Utržený ze řetězu

Nejprve je nutno podotknout, že vedle thrilleru Polibek draka jde o bezesporu nejpůsobivější akční film Jeta Li na americkém území. Vedle primitivních snímků jako Jedinečný se nám tahle asijská legenda představuje coby málomluvný a plachý Danny, neustále nosící obojek, který když mu jeho démonický „pán“ sundá, tak jeho protivníci rázem zažijí hotové peklo. Sirotek Danny je totiž od dětství vychován ve chladnokrevného zabijáka, který bojuje bez zábran a soupeře ničí po desítkách. Jenže osud (rozuměj scénárista Besson, ano ten v posledních letech příšerný Luc Besson, který se stal zlým snem kdejakého kritika) tomu chtěl, aby Danny poznal i tu lidskou stránku svého já a setkává se slepým ladičem pián a jeho nevlastní dcerou, u nichž najde to, co mu tak dlouho scházelo. Už je to tak. Neuvěřitelné se stalo skutečností. Režisér svižného Kurýra Louis Leterrier totiž rozehrává za dunění hudby od Massive Attack dokonale zvládnutý bojový thriller (s pečlivou choreografií Yuena Woo-pinga), který se najednou prolne do inteligentního, komorního dramatu, kdy výlety na loďce nebo společné fotografování s novou rodinou jsou roztomile přirozené. Jde snad o první bojový film, ve kterém se namísto přiblblých dialogů v neakčních pasážích odehrává skutečný příběh. I když režisérovi v závěru dochází mírně dech (a ano, je tu nespočet nelogických pasáží), jeho vizuální orgie nevyblednout, akční sekvence jsou stále přehledné a dokonale propracované, fyzické předpoklady hlavního bijce stále nadprůměrné a i charisma dobrosrdečného Morgana Freemana jede na plný plyn až do závěrečných titulků!! (26.06.2006)

Dva protikladné světy mezi kterými se motá akční hvězda Jet Li a jde mu to zatraceně dobře, tedy jde rozhodně o jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů. Úžasné je jak režisér umí střídat depresivní atmosféru s tou příjemnou v kruhu rodiny. No a o akčních scénách je zbytečné se více rozepisovat - stačí jedno jméno : Yuen Woo Ping. (10.09.2005)

Jet Li má obojek, umí hodně zmlátit lidi, dokonce i Scotta Adkinse, jenže shodou okolností se ho jednou ujme Morgan Freeman a udělá z něho člověka, který se naučí milovat a hrát na klavír. Leterrier tímto filmem přeskočil svůj stín a dodal nám nejzajímavějšího Jet Lieho v západní produkci. Navíc ten příběh je opravdu pěkný. 70% (29.09.2020)

Na tenhle film jsem kývla, jen abych nazarmoutila mládě, které mi ho vnutilo, protože Jet Li a vůbec tahle parta, nic proti, ale fakt mě to moc neoslovuje. O to větší bylo moje překvapení, že je to téměř pohádkový film. Rozhodně ve smyslu vymezení dobra a zla v přesných konturách: Hoskins - zlý "chovatel"- násilí na jedné straně, Freeman - hodný slepý ladič - hudba na straně druhé. Uprostřed toho všeho "pes" Danny, který se musí rozhodnout. I když se racionálno ve mně vzpírá myšlence, že si otrhance z ulice někdo lážo plážo vezme domů, smutné psí oči Jeta Li by udělaly lidumila i ze slepého :-)). (01.09.2005)

Našťastie film má prekvapivo slušný dej, potom aj tie boje majú svoj význam. Bitky sú veľmi zručne nasnímané, no miestamy dosť sterilné, ale čím sa blíži koniec tým sa zlepšujú. Jet Li to zahral skvele, na neho skvele; no keby tam hral nejaký iný herec tak by jeho výkon bol dosť trápny. Bob Hoskins a jeho hláška "Čo mi funíš do ucha...!?" sú stobodové. (04.07.2005)