Superman se vrací

Tak jsem to z musu dokoukal a odtrpěl. Pro mě případ filmu mrtvého na vršek i na spodek - někam to odkazuje, přitom není jasné kam. Film si celkem selektivně volí to, co se mu zrovna hodí do krámu pro melancholické posmrkávání a pomrkávání. Brandon Routh má charisma složeného věšáku na prádlo, v té roli působí velmi gay a mladistvě, což bolí hlavně když papouškuje hlášky Christopha Reeva, jehož charismatu nedorostl ani po kotníky. Otřesný je i Lex Luthor, kterého Spacey vede v rádoby psychotickém duchu, ale s občasnými návaly komediálního přehrávání a la Gene Hackman. Budí to spíš lítost než respekt. Vyprávění je utahané, atrakce neatraktivní, děj promaštěný sádlem lásky a otcovství neohrabaný. Prkenné, matné a klanící se tak šikovně, že to původní soše dává trapné čelíčko. (24.01.2008)

Abych řekl pravdu, tak jsem se na Supermanův návrat těšil - v tomhle roce asi nejvíc. Z toho pohledu jsem zažil velké zklamání.... Tenhle film by se hodil tak na veletrh milionářů. Je drahý, je to na něm vidět a najde si asi i mnoho obdivovatelů (stejně jako mobil za 10 milionů :). Každá drahá věc by ale (i přes svů zevnějšek) měla "fungovat". A tenhle film bohužel "nefunguje" (alespoň na mě ne). Co je to platné, že vám na pár místech vyrazí dech, když je celý takový chladný a bez schopnosti vyvolat emoce.... Vždycky se bráním srovnávání s původním snímkem, ale tady vyhrává Donnerův Superman (i přes dnes už úsměvné triky a 5x nižší rozpočet) na celé čáře. (01.11.2006)

Po King Kongovi ďalší film, ktorý sa utopil vo svojej monumentálnosti. Navyše monumentálnosti značne monotónnej a repetetívnej (nielen smerom k sebe - neustále sa opakujúce motívy, ale aj smerom k "eposom" z nedávnej minulosti - prekvapivo až častá podobnosť v akčných sekvenciách), ktorá úplne odsunula do úzadia doteraz jednu z najsilnejších Singerových zbraní - vývoj postáv. Tam, kde v X-menoch Singer každej postave vtlačil svoju vlastnú charizmu ako aj plastickosť osobitého charakteru, v Supermanovi zlyháva. X-meni, aj napriek nadprirodzeným schopnostiam, boli "ľudskí", Superman ostáva chladnou figúrkou v odmeranom filme, kde sa emócie dajú spočítať na prstoch jednej ruky. (10.07.2006)

Holt nezbývá než zase čekat. Batman od Burtona se taky líbil, ale byl nakonec tvrdě převálcován Nolanovým realismem. To že Brian Singer jen vypráví příběh podle již dávno nalajnované šablony je víc než škoda. Snad jediným kladem je Supermanův vylepšený oděv s plastickým znakem, ale i tak si ho dovedu představit ještě tmavší, jako to vyšmoulil s pestrobarevnými X-meny, když je komplet natáhl do černé. To je ale jen takový osobní vrtoch. Kladem filmu není ani Lex Luthor, kterého zahrál jinak zcela famózní Kevin Spacey. Hádám, že komický Lex v podání Gena Hackmana byl, je a bude nepřekonatelný. Suma sumárum, tento film působí snad jedině jako lákadlo na ony dva staré filmy Richarda Donnera a rozhodně ne, jako nějaký startér nového boomu na supermanské téma. (28.08.2011)

K vracejícímu se Supermanovi jsem přistupovala naprosto neutrálně. Z jedné strany komiksové filmy moc nemusím, z druhé strany jméno Bryana Singera je zárukou jistých kvalit a navíc původní "Supi" mě moc nenadchl, takže bylo co remakovat a co vylepšovat. No a výsledek? Stejně neutrální, jako moje očekávání... Brandou Routh byl naprosto skvělou volbou, ten se jako Superman snad narodil, je přímo k sežrání a navíc i umí hrát ;-) Stejně tak zbytek ansámblu - Lois, Lex atd. nemá chybu. Tak jednoho superhrdinu máme, ale proč je superhrdinkou i Lois? Po několika nárazech do trupu a přeletění letadla napříč v rychlosti nutné k překonání zemské přitažlivosti a ona se za chvíli bez jediného šrámu postaví... Přímý zásah do hlavy několik desítek centimetrů tlustými kovovými dveřmi a po pár minutách jako rybička skáče do vody a potápí se metry hluboko... Podobných nesmyslů (a že jich tu je) bych si asi nevšimla, kdybych se nenudila, jenže to se bohužel dělo. Prvních 40 minut bylo OK, ale poslední půlhodinku už jsem docela trpěla. Sice jsem z jedné strany žasla nad krásnou kamerou, skvělými triky a výpravou a z druhé strany kroutila hlavou nad tunou klišé a logických blbostí. Takže souboj 1978 vs. 2006 je z mého pohledu nerozhodný, znova se asi nepodívám ani na jeden z nich. (22.12.2006)