Režie:
Hiroši InagakiKamera:
Kazuo YamadaHudba:
Ikuma DanHrají:
Toširó Mifune, Kódži Curuta, Mariko Okada, Takaši Šimura, Minoru Čiaki, Takamaru Sasaki, Haruo Tanaka, Eidžiró Tóno, Daisuke Kató, Micuko Mito, Kaoru Jačigusa (více)Obsahy(1)
Musashi sa zmenil. Súboje už nevyhľádáva, ba naopak, snaží sa im vyhýbať. Je mu ponúknuté vysokopostavené miesto pobočníka samotného Šogúna, Musashi však odmieta a rozhodne sa usadit v malej dedinke, kde si založí farmu. Jeden súboj ho však ešte predsa len čaká. Samuraj Sasaki Kojiro, jediný, ktorý sa Musashimu može svojmi schopnosťami rovnať, ho vyzve na súboj. Ich meče sa prekrížia v súboji na život a na smrť, na ostrove Ganryu. (kitano)
(více)Videa (1)
Recenze (35)
Inagaki si konečně uvědomil co za poklad v Mifunem má a plně toho využil. Bez té jeho charismatické aury "stačí mi jeden pohled a víte, že jsem Bůh" by jen těžko mohla kupříkladu taková scéna s mouchama vyznít vážně (byť s humorný nadhledem) a ne jako špatný vtip. Ovšem závěr je tu oč tu běží a je to právě samotné finále na ostrově, kvůli kterému se vyplatilo sledovat předchozích ne vždy zcela záživných cca třista minut. ()
Ve třetí části nabírá konečně trilogie na tempu. Zatímco v předešlých částech byly osudy Musašiho vcelku nezajímavé, zde je již samurajem v pravém smyslu slova a tak je tento film prodchnut samurajskou filosofií v mnohem větší míře, než předtím. A díky tomu se film sleduje o mnoho lépe. Všechny posatvy, které se v průběhu dílů jevily jako zbytečné, zde naleznou rozuzlení svého osudu a tak je tento film ve znamení katarze. Jako trilogii však nehodnotím jednoznačně kladně. Místy jsou filmy velice zdlouhavé a plné nadbytečných dialogů. Myslím, že jeden dlouhý film by úplně stačil. ()
Tak predsa len ma jeden diel zaujal ešte o čosi viac, i keď už som v to príliš nedúfal. Musaši Mijamoto sa mení, ako aj jeho filozofia života, ale tento prerod mi ešte v druhom dieli mierne povedané vadil. Prišlo mi to mechanické a také uťahané z riadkov scenáristu. Ale čo ja viem o dávnych legendách, o tom, že pri romantike netreba nič, ani francuzák. O tom, čo je to prehnaná samurajská česť, expresívnosť emócii a k tomu patričná tá tvrdohlavosť. Ale i Mifuneho čiernobiele filmy (vari všetky čo som doposiaľ videl) sú niekde inde a ten pre nás, inak nezlúčiteľný koktejl vlastností a spôsobu vyjadrovania je v nich magickejší. Inagakiho trilógia je takým skôr prerozprávaním dávnych mytológií tradičnou štruktúrou, mierne predvídateľného finišu, ale stále s dostatočným odstupom. ()
O trochu lepší než předchozí dva díly, a docela by to mohlo fungovat jako samostatný film. Jenže to by nesměl být Sasaki Kodziro tak trestuhodně upozaděn. Jeho vzestup by mohl tvořit protiklad k Musašimu jako rolníkovi. Jenže on je tady vedlejší postava, to hlavní je láska a rivalita Ocu a Akemi. A tak i do třetice posloucháme milostné výlevy a vzdechy. ()
Záver trilógie sa nesie v znamení dvoch dejových rovín, prvou sú vzťahy dvoch zamilovaných žien k Musashimu a druhou je vyvrcholenie vzťahu s priateľom-nepriateľom Sasakim. Dej je až na dve-tri scény zväčša komorný a slušný priestor dostáva zmena životného štýlu hlavného hrdinu a jeho prístupu k životu. Ak mám zhodnotiť filmy ako celok ide o vysoko nadpriemerný zážitok po každej stránke. ()
Reklama