Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pro někoho dítě, pro jiného už žena… Ale rozhodně příliš mladá na umírání. Albrechtice u Jablonce. Šestnáctiletá Pavlínka Linková (B. Hausnerová) žije s babičkou Barborou (M. Brožová), zdejší porodní bábou, která ji po smrti dívčiných rodičů vychovala. Půvabná dívka zažívá první milostné vzplanutí k mladému dělníkovi z textilky v nedalekém Svárově Pavlu Žákovi (M. Kleis). Ve stycích s Pavlem jí však babička všemožně brání. Jednak jako porodní bába dobře ví, co se může stát, jednak si sama dobře pamatuje svá dávná dobrodružství. Láska si ovšem nedá poroučet, zejména ne od ustarané babičky. Jsou tu však i jiné překážky. Svárovští textiláci totiž chystají stávku a demonstraci proti propouštění a snižování mezd, ředitel továrny zase chystá ráznou odpověď. Píše se totiž rok 1870 a nic netušící Pavlínka se ocitne uprostřed událostí, které vejdou do dějin… Film Karla Kachyni vznikl na motivy románu Svárov spisovatele Alfréda Technika. Odehrává se na pozadí skutečné stávky v obci Svárov (dnes součást města Velké Hamry), kterou 31. března 1870 krvavě potlačilo četnictvo a armáda. (Česká televize)

(více)

Recenze (33)

roswelll 

všechny recenze uživatele

Pan Kachyňa velice citlivým způsobem zachytil život prosté dívky, která měla milé a krásné srdce. Měla ráda děti a lásku dávala najevo všem, kolem sebe. Bohužel ani velice ostražitá babička v podání vynikající paní Brožové nezabránila chvíli, kdy chránila svou lásku při stávce a zasáhla ji kulka ozbrojené jednotky. Velice krásný, i když smutný film ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Po přečtení zdejšího obsahu, který z filmu vytěžil jen historický kontext příběhu, může být divák naladěn na špatnou budovatelskou agitku. O to větší překvapení se pak dostaví při zhlédnutí samotného filmu. Mistr Kachyňa si vybral z prorežimní knihy Alfréda Technika o stávce z konce 19. století ("Svárov") jeden lidský osud, který následně natočil jako čistý příběh z venkovského prostředí. Vykresluje v jádru svět mladičké dívky Pavlínky, její vztah s babičkou, strýčkem, k dětem starší sousedky i postupně rozvíjející se pouto k osudové lásce. Zachytává tehdejší život na vesnici, okouzluje krásnými poetickými záběry z přírody, kde na atmosféře hodně dodává hudba Zdeňka Lišky. Politika přítomna až v druhé polovině zůstává pouze nevyhnutím historickým pozadím, jež tragicky zasáhlo do osudu mnoha lidí a film se coby sociální drama může v rámci první poloviny 70. let klidně postavit i vedle takových skvostů, jakým jsou Petrolejové lampy. Výborný herecký výkon podává jak málo známá Brigita Hausnerová v hlavní roli, tak Marie Brožová v postavě její pověrčivé babičky a zajímavě vybraní herci ve vedlejších rolích (Valach, Šmeral, Martínek). (90%) (Filmová výzva 2018 - Karlas) ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Kachyňa byl patrně kouzelník. Komunisti si u něj objednali film o dělnickém hnutí a on natočil poetický příběh sirotka, který se zamiluje, největší sex je pro něj logicky držet kluka za ruku, teskní po mrtvích rodičích a nečeká ho dobrý konec. Stranické vedení v té době ještě ani nesedělo pod kaštany se zakládací listinou a proto zde nefiguruje. Kameraman odvedl skvělou práci a Brigita Hausnerová též. Stávka tkalců je až v závěru a její politický podtext tu není rozebírán. Není to hvězdné Kachyňovo movie ale velmi slušná záležitost to je. S podobnou sociální tématikou se mu povedla lépe Kráva. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Tak takyto normalizacny priemer beriem, Kachynova Laska 1973 ma teda nijka neoslovila, toto je vyrazne lepsie. Pribeh mladeho dievcata na pozadi neprijemne drsneho postavenia robotnikov kdesi v 19. storoci. Hausńerova odviedla slusny herecky vykon a Smeral /Smesny Pan, Kladivo na Carodejnice, Cintamani a Podvodnik/ tiez, hoci po roku 1969 uz nic dobre a zapamataniahodne nenatocil. 59 % ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Takové pochopení pro citový a pocitový svět dospívajícího děvčete by jeden čekal spíše u ženy než u muže, ale panu Kachyňovi to šlo vždy. Kouzlo tohoto filmu prýští z toho spojení citovosti a čistého erotismu s baladičností, s tím neustálým připomínáním blížící se Smrti (všechna ta znamení, která se ukazují babičce, všechny ty Pavlínčiny vojenské sny). To je vlastně přímo archetypální motiv, který najdeme v mnoha lidových a kramářských písních - Smrt, která zkosí lásku a život mladé dívky (i E. A. Poe k tomu napsal své). To vše na pozadí dobových sociálních bojů, zde vylíčených střídmě a věrohodně, zvláště když vezmeme v potaz dobu vzniku filmu. A kamera i hudba k tomu dodávají občas až pohádkové kouzlo. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se také v Desné. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Filmovanie prebiehalo v okolí Svárova a Tanvaldu, v Jizerských horách, Zlatých Olešniciach, Veľkých Hámroch a Albrechticiach. (dyfur)

Reklama

Reklama