Žít po svém

Lasse Hallström má navrch v jedné věci - i z neúrodného, nevábně vyhlížejícího kusu zeminy dokáže sklidit tak bohatou úrodu, že na jedno posezení nasytí bez velkých výjimek celou diváckou populaci. Já se sice po sklizni necítil zdaleka přesycen - jednoduše proto, že každý fanda dostal pouze omezený příděl originality a tvůrčí improvizace (těžko hledáme motivy, které bychom už mnohokrát nenašli jinde) - avšak z pohledu jakosti a požitkářských dojmů si nemám na co stěžovat. Příjemný, obsahově nenápadný snímek, naplno těžící z Hallströmova vypravěčského cítění, z hereckého supertalentu dvou legend (hlavně Redford je nesmírně přesvědčivý a utáhnul by celý příběh klidně sám) a z přirozené krásy Jennifer Lopez, jejíž výkon navíc tentokrát není nijak marný. Vše sice probíhá a končí podle přesně stanovených osnov, ale znáte to, formální vytříbenost některých filmů se zkrátka vystihuje obtížně - tohle je přesně ten případ.. 80% (05.08.2014)

Poctivě natočený film na nesčetněkrát viděné téma. Navíc Freeman si tady pouze protáhl svoji roli z Million Dollar Baby, J.Lo. podobnou roli hrála už ve filmu Dost a Redforda už jsme v kovbojském oblečku a s unaveným výrazem taky párkrát viděli. Žít po svém není špatný film a vlastně se mu nedá nic moc vyčítat, kromě jediného, že je až příliš skromný. A tak si z něho nakonec zapamatujete nanejvýš působivé scény s méďou ,,grizzlym" béďou. (05.08.2008)

Každý si chce žít po svém, ale proč nám to tvůrci, v čele se švédským klenotem Lassem Hallströmem, cpou v tak nezáživném a mnohokrát viděném balení? Nebýt příjemné kamery Olivera Stapletona (režisérův dvorní kameraman – Pravidla moštárny, Ostrovní zprávy apod.) a nadstandardních výkonů dvou hereckých legend, šlo by o další nevzrušivou verzi jedné zatoulané snachy a jednoho rodinného odpuštění, které by více slušela televizní obrazovka v nějakých dopoledních hodinách. Hallström, jehož vrcholem byl zřejmě tragikomický snímek Co žere Gilberta Grapea, pro nás totiž nachystal dalšího ztracence, samotářského a na celý svět zahořklého farmáře Einara, kterého život postavil do hluboké defenzivy, vzal mu jediného syna, což on sám přičítá za vinu právě snaše Jean, která se po letech objevila s nikdy neviděnou vnučkou u jeho dveří. Spory se zahojí, rodinné hodnoty dokonale vyplují napovrch. A pohádky je konec!! Je to sázka na jistotu s několika pevnými charaktery (podivně napsaná postava Jennifer Lopez do nich ale zdaleka nepatří), nevyrovnaným scénářem, bez žádných překvapení nebo trumfů v rukávu.. 60%. (20.08.2008)

Obyčejně lidské ... toto spojení se mi prostě při sledování tohoto filmu vtíralo na mysl několikrát. Nenásilné, tiché, příjemné pokoukání. O lidech, o vině a odpuštění. Asi tak. Trochu nudné, to taky, asi díky nevtíravé režii Lasse Hallströma, řekla bych. Redford a Freeman jsou opravdu páni herci a poradí si i bez zbytečných slov, Jenifer Lopez a Josh Lucas se snaží, ale v porovnání s elitou ... jsou jen do počtu. (22.08.2006)

Nádhera, při které se člověk může donekonečna rozplývat. Buď při záběrech na nádhernou přírodu, v pasážích s dojemnou a uklidňující hudbou, při pohledu na Morgana a Redforda, kteří v každé společné scéně koncertují jako za mlada, ale i samotná Jennifer Lopez překvapivě vnáší do hry přesně to, co divák očekává. V dnešní konkurenci megalomenských velkofilmů působí dílo Lasse Hallströma skromně a nenápadně, jedná se však o jakýsi novodobý epos, u kterého je záhodno mít po svém boku někoho, koho máte rádi. (14.02.2010)