče, oproti jedničce jsou tu pouze tři nováčci - krásná policistka (Zeta-Jonesová), a dva legendární zloději, učitel a žák. Příběh, který je kolem nich vystavěný vůbec není špatný, ale stále platí výše uvedené. K zmatečnosti hodně přispívá i Soderberghovo nadměrné experimenování s formou, hlavně co se rozsekání narace do flashbacků týče - stává se z toho navýsost osobitý aspekt filmu, který byl v o dost menší míře přítomen i v jedničce. Jde sice zpočátku o zajímavost, postupně se však v jednotlivých časových rovinách malinko zamotáváme, až k velezmatku v podobě posledního flashbacku, který nám ukáže, jak moc nás film půl hodiny tahal za nos. Přesto všechno jsou Dannyho parťáci 2 stále svěží podívaná, která rozhodně neurazí, ale ani nenadchne vybroušeností jedničky. Mimochodem,je zajímavé, že tenhle film, stejně jako jeho předchůdce, zcela nezakrytě prezentuje zločin krádeže jako tu nejstylovější a nejvýnosnější "práci", kterou může moderní mladý člověk dělat, což je ještě umocněné tím, že (SPOILER:) v obou dílech nakonec všichni skončí, s hromadou peněz, spokojení, nevlečení v dokonalých oblecích, s Robertsovou (resp. Jonesovou) po boku... No neberte to... Hmmmm, co by se tady na Moravě dalo čornout, nemáte někdo tip? 60% (23.06.2006)