Žít po svém

Scénář: Mark Spragg, Virginia Korus Spragg .. Tak krásný film a z mé strany velice příjemná lahůdka. Ano, je to dosti limitováno scénářem, který nedovolil jít v celkové kvalitě na nejvyšší stupínek, neboť neobsahuje něco vyloženě nového a objevného, ale i tak jsem si to plně užíval. Lasse Hallström má velice osobitý styl, jeho filmy jsou hezké, lidské a mám je rád. Proti obsazení Jennifer Lopez tentokrát nemám nejmenších výhrad, svoji roli bité matky s dítětem na útěku zvládla z přehledem. Mimo ní je ovšem největším lákadlem a tahounem celého snímku dvojice postarších kovbojů, žijících společné na farmě. Vzhledem k jejich věku se už ale nestzarají o stádo krav, ale jeden o druhého. Na oba herce je radost pohledět a zejména společné scény jsou špičkové. Robert Redford svého postaršího tvrďáka, trpícího ztrátou syna zvládl výtečně, zato Morgan Freeman sice na menším prostoru a to hlavně díky upoutání na lůžko vinou zranění medvědem předvádí nadstandardní výkon. Celkovému příjemnému vyznění pomáhá skvělá kamera, velmi líbivý hudební doprovod a přesná atmosféra amerického maloměstského venkova. Jako celek je to možná klišé, ale funguje to bezvadně. Rozhodně na mne ano. 85%. (13.03.2006)

Už pouze samotný fakt, že se v tomto snímku sešli (při společném působení) mí dva velcí oblíbenci M. Freeman a R. Redford, mi ke spokojenosti (v tomto případě) stačí. Člověk potom i následně snáze p(r)omine, absenci jakéhokoliv hereckého umu Jennifer Lopez. Nutno podotknout (ke cti dotyčné), že si byla dobře vědoma „svých kvalit“ a faktu, že zde rozhodně prim hrát nebude, (nikam se necpala) a tak musím konstatovat, že (v tomto případě) zde jako rušivý element nezafungovala. To bych dotyčné křivdil. Na druhou stranu je potřeba dodat, vím o spoustě mnohem lepších alternativách. Co se týče již zmiňovaného ústředního hereckého dua, je nesmírným potěšením sledovat jejich civilní herectví a je více než patrné, že si samotné natáčení oba pánové náležitě užívali, což je vidět téměř v každé jejich společné scéně a na výsledné podobě snímku se to projevilo veskrze pozitivně. Pokud máte již nějaký ten snímek L. Hallströma nakoukaný, nemůže vás zde nic překvapit (ať už negativně, či pozitivně). An unfinished life je volně plynoucí snímek, „šourající“ se svým vlastním tempem, žádné překvapivé zvraty nečekejte. Za to pohodovou atmosféru prostupivší váš obývák... ANO. Zdá se to jako jednoduchá věc že, člověk „vypne“, sleduje ubíhající snímek, nic ho nevyrušuje ze sousředení a nechává se unášet „obyčejným“ příběhem. Otázkou zůstává, kolika (vyvoleným) režisérům se tohoto (po)daří dosáhnout a následně i opakovat. Pokud si nějaký snímek zaslouží přízvisko RODINNÝ, potom to je bezesporu tento. Pravdou je, že snímek mohl být jistě lepší (propracovanější scénář), na stranu druhou, po téměř měsíčním (dobrovolném) "filmovém půstu“ jsem mohl vybrat o poznání horší variantu. 77,7% (08.08.2011)

Běžně své staré komentáře nepřepisuju (nechť jsou mi připomínkou, jak jsem v některých ohledech bývala zabedněná :)), ale tentokrát udělám u tohoto filmu, opět viděného po 15 letech, výjimku. Jde o film o posouvání se dál v životě a překonávání vnitřních strachů a překážek, což mi celkově přijde jako hodnotné téma, přestože tehdy před 15 lety jsem to v tom nebyla schopná vidět. Morgan Freeman i Robert Redford samozřejmě herecky excelují, ale ani Jennifer Lopez nezůstává pozadu, přestože ji stále máme zafixovanou spíš jako zpěvačku. Tento delikátní, téměř komorní snímek, kde se toho jako by děje víc pod povrchem než navenek, možná nepůsobí oproti jiným filmům až tak výjimečně, ale celkově jde za mě o kvalitní a dobře napsané dílo. Jen je mi záhadou, kde Češi přišli na název Žít po svém – to je opravdu hodně „random“ a vůbec to k filmu nepasuje. ~(3,9★)~ (aktualizováno 3.5.2024) (23.12.2009)

Hallström opět využívá cit pro specifickou atmosféru a opět jeho film stojí na specifickém prostředí a lidech. Vidíme další z řady lidských příběhů ovšem ten je dosti předvídatelný a jednoduchý. Zkrátka filmy Co žere Gilberta Grapea a Ostrovní zprávy mají určitou "domáckou magičnost", ale tento snímek ji trochu postrádá. Nic vás nepřekvapí až si říkáte, že to je jen další z mnoha snímků podobného ražení. Přesto však je zde určitá přítomnost zvláštního citu pro lidskost, kterým Hallström oplývá a tak má film určitou specifickou linii protkanou lidskou stránkou narozdíl od jiných podobných snímků. Co se hereckých výkonů týče, dvojice Redford a Freeman je pevným a jistým pilířem, Jennifer Lopez se opět nepřekonala a mladičká Becca Gardner hraje na svůj věk výborně. Jinak jak už jsem napsal výšše - výprava je skvělá a umocňuje celou atmosféru. Kamera se povedla a hudba taky. Je to tedy pohodovka, kterou stojí za to vidět, film neurazí, ale nadchne jen málokoho. Takže... tenhle snímek se mi líbil, ale ne více, než jiná Hallströmova díla a proto dávám 4*. (09.02.2006)

Jakkoli celý život říkám, že Jennifer Lopez nemusím, je tu jedna výjimka. Může za ni severský mág Lasse a na míru šitá role odhodlané matky, která nejde pro radikální čin daleko. K tomu zatrpklý Redford, věčně moudrý Freeman a rozněžňující soundtrack Christophera Younga v pravé americké divočině - a žánr návratů ke kořenům nemohl dostat lepší injekci než promluvy hašteřící se dvojky staroušů. A teď mě omluvte, mám neodbytnou touhu jít za medvědem.. (16.08.2008)