Superman se vrací

Scénář: Michael Dougherty, Dan Harris, Bryan Singer .. Předně, nemohu stále překousnout to, že Bryan Singer tak lehkovážně opustil své dvoudílně vypiplané dítě X-Men a vrhnul se předčasně na Supermana. Všichni totiž vědí, jak ta podělaná X-trojka dopadla.. Ale return na muže z oceli. Nebudu to protahovat a hned na úvod řeknu, že jsem byl mile překvapen a film se mi velmi líbil. Za všechno může bezchybný a inteligentní přístup mistra režie Singera. Nezastírá, že natočil zčásti naivní a zcela vážně působící heroický film o nezlomné ikoně dobra. Naopak, je si toho plně vědom a také toho několikrát vtipně využije. Mnohé jistě zarazí střídmost akčních pasáží zvláště při vzpomínce na mega rozpočet. Ty peníze jsou sice hodně vidět a díky nim má snímek vypiplanou vizuální stránku, přesto dobrých sto milionů by nejspíše šlo ušetřit. Celkem povedený je taktéž příběh, který Singer nepostavil na explozivních orgiích, ale na postavách a jejich milostných propojeních. Samy postavy jsou ztvárněny výborně, Singer to s herci umí, navíc obsazení je vcelku dobré a všichni odvání minimálně uspokojivý výkon. Samotná akce následně jen notně doplňuje a osvěžuje děj a doplňuje atmosféru. Ovšem i bez jejího nedostatku, hlavně v závěru, jsem neměl problém s délkou snímku, nuda se rozhodně nedostavila. Zkrátka, i přes největší slabinu, kterou je scénář a nevyužitý rozpočet (a určitá nedokončenost, způsobena tím, že je počítáno s dalším dílem - mimochodem velká vada mnoha filmů!) se jedná o pozoruhodnou comicsovou adaptaci s mnoha mistrnými momenty. Všechen dík tak padá na Bryana Singera - on pro ten film žil a dýchal a ta láska k látce je cítit v každém záběru. (30.07.2006)

Při sledování mě napadaly neustále dvě stejné věci. Sračka a 260 milionů dollarů. Ono i když se sračky dotkne král Midas, pořád to bude sračka, zlatá, ale sračka. A tohle je extra zlatá sračka. Pravda, triky jsou úchvatný a každá jedna scéna vypadá jako nějaká malba, jenže to mi prostě nestačí. Příště bych bejt Singerem ubral nějakých padesát milionů trikařům a dal je scénáristům (případně najal jiné sécnáristy), aby vypotili něco, na co se dá dívat. Jistě, existuje tu něco jako Superman franchise (vlastně výrobní znaky), od kterých se nemohl odchýlit kvůli majitelům autorských práv a producentům, jenže aby jediná opravdu dobrá věc na nejdražším filmu všech dob byla hudba, která však vznikla pro jiný film před třiceti lety, to je trochu moc (či málo, jak se to vezme). Příběh je podle mě největší slabina filmu. Já osobně chtěl vidět něco víc než jen sled několika akčních ochran Ameriky. Chtěl jsem vidět Supermana jako člověka, protože tím je víc než mnozí jiní, chtěl jsem vidět příběh dospělého Supermana, Supermana ve středním věku, který musí bojovat každodenní život jako ostatní lidi. Který se škorpí s jedovatou tlustou manželkou Lois, má drzýho fagana a v superhrdinské práci už nenachází pražádnou radost a svůj cíl prostě ztratil. Který nemá chuť k ničemu, kromě rozbití huby svého nepříjemného šéfa. Možná je to trochu přehnaný, ale viděl bych to mnohem radši než tenhle krásnej, ale prázdnej obraz. Ještě drobnost k obsazení. Kolik proboha mělo Supermanovi a Lois bejt, když se poprvý v Daily Planetu potkali? Patnáct? Dokud bude Superman 27letej chlapeček a Lois třiadvacítka, nikdy to nepřekročí stín prvního Donnerova Supermana, který i přes dnes dost zastaralý triky pořád vede na celé čáře. A ještě jedno, Brando se musí otřásat v hrobě smíchy. Za první díl ho přeplatili (14 milionů za deset dnů práce) a tady určitě dostal ještě mnohem víc. (09.11.2006)

Ak má byť toto pomsta divákov Singerovi za to, že ich zradil a presedlal z X-Manov na iný komiks, tak sa môžu hanbiť. Síce je pravda, že dokončením trilógie by asi zaznamenal väčší kritický, no menší tržobný úspech. A to už je ten faktor, ktorý pri filmoch rozhoduje. Ale aj tak je tento Superman najlepší zo série aspoň pre mňa. Samozrejme je to určite sčasti skvelými efektami a dokonalou hudbou, no aj tak som nečakal to, čo som dostal. Navyše keby trošku vypustili z tej presladenej sentimentálnej drámo-romantiky, bolo by to za plné. A Routh mi prišiel omnoho sympatickejší a trefnejší vo svojej roli, než Reeve. 80%. (01.01.2007)

Po King Kongovi ďalší film, ktorý sa utopil vo svojej monumentálnosti. Navyše monumentálnosti značne monotónnej a repetetívnej (nielen smerom k sebe - neustále sa opakujúce motívy, ale aj smerom k "eposom" z nedávnej minulosti - prekvapivo až častá podobnosť v akčných sekvenciách), ktorá úplne odsunula do úzadia doteraz jednu z najsilnejších Singerových zbraní - vývoj postáv. Tam, kde v X-menoch Singer každej postave vtlačil svoju vlastnú charizmu ako aj plastickosť osobitého charakteru, v Supermanovi zlyháva. X-meni, aj napriek nadprirodzeným schopnostiam, boli "ľudskí", Superman ostáva chladnou figúrkou v odmeranom filme, kde sa emócie dajú spočítať na prstoch jednej ruky. (10.07.2006)

Ani v tom nejrůžovějším snu by mne nenapadlo, že se dá ze Supermanových trenclí vytřískat něco tak krásného, křehkého, oduševnělého a anticky rozervaného, co nepokrytě koketuje s filozofickým přesahem (sama se nabízí analogie s první částí komiksové série Superman - Pro zítřek). Navíc je překvapivé, že to v nejmenším neublížilo dech beroucí epičnosti, která je uvolňována s ohledem na vyváženost romance x boj se zlem. Jenže na skutečnou poetiku už dnes, jak vidno, nikdo nemá čas ani trpělivost, každý jen prahne po (nonstop) efektní akci (jako kdyby tady nebyla - viz záchrana letadla) a obdobné snahy o oživení žánru zamete pod koberec. Stále doufám v další díl pod Singerovou ukázněnou a všemi mastmi mazanou režií, ale jediný pohled na kastrované kasovní úspěchy, které jsou o to bolestnější, oč představují gargantuovsky naddimenzované náklady, mi dovoluje pouze tiše plkat do umolousaného kouta. Představa toho, co mohlo (a stále může) být mi nedá spát, zvláště, když stačí, abych si vybavil ten nesmírný kvalitativní posun v druhém dílu mutantské X-grupy. Nádherně staromilský, nadpozemsky silný, přesto zranitelný a v neposlední řadě uctivý ke svým předchůdcům. Takový je Singerův Superman. (06.04.2007)